Enlightenment✔️

31.

O dva dny později

,,Lett.." řekne smutně Tom a vtáhne si mě do objetí.
,,Všechno bude v pohodě, Tommy!" snažím se ujistit nás oba.
,,Mám tě rád, Letty." pousměju se.
,,Já tebe." pustí mě ze svého sevření. Poté putuje k Addy.

,,Scarlett." usměje se Tessa a také mě obejme.
,,Prosím, neumři!" řekne jen.
,,Budu se snažit." ukápne mi slza. Když se odtáhne vidím, že taky brečí.
,,Tohle není loučení lidi, uvidíme se za pár hodin!" snaží se zvednou náladu Addy.
,,Jo." řeknu s falešným úsměvem.

Addy se vydá ke zbyteku, kteří na nás už čekají v autě.
,,Oba vás mám ráda! Nikdy na to nezapomeňte!" podívám se na Toma s Tessou.
,,Starejte se o sebe navzájem." usměju se se slzami.
Oba mě naposledny obejmou, poté se otočím a nastoupím do auta.

Dívám se na ně dokud můžu. Zavřu oči, když vyjedeme do pouště.

Ve městě jsme za několik minut. Vystoupím u bezpečného domu a vejdeme dovnitř.

,,Hej." pozdraví nás Minho.
,,Hej." pozdravím nazpět.
,,Thomas s ostatními se už připravují, za pár hodin vystratujou. Pak počkají na náš signál." shrne Addy. Minho jen přikývne.
,,Taky se musíme připravit." řekne po chvíli Minho.

***
,,Čekejte na náš signál." řekne Addy, když už všichni čekáme za branami města v blízkosti Zlosinu.
,,Miluju tě." řekne mi poslední větu Newt.
,,Miluju tě." zopakuju. Políbí mě na čelo a obejmeme se.

,,Běž jako by ti šlo o život. Protože jde." řekne mi Minho, také se obejmeme.
,,To platí i pro vás!" řeknu, když se odtáhnu.

Nakonec si přidřepnu před Chuckem.
,,Poslouchej je do poslendího písmene, Chucky. Mám tě ráda, nezapomeň na to! Nikdy!" s pláčem mě obejme.
,,Na." podá mi vyřezanou postvičku.
,,Pro štestí, můžeš mi ji vrátit na druhé straně." usměje se. Přikývnu.
,,Vrátím." mrknu na něj.

,,Můžeme?" zeptá se Addison. Jen přikývnu.

Vyjdeme do ulice, ztratíme se v davu. Vybočíme až před hlavním vchodem Zlosinu.
,,Tome, jdeme dovnitř, buďte připravení!" řeknu mu telepaticky.

,,Stůjte!" nastaví na nás zbraně vojáci, jen co vkročíme dovnitř. Zvedneme ruce nad hlavu.
,,Kiera Peige." pozná mě jeden voják. Přikývnu.
,,Přišli jsem za mou matkou, nejsme ozbrojení. Je tu něco důležitého, co musí vědět. Jde o mou sestru Miu Peige, myslím, že vím jak vylečit erupci." vojáci si vymnění pohled.

Jeden z nich se otočí a odejde bokem, něco začne říkat do vysílačky.

Po pár minutách se otočí zpět.
,,Následujte mě." pokyne nám. Doprovodí nás asi 6 vojáku až nahoru k její kanceláří.
,,Nic nezkoušejte." řekne jeden z nich než se před námi otevřou dveře.
,,Kiero." ustoupí bokem a pustí nás dovnitř. Zavře za námi a dojde se opřít o svůj stůl.
,,Co víš o své sestře?" zeptá.
,,A kdo je tohle?" podívá se na Addy.
,,Tohle je Addison." taky se podívám na Addy.
,,Možná mě spíš poznáš pod jiným jménem." řekne Addy.
Avě to po chvíli dojde.
,,To není možné!" zasměje se.
,,Vážně?" zeptá se ironicky Addy. Namíří svou ruku na ní a vystřelí z ní černý kouř.

Avu to odstřelí až za stůl. Obejdeme ho a zkontrolujeme pulz. Stále dýchá.
,,Jen omdlela." řeknu nahlas.

Obě začneme prohledávat kancelář než najdeme, tajnou stěnu, která se otevře při mém dotyku.

Obě se na sebe překvapeně podíváme.
Addison si nasadí komunikační sluchátko.
,,Připravte se." řekne.
,,Tři, dva, jedna. Teď!" odpočítá.

Chvíli se nic neděje, a pak se spustí alarm. Addy mi hodí zbraň, kterou tu má naše matka jen pro jistotu.
,,Běž! Za chvíli vypadne proud, vezmi to po schodech!" pokynu jí. Jen přikývne.

Obě se přemístíme ke dvěřím. Opět to odpočítá a já je napovel otevřu.
Addy vojáky za dveřmi jedním pohybem ruky sejme. Dveře za ní zavřu.

Až vypadne proud, dveře se uzamknou, ale až opět naskočí, půjdou opět otevřít.
Přesunu se k počítači, abych viděla, co se venku děje.

,,Minho, 6 minut než se vypne proud!" poradím mu do sluchátka.

,,Letty, jsme uvnitř!" ozve se Thomas.
,,Spěchejte, máte maximálně 8 minut, než budu muset zadat kód!" odpovím mu.

Netrpělivě vše pozoruju a radím, kam mají jít. Zrovna vypadl proud.
,,Addy vědí, že jdeme po Planitransu, je tam nejvíc vojáků, sejmi je svými schopnostmi!"

,,Menší problém! Zlosin o nás ví, dostali jsme se do labyrintu, ale budeme to muset vzít delší cestou!" ozve se Thomas. Prohrábnu si vlasy.
,,Fajn, Minho, až projdete neničte planitrans, Tessa ho zatím neotevřela, takže to bude v pohodě, tehle se zničí bombou. Zničte ho okamžitě až začnou procházet z labyrintu." změním plán.

Naskočí proud, zkontroluju kde jsou.
,,Fajn, jsme tu!" ozve se Minho.
,,Addy začíná nastavovat souřadnice." doplní.
,,Začínám zadávat kód." zvednu se ze židle a přejdu k ovládacími centu, kde naklikám 10místný kód. Stačí už jen potvrdit.
,,Minho?" zeptám se.
,,Můžeš! Schody by měli být čistý, Addy hlídá chodbu k planitransu čistou." potvrdí.
,,Thomasi?" zeptám se.
,,Stále v labytintu." zavřu oči, a potvrdím. Začne se odpočet.

,,Měla jsi se ujistit, že jsem mrtvá!" ozve se za mými zády.
,,Jsi." řeknu jen a rozeběhnu se ke dveřím. Ona se však vydá za mnou.

Není tak daleko za mnou.
,,Scar, 40 vteřin." oznámí mi Newt.
,,30." řekne, když už jsem skoro dole.
,,20." zhluboka se nadechnu.
,,Addy." řeknu jen. Ona však přesně ví co myslím.

,,Ava je za mnou, změň souřadnice na labyrint." řeknu jí po pár vteřinách.
,,Newt je v bezpečí." řekne jen.

,,Thomasi, neotvírejte teď planitrans." řeknu jen.
,,To nehrozí." potvrdí.

Probíhám poslední chodbou, vidím Addy nakonci, jak vybírá z historie souřadnice labyrintu.

Z dálky slyším dopad bomby. Přidám na rychlosti.
,,Jdi!" křiknu na ní. Udělá tak. Zavřu oči a běžím, co nejrychleji dokážu.