The Guardian Angel [TWD]

13.

Daryl

Opíral jsem se o zeď domu a pozoroval dění okolo. Myšlenky se mi neustále vracely ke včerejším událostem. Tolik se toho stalo a ještě víc se toho stihlo posrat.

Daleův pohřeb nám zabral celou noc. Většina z nás tím pádem byla unavená a malátná jako by jsme měli kocovinu. Randall byl stále tady a naživu a vypadá to, že tak i v nejbližší době zůstane. Tedy alespoň do doby než se Rick rozhodne, kam ho odvezeme. Když k tomu všemu ještě přičtu skutečnost, že jsem od sebe dokázal odehnat jediného člověka, který mě chápal a chtěl mi pomoct, tak musím uznat, že se včerejšek opravdu povedl. Povzdechl jsem si a potáhl ze zapálené cigarety.

Pořád si říkám, že jsem se mohl vyjádřit jinak. Uvažoval jsem nad tím už v tu chvíli, kdy jsem jí nazval přítěží. Tyhle pochyby mě neustále nutili se ptát sám sebe, jestli mi opravdu je tak ukradená jak si už pár dní namlouvám. Protože kdyby ano, tak by mě tolik nemrzelo, že jsem jí poslal pryč. Nezasloužila si to.

I když co je mi vůbec po tom. Až doteď jsem se obešel bez lidí a bez přátel tak proč bych měl začínat zrovna teď. Možná, protože mě k ní něco táhlo. Byla jako zatracený magnet a já nevěděl, čím to bylo. Jestli tou nevšední laskavostí a kuráží, kterou oplývala nebo těma hnědýma očima, ve kterých se občas mihla drobná divoká jiskra, když mě přiváděla k šílenství pokaždé, když jsem si jí jen nepatrně všiml. Prudce jsem trhl hlavou, když jsem si uvědomil, o čem tady přemýšlím.

Co to se mnou k čertu je? Od kdy si všímám takových věcí? Do hajzlu. Ta ženská mi vážně zamotala hlavu a já nevěděl jak z té motanice ven. Můj vnitřní rozkol vyrušily až Rickovi kroky dunící o dřevěnou podlahu.

"Máš chvilku?" Zeptal se a v ruce přitom žmoulal kus složeného papíru. Zahnal jsem své myšlenky hluboko do podvědomí a otočil se na něj.

"Co potřebuješ?" Odpověděl jsem na jeho otázku otázkou a vyfoukl kouř z cigarety. Rick byl z celé skupiny - kromě Gemmy a Carol - jediný, který se k němu choval slušně a nesoudil ho podle činů jeho bratra. Rick měl zkrátka srdce na právem místě. Proto ho taky tolik respektoval.

"Potřebuju s tebou probrat, kam odvezeme Randalla." Rozložil papír, který se nakonec ukázal jako mapa a položil ho na zábradlí verandy. Na mapě už bylo černými kroužky vyznačeno několik možných lokací, pečlivě zvolených podle vzdálenosti od farmy. "Přemýšlel jsem, že bychom mohli jet na jih do Senoi. Je to odsud tak dvě hodiny cesty autem..."

Chvíli jsme se dohadovali, jestli to tedy bude Senoia nebo Griffin, který byl od farmy vzdálený nejméně 30 mil, takže by nám cesta zabrala tak den, když by se nám nenaskytly žádné komplikace. Nakonec jsme se shodli, že Senoia bude nejvhodnější, jelikož jsme nechtěli riskovat, že by jsme na delším výletu do Griffinu narazili na skupinu nemrtvých kámošů. Bylo tedy rozhodnuto. Teď už jen zbývalo to provést.

Kývl jsem na znamení souhlasu a za tichého skřípání prken jsem se rozešel po schodech dolů.

"Daryle," zvolal náhle Rick, čímž mě přiměl se zastavit a otočit se k němu bokem. "ještě bych od tebe potřeboval jednu laskavost." Pronesl a sešel těch pár schodů směrem ke mně.

"O co jde?" Zeptal jsem se a znovu potáhl z cigarety.

"Potřebuji, aby si za mě dal pozor na Gemmu, zatímco budu pryč." Div jsem se nerozkašlal, když se mi vdechnutý kouř šokem zadrhl v krku. On chce, abych ji hlídal? Proč? Nevěří jí? Myslí si snad stejně jako Shane, že patří k Randallovi a jeho skupině? Hlavu mi zahltilo plno otázek a zároveň k mému překvapení i vztek. Netušil jsem, o co mu šlo, ale doufal jsem, že má pro to rozumné vysvětlení.