32.

46 3 0
                                    

Stála jsem tam jak přibitá. Ani jsem pomalu nemrkala. Najednou jsem z něj měla šílený respekt a hlavně strach. Přiblížil se ke mně. Obešel mě. Teda u něj se tomu tak říkat nedalo, on mě spíš oblezl. Pomalu. Zastavil se těsně přede mnou. Ze shora mi lehce pochybovačně pohlédl do očí a řekl:
,,Ahoj Thorn."

Najednou jsem ucítila, jak mě v očích štípaly slzy. Ublížil mi, tak strašně moc. Moje psychické rozpoložení bylo jak domeček z karet. Zbořený. Snažila jsem se slzy zadržet, ale marně. Jedna mi utekla. Najednou se jeho výraz změnil. Vlepil mi facku a zakřičel na mě:
,,Pravá Thorn Blacková nebrečí, jak malá holka! Je silná! Silnější než ty!"

Upadla jsem na zem po dopadu jeho ruky na mou tvář. Slzy se draly z mých očí pořád víc. Utekla jsem do svého pokoje. Jako zbabělec! ZBABĚLEC! Praštila jsem sebou na postel a začala nekontrolovaně brečet. Annika musí pryč z moji hlavy. Rychle! Nemá šanci to s ním přežít. Thorn ano. Nekontrolovaně jsem se klepala. Byla jsem najednou tak slabá.

Otevřely se dveře a v nich stál Rex. Sedl si ke mně. Zírala jsem do stropu a opatrně jsem se zeptala:
,,Co se tam stalo?"

Rex:
,,Jste jeho královna. musíte se tak chovat."

Já:
,,Královna? Já? A čeho?"

Rex:
,,On je králem zločinu a vy jeho královna. Musíte to přijmout zodpovědně. Vybral si vás, protože ví, že to zvládnete."

***

Probrala jsem se. Byla tma. Musela jsem usnout. Chtěla jsem se podívat, kolik je hodin, ale uslyšela jsem jak se otevírají dveře. Ani jsem se nehla. Kroky se blížili k mojí posteli. Zaslechla jsem povzdech. Matrace se vedle mě prohla. Přitiskl se ke mně a zašeptal:
,,Chyběla si mi."

Byl to Joker. Během chvilky jsem usla v jeho objetí. Bylo to zvláštní. Třeba má Thorn opravdu rád.

***

Ráno jsem se cítila mnohem silnější. Annika musí z mojí hlavy okamžitě pryč. Je sice těžce zraněná od elektrického proudu, ale Thorn pořád není dost silná na to, aby ji zničila. Ve sprše jsem přemýšlela, jak pomoct Thorn. Napadlo mě zkusit začít vzhledem. Třeba když budu jako ona, tak se to Annice přestane líbit a nechá Thorn u velení. Ve sprše jsem si to pěkně promyslela.

Oblékla jsem se celá do černé. To jsem doplnila řetězy, milionem šperků. Zasedla jsem ke kosmetickému stolku a dala se do malování. Bledší obličej, černé tajemné stíny a černá rtěnka. Tohle je trochu víc Thorn, než kdy byla. Připadala jsem si najednou jako umělecké dílo. Obula jsem se a zavolala:
,,Rexi?!"

Během deseti vteřin stál přede mnou. Zvedla jsem se a řekla:
,,Uděláme si projížďku."

Stál tam jak přibitý a hleděl na mě. Podívala jsem se mu do oči a zeptala jsem se:
,,Je něco špatně?!"

Rex:
,,Ehm... No... Vypadáte jinak... Ale jako hezky jinak."

Já:
,,Rexi, výslovně tě prosím o to, abys mi tykal."

Rex:
,,To bohužel nepůjde. Panu J. by se to nelíbilo."

Já:
,,Fajn, tak jdeme?"

Rex:
,,Ovšem."

Vzala jsem z postele koženou bundu a šli jsme ven k autu. Řekla jsem Rexovi, ať to vezme do kadeřnictví a že pak si dáme zastávku v tetovacím salónu.

Vlasy jsem si nechala obarvit na krásnou přírodní černou. Byla to nádherná barva. Rovnou jsem si tam taky nechala udělat manikúru. Samo sebou černý lak na nehty.

Vešli jsme do tetovacího salónu. Slušně jsem pozdravila. Rex mě těsně následoval. Rozhlížela jsem se po zdech, kde byly různé návrhy tetování. Najednou prošel závěsem z korálků muž. Vyšší postavy, hnědé vlasy, zelené oči. Chvíli si mě prohlížel a pak pozdravil. Sklouznul pohledem k Rexovi a zaskočeně řekl:
,,Ale, ahoj Rexi."

Rex:
,,Nazdárek Tobiasi."

Tobias:
,,Omluvte mou nezdvořilost slečno, ale nejste náhodou slečna Blacková?"

Já:
,,Ano, to jsem."

Tobias:
,,Moc mě těší slečno. Jsem Tobias Nelson. Moc jsem o vás slyšel."

Podala jsem mu ruku. On ji přijal a políbil mě na hřbet ruky. Ukázal na kožené sedačky a dodal:
,,Prosím pojďte, posaďte se."

Došli jsme k sedačkám. Rex si sedl vedle mě a Tobias naproti. Pečlivě si mě prohlédl a řekl:
,,Tak jakou máte představu?"

Já:
,,Vlastně ani nevím. Chci něco speciálního, něco charakteristického."

Tobias:
,,Možná by vám mohlo pomoct tohle..."

Zvedl se a odešel. Za chvilku se vrátil zpátky s deskami. Podal mi je a dodal:
,,Tetoval i vašeho přítele. Pana J. Tohle jsou nákresy těch jeho tetování."

The Game BeginsМесто, где живут истории. Откройте их для себя