The Game Begins

25.

Seděla jsem u otevřeného okna. Kreslila jsem. Někdy si ani člověk nevšimne, kolik je v něm talentu. Talentu, který mám dojem, že jsem za celý život nevyužila asi kapičku. Kreslila jsem to, co jsem viděla. Otevřené okno, oblohu, město, les,... Všechno na jednu malou A5. Ještě mi toho chybělo spoustu, ale najednou mi dohrála gramofonová deska. Ano, Bruce mi koupil moderní gramofon. Žadonila jsem tak dlouho, dokud už to nevydržel. Otráveně jsem vydechla a už se chystala sesednout ze stoličky, abych mohla desku obrátit a poslouchat dál. Když v tom začala hudba hrát sama. Tužka začala opět hbitě kmitat po papíře. Slyšela jsem za sebou kroky, ale nijak zvlášť jsem jim nevěnovala pozornost. Brucovy ruce se propletly pod mými a omotaly se kolem mého těla. Na krku jsem ucítila vyrovnaný dech. Zavřela jsem sešit a lehce otráveně jsem řekla:
,,Malém si mi zničil kresbu."

Bruce:
,,Není to moje košile?"

Já:
,,Stejně ji nenosíš, tak co."

Bruce:
,,Lásko, co se s tebou děje? Poslední dobou si nějaká divná. Celý dny sedíš tady na tý barový židličce v mojí košili s tím polorozpadlým drdolem, posloucháš písničky a kreslíš."

Já:
,,Já nevím. Necítím se ve svý kůži."

Bruce:
,,Ale no tak... Nezapomeň, že máme dneska ten ples."

Já:
,,Bruci, mně se tam nechce."

Otočila jsem se a přitiskla se na jeho hruď. Bruce mě pohladit po zádech a řekl:
,,Myslel jsem, ze tancuješ ráda."

Já:
,,To jo, ale bude tam spousta lidí, který bych si měla pamatovat a já nebudu vědět, o koho jde a oni se na mě budou dívat skrz prsty."

Bruce:
,,Anniko, to není pravda."

Já:
,,Jistě, že je."

Bruce:
,,No tak... Co kdyby ses šla oblíknout a sjeli bychom ti pro nějaký hezký nový šaty?"

Já:
,,Dobře."

Došla jsem se obléct a následovala jsem Bruce do auta. Dojeli jsme do obchodu a já rovnou zamířila do sekce černé. Bruce mě však odtamtud násilím odtáhl. Postavil mě do sekce červených a růžových. Okamžitě jsem mu dala najevo, že do tohohle mě nedostane. Tak mě zatáhl k modrým a fialovým. No, to už bylo lepší. Vytáhla jsem jedny tmavě fialové. Hned mi padly do oka. Okamžitě jsem si je běžela zkusit. Vyšla jsem z kabinky a Brucovi spadla čelist. Vstal z křesla a zamířil ke mně. Přivinul si mě k sobě. Zvedl jeden koutek úst a řekl:
,,Tak tyhle bereme."

Já:
,,Sluší mi?"

Bruce:
,,Jsi v nich děsně sexy."

Sklopila jsem pohled a tváře mi naprosto zrudly. Bruce mi zvedl pohled na něj a dodal:
,,A zase."

***

Stála jsem před zrcadlem a prohlížela se. Fialová bude krom černé asi taky moje barva. Ještě jsem si načechrala navlněné vlasy. Nemůžu uvěřit, že jsem to já. Najednou jsem za sebou uslyšela jemné klapání polobotek. Bruce se zastavil těsně za mnou, celou si mě v zrcadle prohlédl a řekl:
,,Velice vám to sluší slečno Willisová."

Já:
,,Říká pan Pokaždý jsem v obleku strašně sexy Wayne?!"

Bruce se mi zasmál do ucha. Ruce jsem omotala kolem jeho krku. Bruce si mě k sobě ještě blíž přitiskl. Jedna jeho ruka sjela trošku níž. Okamžitě jsem využila příležitosti ho přemluvit, abych nemusela na ten ples. Začala jsem ho líbat a pomaličku před nim ustupovat. Bruce mě tlačil dozadu, až jsem narazila na stůl. Posadila jsem se a už už si kasala spodek šatů. Bruce se mi podíval do očí a řekl:
,,Slečno... Vy moc dobře víte, co a jak já rád... Ale zato já vím, jaká jste vy. Ani nepřemýšlejte o tom, že byste mě přemluvila, abychom nešli na ten ples."

Zamračila jsem se na něj a odstrčila ho od sebe. Slezla jsem ze stolu a urovnala si šaty. Bruce viděl, že jsem nervózní. Přišel ke mně a objal mě. Přitiskla jsem se mu na hruď a on řekl:
,,Neboj, to zvládneš, nic to není."

Já:
,,Ale budeš pořád se mnou."

Bruce:
,,Budu, nevzdálím se ani na půl metru od tebe."

Já:
,,Proč ti nevěřím?!"

Bruce:
,,Protože se nehnu víc jak na centimetr."

Jen jsem se zasmála a řekla:
,,Dobře, tak bychom měli jít."