Druhá šance

Kapitola 10

Jestli jsem si myslela, že půjde o zdrženlivý polibek, jak se zprvu zdálo, spletla jsem se. Garett mě uchopí pod zadkem, nohy mu obmotám kolem pasu a rukama obejmu okolo krku. Bože. To, co se mnou dělá jeho polibek, je neskutečný. Nikdy dřív jsem nic takového necítila. Pomalu mě opře o okraj bazénu a přitlačí ke mně svoje boky.

„Aaah," zasténám, když ucítím, jak se mi jemně klínem otírá o můj.

Překvapeně vydechnu, protože mě náhle otočí k sobě zády a přitiskne se k mému zadku.

„Pšt," zašeptá mi do ucha a jeho ruka mě pohladí přes prsa, po bříšku, až ke spodnímu dílu mých bikin.

Vytřeštím oči, když jeho prsty sebejistě zamíří mezi má stehna. Bože! Rychle se chytím okraje bazénu, i když vím, že mě Garett pevně drží a nedovolil by, abych se utopila.

„De, udělej se pro mě," řekne tiše jako příkaz, který chtě nechtě musím splnit, jelikož jeho prsty působí s mým tělem zázraky. Volnou rukou mi odhrne vrchní díl plavek, pohladí mě po ňadru a pevně stiskne. Okamžitě pocítím změnu jeho chování. Ví přesně, co chce a za tím si jde. Vnikne do mě dvěma prsty, až slastně přivřu oči a moje boky se pohybují proti jeho ruce.

Najednou se mi v hlavě vynoří obraz nás dvou, ve sprše, když do mě zezadu pronikal, zatímco mě dráždil prsty. Ohromeně vytřeštím oči, když si uvědomím, že si vzpomínám na něco z naší společné minulosti. Nešlo o žádné něžné milování, ale ten večer, ve sprše, mě pořádně opíchal a já si to užívala.

„Garette!" vykřiknu, jako bych to prožívala dvakrát tak silněji.

Prudce dýchám a snažím se uklidnit svoje srdce, kterému hrozí, že vypadne z hrudi. Tak to bylo nečekané. Obrátím se v Garettově náruči čelem k němu.

Políbí mě na špičku nosu. „Děkuju."

„Za co?" nadzvednu překvapeně obočí.

„Za tebe," zašeptá.

Ještě chvíli zůstaneme ve vodě, než se do mě dá zima, proto Garett navrhne, abychom se usušili a šli nahoru. Nakonec se domluvíme, že večer strávíme v jeho pokoji, kde se podíváme na nějaký film. Garett mě pošle napřed a sám se ještě zastaví v kuchyni, aby vzal něco k pití a jídlu. Zamířím rovnou do koupelny, kde si chci hodit rychlou sprchu. Když procházím kolem pracovny jeho otce, prudce se otevřou dveře, až sebou polekaně trhnu.

„Devlin, ještě nespíte?" Pan Thomas se opře o zárubeň a měří si mě trochu rozostřeným pohledem. Je zjevné, že nejspíš něco málo popil.

„Byli jsme se s Garettem vykoupat. Máte moc krásný dům, pane."

„Ano, to jistě někdo jako Vy dokáže ocenit," ušklíbne se.

Zamračím se. „Někdo jako já? Myslím, že Vám nerozumím."

Protočí oči. „Nebudeme si mezi sebou něco nalhávat. Mluvil jsem s manželkou. Prý jste vyrostla v dětském domově a studujete při plném stipendiu."

„Ano, ale nevím, co to má společného s tím, že se mi líbí Váš dům."

„Holky jako Vy si vždycky myslí, že si můžou polepšit, ale nedochází jim, že jakmile dostaneme, co chceme, pošleme vás, odkud jste přišly."

„Nejsem s Garettem proto, abych z něj tahala peníze," namítnu dotčeně.

„Ne?" Vytáhne z kapsy mobil a začne si ho přetáčet v ruce. „Zajímavá věc, tyhle malé přístroje, že? Víte, že kdykoli Garett použije svoji kreditku, přijde mi upozornění?" Najednou vztáhne ruku a prstem zahákne za vršek plavek vykukujících mi z šatů a zasměje se. „Mimochodem, hezký plavky. Sluší Vám. Vybíral je můj syn, viďte?"