23

4.5K 190 9
                                    

O MĚSÍC POZDĚJI

Za ten měsíc se stalo strašně moc věcí. Začnu nejdříve těma dobrýma, abyste si hned nezkazili chuť. Se Shawnem už jsme byli na šesti rande, včetně toho prvního, a všechny dopadly úžasně. Celou dobu jsme si povídali, smáli se, dokonce včera, když mě Shawny vyhazoval u domu tak mi chtěl dát pusu! Sice to přerušila matka, ale i tak to bylo kouzelné. Ale tím taky ta kouzelnost končí. No nic, radši vám řeknu, co se včera stalo.

,,Už se těším na zítra" zašeptal Shawny u mých rtů. Pomalu se ke mně nahnul, když tu ho vyrušilo zavolání mého jména. U dveří stála moje matka a s falešným širokým úsměvem na nás mávala. Jen jsem si povzdechla a zamumlala pozdrav. Shawn na mě mávnul a odjel, takže nestihl postřihnout matčin silný stisk, co mi málem rozmačkal ruku. Vtáhla mě dovnitř a zamkla.

,,Jak to jde?" zasyčela.

,,Kdybys nás nepřerušila, mohli jsme se políbit" řekla jsem mírně naštvaným tónem.

,,Zaprvé holčičko, nezvyšuj na mě hlas, a zadruhé, polibek? Vážně? Touhle dobou sis měla dělat těhotenské testy, a ne čekat na romantický polibek. Teď, mě dobře poslouchej. Jestli, se s ním do měsíce nevyspíš, mám po ruce ještě jednoho kluka. Byla bych radši za Shawna, ten je bohatší, ale ten druhý kluk ví o naší dohodě. Takže, máš ultimátum. Nesplníš ho, mezi tebou a Shawníkem je konec, rozumělas?" dořekne.

,,Tak hele, já tě nebudu poslouchat. Už nejsem malá holka, a rozhodně s ním nebudu spát kvůli tobě. Shawn je úžasný a já chci mít normální vztah. Nechci Shawna využívat." řekla jsem s menším důrazem.

,,Co si to dovoluješ?" zvýšila matka hlas.

,,Dovoluju si svobodně žít, kdybys nevěděla! Říká se tomu základní lidské právo, kdybys nevěděla!" vykřikla jsem. Matka už se nadechovala, že něco řekne, ale já jsem vyběhla po schodech nahoru. Vím, jak by to dopadlo a poslední modřiny mi ještě nezmizely, tak se radši zavřu do hudebny. Začnu zpívat a hrát na klavír, to zklidní moje emoce. Nakonec když dohraju, chci vyjít ze dveří, ale zastaví mě hlasy z mého pokoje.

,,Tohle bychom ale dělat neměli"

,,Máš pravdu, je tam špatná kvalita zvuku" odpověděl druhý hlas zamyšleně.

,,Ne, už tak je to na hraně, natož jí udělat tohle. Je dost citlivá na své soukromí" ozve se první hlas naštvaněji.

,,Ale tu kapuci jsme jí donutili přestat nosit"

,,A kvůli tomu se jí ve škole smějí"

,,Ale-"

,,Co se to tu děje?" přerušila jsem mámu s otcem uprostřed hádky.

,,Teď ne" vyštěkla matka.

,,Půjdeme, jo" řekl otec naštvaně směrem k matce a ještě než se zavřely dveře, otočil se a věnoval mi malinký úsměv.

,,Další pošahaně divný den" povzdechla jsem si a šla do sprchy.

...

Takže, za tuhle kapitolku můžete poděkovat pouze @13klimter protože jsem měla mít rande s knihami, ale ona mě přesvědčila :D. Taky tu padla otázka, jestli bude další ask. Asi ne, protože v žádné jiné knize dva asky nejsou. Ale můžete se na jakoukoliv otázku zeptat v komentářích a já vám buď odpovím, nebo zveřejním odpověď v další kapitole.

A ještě jedna omluva-tahle kapitola je nudná. Vím, proto se omlouvám. Bohužel toho bylo v minulých dnech hrozně moc a já často nestíhám. Kdybych měla více času, napíšu další, už vím, co se stane dál, nebo jak Shawn zjistí, že ji rodiče mlátí, ale jsem líná a je pozdě, takže někdy příště. Miluju vás <3<3

I met you (part 1)Where stories live. Discover now