I met you (part 1)

2

,,Už nic neříkej prosím" stěží ze sebe dostanu mezi smíchem. Shawn mi říká nějaké příhody, které se mu jako malému staly na návštěvě u sousedů, a já se nemůžu přestat smát.

,,Ne, vážně jsem ho políbil" směje se Shawn. Chytnu ho za ruku a jdeme dálnašim oblíbeným parkem. ,,Pomalu se stmívá, radši půjdeme ke mě domů, máme to blíže." řekne Shawn a já ho políbím.  Dojdeme k němu a otevře. Vyzuju si boty a vběhnu do jeho pokoje. Vyběhne se smíchem za mnou, plácne mě po zadku a já ho sjedu hraným naštvaným pohledem. Zapne televizi a začne vybírat film, já mu ale dám pusu a z nevinného polibku se stane líbačka. Trochu se tohohle bojím, o panenství jsem totiž přišla v blbých 13 s jedním debilem, co měl sázku a od té doby se toho strašně bojím, nebylo to totiž na 100% dobrovolné a já mám strach. Vím, že by mi Shawn NIKDY tahle neublížil, ale pořád se tak trochu bojím. Začal rukou zajíždět pod moje tričko a já si vzpomenu na ten špek, co tak mám, a tak ho jemně odstrčím a začnu se věnovat filmu. Shawn byl trochu rozhozený, ale pak se vzpamatoval a bylo to v pohodě. Společně jsme se smáli a když film zkončil, šla jsemdo sprchy i já. Po sprše jsem na sebe hodila jeho tričko a šli jsme si lehnout.

,,Lásko? Já nemůžu spát." ozvou se slova u mého ucha, což mě probudí. Unaveně se otočím a dám Shawnymu pusu. Začne mi pusinkovat obličej a zase se to strhne v líbačku. Sundal mi triko a já se trochu zachvěju, ne, že by na mě tlačil, ale bojím se, že mu nestačím. Ani si to neuvědomím, ale Shawn je vlastně do půl těla nahý a já už mám jen spodní prádlo, Shawn na to ale nedbá a začne se věnovat mému krku. Sklouzne níž, ale já mu něžně vezmu hlavu a začnu ho líbat. Přejede mi rukou po boku a já ztuhnu. Mám tam trochu tuku, ale on jede dál. Rozepne mi podprsenku a sundá mi ji. Stáhnu mu kalhoty, ale on si mě prohlíží. Poprvé mě takhle vidí. I když, že bych na sobě měla něco k obdivu, to ne. Chci ho začít líbat, aby se na mě nedíval, ale on má jiné plány. Začne rukou klouzat dolů a já cítím, jak přejíždí po mém břichu. Nemůžu. prostě pořád vidím můj tlustčí pas a odstrčím ho. Házím na sebe jeho tričko a chci vyběhnout, ale zastaví mě jeho ruka.

,,Počkej, co o děláš?" řekne naštvaně. Sjedu pohledem na ruku, kterou mi drží a na jeho bouli v boxerkách a polknu. Začínám se bát.

,,Moc se omlouvám, já prostě nemůžu." Řeknu se slzami na tvářích.

,,Co nemůžeš? Já tě miluju takovou, jaká jsi. Je mi jedno, že nejsi štíhlá, že máš rovnátka, nebo že nemáš perfektní pleť. Mi to nevadí!" skoro zakřičí.

,,Ale mi to strašně vadí" šeptnu a vyběhnu dolů ke dveřím. Slyším ránu, jako kdyby do něčeho praštil a sbíhání schodů.