Hella?

392 18 1
                                    

Ze spánku nás probudil hlasitý zvuk budíku. Pomalu jsem otevřela oči, abych spatřila krásku, ležící v mé náruči. Její dokonalé oči mě se zájmem pozorovaly. Odstín zelené a světle hnědé vytvářel v kombinaci se slunečními paprsky, které do pokoje pronikaly skrze tenké záclony, krásnou „Nad čím přemýšlíš?" vytrhla mě z transu. „Tvoje oči. Jsou nádherné." Prstem jsem jí zastrčila pramínek vlasů z tváře zpátky za ucho. Už, už se natahovala, že mě políbí, ale já položila prst na pusu a pronesla: „Eh, ne díky. Táhne ti z pusy." Olízla mi ruku, aby se vyprostila z mého sevření. „Ew, Rach!"

Namísto odpovědi na mě vyplázla jazyk a zvedla se z postele. „Kam si myslíš, že jdeš?" – „Koupelna!" Zakřičela a zaběhla do otevřených dveří. „Ne, vrátíš se sem. Chci se mazlit!" křikla jsem na ní. „Ale když nad tím tak přemýšlím, není to špatný nápad." Odhrnula jsem ze sebe přikrývku a zvedla se z postele. Doploužila jsem se za ní, vyčistila si zuby a opláchla si obličej. Ještě než jsem si tvář osušila, mi věnovala sladký polibek. „Lepší?" – „Mnohem. Teď chutnáš jako peprmintka s příchutí jahod." – „Zatím, ale nevíš, jak doopravdy chutnám. Zatím." Zastavila jsem se. Paralyzována, tím z ní teď vylezlo. To neřekla? „Ty, nepokoušej mě." – „Víš, že se ti to líbilo." Pravda. Už jsem to radši dále nekomentovala a vydala se do pokoje. Vypůjčit si nějaké oblečení od Rachel. Sebou jsem si totiž žádné nevzala. A to, co se válí dole v kuchyni, si budu muset vzít domu vyprat. Rachel mi propůjčila své černé tílko s logem Paramore a červené džíny. Má dívka zvolila kostičkovanou kratší sukni, roztrhané silonky, černé triko a zelenou armádní bundu. „Sekne ti to." Pronesla jsem, když jsme odcházely z domu. „Ď. Ségra. Hele mám docela hlad, tak co kdybychom se stavili někde na snídani." Její nápad se mi sakra zamlouval. Dnes máme až od devíti, takže bychom sice mohly ještě spát, ale na druhou stranu ta snídaně zní líp.

Rachel nás vzala do jedné kavárny nedaleko Blackwellu. Vlastně jsem ani netušila, že tu nějaká kavárna kdy byla. Posadily jsme se ke stolu u okna. „Ahojky, co si dáte?" zaculila se na nás mladá servírka v bíle košili a černé sukni. „Kafe!" zahlásala jsem. Dívka si to poznamenala. „A něco k jídlu?" – „To nejlepší co máte." Odvětila usměvavé dívce Rachel. Servírka přikývla a odešla vyřídit naší objednávku. „Co když tu nemaj nic lepšího než plesnivýho sejra." Optala jsem se sarkasticky. „Ale jdi ty, moulo." Po chvilce nám dívka přinesla kávu a dva talíře s volským okem, slaninou, klobáskami a majonézou. Usrkla jsem s teplého nápoje. Hergot! „To je dobrůtka." Zajásala jsem a následně se pustila do jídla.

„Tak, co pořád tu nemají nic nepšího než plesnivej sejra?" optala se má dívka se smíchem. „Jakože, tohle byla ta nejlepší snídaně v mém životě." Odvětila jsem a lehla si na sedačku a hlavu složila do jejího klína. Zaujatě pozorovala její tvář sklánějící se nad tu mou. Ona mi věnovala úsměv a povídala: „Jestli jseš unavená, tak klidně zavři oči a spi. Máme ještě čas." – „Fajn." Zamumlala jsem. Ona mi prsty vjela do vlasů a začala si hrát s jednotlivými pramínky. Po chvilce jsem usnula.

Z říše snů mě vytrhnula ona. Zavrtěla se mnou a dodala: „Chloe, vstávej. Už musíme jít." Odfrkla jsem si a zvedla hlavu z jejího klína. „Ještě zaplatit ne?" – „To už jsem dávno vyřešila. Tak šupky. Máme deset minut." Ospale jsem se vysoukala ze sedačky a zamířila ke dveřím. „Každopádně si přišla o top rozmluvu." – „Vážně? Co se stalo?" optala jsem se se zájmem a vyšla na ulici. „Steph, si sem přišla koupit nějaký zákusky." – „Ohh. Ou." Začíná to zajímavě. „Tak se přichomýtla ke mně a popřála nám mnoho štěstí do našeho vztahu. A že už se o mě ani o nás nebude dál zajímat." Vyprskla Rachel se smíchem. „Nekecej?" Podivila jsem se. „Tak to je dobrý. Kéž by to tak udělal i Elliot, aspoň bych od něj měla nadobro pokoj." Povzdychla jsem si. „Řekla bych, že po té včerejší scéně se nám bude vyhýbat obloukem. Navíc, jsem narozená ve znamení lva a každej večer si brousím drápky. Raw!" Rachel, na mě nastavila své imaginární drápky. „Naháníš mu hrůzu!" zděsila jsem se smíchem. „To je dobře. Nikdo by si neměl zahrávat se lvem. Mňau." Udělal na mne děsivou grimasu. „Nebo co?" – „Nebo tě tenhle krásnej lev kousne do tvýho roztomilýho zadku!" Zavrčela na mne. „Jo ták. Ty myslíš, že Elliot má roztomilej zadek jo?" Rach, mě skropila nechápavým pohledem a dodala: „Někdy tě vážně nechápu, Pricová." – „Ale no tak. Přiznej si, že se ti to hella líbí." Mrkla jsem na ní a pokračovala v chůzi po chodníku. „Co ten kalifornskej přízvuk, děvenko?" zamračila se dívka. „Ale jo. Hella se mi to líbí." Přitakala mi nakonec. „A víš, co by bylo hella cool?" – „Nope." Odvětila jsem, zatímco jsem šplhala do schodů před hlavními dveřmi budovy. „Tetování přes celou ruku." – „Oukej, to by bylo hella cool a hella sexy." Přikývla jsem na souhlas. Dívka pokračovala. „Tak si ho necháme udělat. Vždycky jsem chtěla tetování, ale nějak na to nikdy nebyl čas." – „Já jsem pro, děvenko." Rach, mě praštila pěstí do ramene a sežehla naštvaným výrazem. „Zasloužila jsem si to, co?" optala jsem se. Dívka přikývla.

KOREKCE PROVEDENA 17.11 2020

Life is Strange - Blue Angel [AmberPrice]Kde žijí příběhy. Začni objevovat