Life is Strange - Blue Angel [AmberPrice]

Firewalk!

Panebože!!! Já už to nevydržím!! Koncert Firewalku už jen za pár hodin! Adresa napsaná na lístku se nachází až na okraji města, takže musím vyrazit o něco dřív, abych tam stihla v klidu dojít. Pochopitelně vyrazím až za tmy. Až budou všichni v domě spát. Jelikož zákaz, který mi máma a Blbčín udělili, pořád platí, nezbývá mi nic jiného než se ven vyplížit nepozorovaně. Ano, bohužel už mu říkám Blbčín. Nevypadá to, že by se chtěl z mýho nezajímavýho života klidit, takže asi tak. Aspoň mám nějakou vtipnou přezdívku do budoucna.

Po několika hodinách netrpělivého ležení na posteli se setmělo. Vykoukla jsem z pokoje, abych obhlédla terén. Čisto. Pode dveřmi máminy ložnice jsem žádné světlo neviděla a tak snad oba dva spí. Sešla jsem po vrzajících schodech. Opětovná kontrola. Čisto. Vytáhla jsem z kapsy klíče, odemkla a netrpělivě vyběhla ven.

Chápu, že to se mnou máma občas myslí dobře a koncert Firewalku není pro dámu to nejvhodnější místo, ale já kurva nejsem dáma a budu si chodit, kam chci a kdy chci. Dokážu se o sebe postarat a navíc, mám přeci mobil. Teda... Uhm. Šáhla jsem do kapsy. Ups. Asi jsem si ho zapomněla. No srát na to. Nehodlám znova riskovat.

Čekala jsem na Firewalk roky. Ona Arkádie není zrovna velkoměsto a tak to sem moc kapel netáhne. Naštěstí se mi podařilo sehnat lístky. Teda lístek. Nebyl nikdo, kdo by se mnou šel. Nikdo kromě Elliota, ale chci se odvázat a pořádně si to užít. Sama. Nechci, nepotřebuju, aby se mi někdo furt lepil na zadek. Doslova. Cesta nočním městem mi utekla jako voda. Po cestě jsem stihla tak akorát vykouřit svou poslední cigaretu a už jsem byla na místě. Před barem se táhla dlouhá fronta lidí. Já naštěstí chytila první várku lístků a tak jsem si mohla vybrat místo. I když první řada mě lákala, nakonec jsem zvolila místečko pěkně uprostřed sálu. Nerada jsem úplně vepředu. Hudba je tam až moc hlasitá a já se tam nedokážu tolik odvázat. Fronta se konečně pohnula a já tak úspěšně vklouzla dovnitř baru. Na jednom ze stolků, ležel kýbl s ledem a pivem. Ihned jsem jednu flašku vytáhla o hranu stolu, urazila zátku a napila se. Fajnový pití. Sál už byl částečně zaplněn, ale i tak jsem se úspěšně dostala na své místo.

V ten moment však někdo upoutal mou pozornost. Byla to bezpochyby ona a jen o dvě řady přede mnou. Rachel. Její náušnici s modrým pírkem bych poznala kdekoli.

Měla bych jít za ní nebo ne? Nevěděla jsem co dělat. Všimla jsem si, jak se tlačí davem směrem ke mně snažíc se najít lepší místo. „Kurva, Pricová co tady sakra děláš?" Obořila se na mě dívka oděná do kožené bundy, trička Firewalku, minišortek a roztrhaných černých silonek. Její vlasy byly po stranách neobvyklé stažené do culíku. A její tvář pokrýval divoký punkový make-up. „Co asi? Chci vidět kapelu. To jak to Firewalk rozjede, si nesmím nechat ujít." Z ničeho nic skupina přiběhla na podium a prohrábla své nástroje. „Hej! Hej! Vítáme vás!" zakřičel jejich frontman. S Rachel jsme si vyměnily natěšené pohledy. V ten okamžik nám oběma vypadl ten incident na lavičce. „Věřím, že tuhle všichni znáte! Are You Ready For Me!" Zakřičel a kapela začala divoce hrát. Obě dvě jsme se oddaly té pekelné hudbě. Bylo to úžasný. Vlnily jsme se do rytmu a užívaly si každý ton. Každá si to užívala svým vlastním způsobem. Rachel se synchronizovaně vlnila do rytmů kytar. Já jak blázen skákala všude možně a nechala své pocity kompletně vyplout na povrch. Občas jsem dokonce prohrábla imaginární struny své imaginární elektrické kytary.

Po koncertě se naše cesty měly zase rozdělit. Nebo jsem si to aspoň myslela. Dívka si mě odchytila ihned poté, co se většina lidí odebrala ze sálu, když kapela dohrála. „Chloe, počkej. Nemyslíš, že dnešní noc byla hella úžasná?" Přikývla jsem na souhlas. „Jasně, že byla. Byl to přece Firewalk ne? Proč se mě vůbec ptáš?" Podívala se do země. Zdá se mi to nebo se červená. „No, já jsem si to taky užila, ale hlavně kvůli tomu, že jsi tady byla se mnou. Vážně bychom spolu měly někdy někam vyrazit. Popravdě nejsi tak špatná, jak jsem si myslela." Pohlédla jsem na ní s údivem ve tváři. „No.. eh.. díky, asi ? Ale jasně, proč kurva ne." Usmála se na mě naprosto úžasným úsměvem. Vytáhla z kapsy telefon. Naznačila mi, ať jdu k ní. Dívka mě objala, vtiskla mi polibek na tvář a současně stiskla spoušť fotoaparátu. Trochu mě to zaskočilo, ale nijak víc jsem to neřešila. Pak se naše cesty, teď již doopravdy rozdělily.

Jakmile jsem dorazila domů, podívala jsem se na instagram a uviděla fotku, kterou Rachel stihla nahrát. U fotky stálo: „Firewalk, s touhle punkovou kočkou." A kurevsky zasraně emotikonů. Zakroutila jsem hlavou a usmála se. Vážně nám to na fotce slušelo. Připadalo mi nereálný, že si nejpopulárnější holka na škole myslí, že jsem fajn.

No radši si půjdu lehnout. Uvidíme, co přinese zítřek.

KOREKCE PROVEDENA 12.11 2020