28. Kapitola

528 64 5
                                    

Ťuk. Ťuk. Ťuk.

Má u sebe někdo motorovku?!

Asi budu vraždit!!

Unaveně jsem si na ksicht plácla polštář a snažila se znovu usnout, ale klepání bylo čím dál hlasitější, takže to znělo jako by někdo místo rukou mlátil do dveří hlavou.

,, No jo fuurt!" Zavčela jsem vztekle a vstala.

Když jsem udělala první krok, zakopla jsem malíčkem o roh postele, takže jsem se rozplácla na zemi.

Je libo palačinka?

Nebo spíš mastnej flek na zemi?

Jsem vám k službám!

Rychle jsem vstala a na jedné noze jsem doskákala ke dveřím.

Rychle jsem otevřela, protože další sekundu s tím klepáním bych vážně nevydržela.

Jakmile jsem uviděla kdo stojí za dveřmi, hned jsem s nimi zase bouchla.

Za dveřmi se ozvalo zaúpění a následný pád k zemi.

Hups?

,, Panebože! Promiiiň" rychle jsem dveře zase otevřela, ale Adrien, který se o ně opřel se znovu svalil k zemi.

,, Panebože! Moc se omlouvám" Snažila jsem se mu pomoct zvednout, ale místo toho jsem ho akorát tak štouchla do oka.

,, Sakra!" Zaklela jsme a natáhla znovu ruku, abych mu pomohla ale on se radši rychle zvedl.

,,Jsem v pohodě" nervózně se usmál.

Chvíli bylo naprosté ticho, dokud jsem si nervózně neodkašlala.

,,Jo, promiň. Chtěl jsem ti poděkovat za ten včerejšek" nervózně se poškrábal za krkem.

,,To nic nebylo" mávla jsem rukou.

,, Možná pro tebe, ale mě to mrzí takže tě zvu na večeři. Dnes večer ve městě. Půjdeš?" Nervózně přešlápl z nohy na nohu.

,,Um...Fuu...A-Asi jo?"

,, Super. V sedm tě vyzvednu, jo?"

,, Klidně" nervózně jsem začala podupávat.

,, Ježiši! Promiň!" Až teď si uvědomil, že jsem v pyžamu, s naprosto rozcuchanými vlasy(asi jako ten klaun v cirkuse, kterého jsem viděla když mi bylo tak pět).

,, Já půjdu" ukázal za sebe a rychle se otočil k odchodu, ale opět narazil do dveří.

,,Au. Ty dveře mě nemají nějak rády" usmál se a vyťapkal ven.

Rychle jsem zavřela dveře a s pokrčením ramen jsem skončila placáka do postele.

Nikdo. Mě. Odsud. Nedostane!

Jak dlouho jsem ležela?

Půl minuty? Minutu?

,,Marinette! Vstávat!" Máma začala ťukat na dveře.

Vztekle jsem se schovala pod peřinu a snažila se, abych po ní nezačala házet věci.

***

Po snídani-

Teda... jestli se dá celý náklaďák jídla nazvat jako snídaně tak jo...

No prostě po snídani jsem si zalezla do pokoje s přesně rozvrženými plány:
1) Vzít si plavky
2) Jít na pláž
3) Rozvalit se tam jako velryba, kterou vyvrhlo moře
4) Už nikdy nevstat

Hned jsem popadla plavky s plánem dojít se převléct, ale můj mobil byl zásadně proti, protože začal zvonit jako naprostý retard, kterému někdo sebral lízátko.

,,Ano Alyo?" Zvedla jsem hovor a následně mobil upustila na zem, protože na mě začala křičet, co křičet!

Tohle bylo vyvolávání satana!

Rychle jsem mobil zase sebrala a položila si ho k uchu.

,,MARINETTE DUPAIN-CHENG! OKAMŽITĚ MI ODPOVĚZ!" Vyjekla a já jí viděla, jak jí na druhé straně telefonu z očí srší blesky.

,,Na co jsi se ptala?" Pípla jsem a nervózně se usmála.

,, BĚŽ NA MESSENGER! HNED!" Vyjekla a zavěsila.

J-já se bojím! Help meh!

Pomalu jsem najela na ikonku Messengeru a čekala co se stane.

Za chvilinku začala pípat zpráva, takže jsem rychle otevřela naší konverzaci.

Alya♥
9:37
VYSVĚTLUJ!

Marinette
9:37
Ale cooo? ToT

Uživatel Alya♥ odeslal/a fotku

Nenenenenenenene!!!

Ten včerejšek!

Ty fotky jsou všudeee!!!

My Stalker[CZMLFF] [ZRUŠENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat