My Stalker[CZMLFF] [ZRUŠENO]

19. Kapitola

,,Marinette? Můžeme už jít?" Chat se mě snažil dostat od občerstvení.

,,Co? Ne! Je tu tolik jídla, že většinu z toho vůbec neznám! Húú! To je kokos s rýží?" Nabrala jsem si další sousto.

,,Mari, neplácej to dohromady. Bude ti zle"

,,Ne, nebude!"

,,Stejně nechápu jak můžeš mít takovou postavu, když by jsi byla schopná sníst i Krakena"

,,Mám dobrý trávení" pokrčila jsem rameny a dala si jahody v čokoládě.

,,Stejně by jsi neměla tolik jíst..."

,,To jakože jsem tlustá?!" Naoko uraženě jsem nafoukla tváře.

,,N-ne! Vždyť jsem ti před chvílí pochválil postavu..."

,,Ale naznačil jsi, že bych měla hubnout! Jsi bezcitný!" Začala jsem se smát.

,,Fuj. Už jsem se lekl, že to myslíš vážně" oddychl si.

,,Takže ty si myslíš, že bych něco takovýho řekla?!"

,,C-co?! Ne!"

***

,,Budu zvracet" dala jsem si ruku před pusu a hnala si to přímo na záchody.

Zlá Mari!

Blbá Mari!

Proč jsem Chata neposlechla?!

Bože proč?!

Po chvíli, která se zdála jako celá věcnost jsem konečně vyšla ven.

,,Jedeme domů" zavelel Chat a popadl mě kolem ramen.

Výjimečně jsem neprotestovala a položila si hlavu na jeho rameno.

Když jsme byli u východu, rychle jsem se otočila.

Sbohem Pane Palmo...

***

,,Moc mě to mrzí, ale byla k nezastavení" usmál se nervózně Chat na mé rodiče.

,,To tě mrzet nemusí. Známe Marinette dost dobře. Čekali jsme, že se tohle stane" usmála se máma.

Zrada!

To mi aspoň nemohli zakázat se přežrat?!

,,Děkujeme, že jsi jí přivezl. Snad se ještě uvidíme" táta si s ním potřásl rukou.

,,Jo a Marinette. Byl tu nějaký hoch. Nathaniel myslím se jmenoval, chtěl tě pozvat do kina..." řekla máma, když zavírala dveře.

,,Ummm...A-aha"

Nervózně jsem se usmála a zamávala Chatovi, který už ale odjížděl.

Jenom jsem nad tím pokrčila rameny a pokračovala do ráje jménem postel.

***
Prudce jsem sebou škubla vinou rány, nebo spíš pádu osoby do mého pokoje.

Jsou asi 2 hodiny ráno...

Rozespale jsem se posadila a podívala se na zem.

Když jsem viděla kluka v kočíčím obleku, vesele jsem slezla dolů.

,,Ahoj Chate"

,,A-ahoj Broučínko" Chat zvedl hlavu s kterou následně zatřásl.

,,Víš, že jsi měla otevřený poklop?" Usmál se.

,,Vážně? Asi jsem ho zapomněla zamknout" zamyslela jsem se.

Chat si sedl do tureckého sedu.