My Stalker[CZMLFF] [ZRUŠENO]

26.Kapitola

Pohled Adriena

Znáte ten pocit, když si připadáte jako nějaký superhrdina nebo dobrodruh, který utíká před nepřáteli?

Nebo před výbuchem, který se objeví v pozadí?

Ne?

To je asi dobře, protože moje verze tohohle je mnohem horší než nějací indiáni nebo domorodci.

Už jenom proto, že jsem v běhu trošku levej a ty holky mají snad turbo v zadku.

Jinak si to vážně vysvětlit neumím...

Rychle jsem přeskočil přes zábradlí a vlétl přímo do hotelu.

Bohužel mi uklouzla noha a já se svalil k zemi.

Možná by mě měl trápit ten písek který byl...no prostě úplně všude, ale víc mi vadila ta hromada holek, které na mě doslova skočili.

,,Sundej si triko!"

Jakože co?!

Přes všechny ty hlasy a ruce, které se mi snad snažili vypíchnout oči jsem poznal sametový hlas, který se rychle blížil.

,,Sundej si triko! Dělej!" Marinette se přihnala až ke mně a snažila se ode mně odtrhnout co nejvíc holek, nebo spíš mutantů.

Na to, že vypadá křehce a je celkově malá, teda, oproti mě, je dost silná...

Když se mi trochu uvolnili ruce sundal jsem si triko a mrsknul s ním směrem k Mari.

Ta ho s úsměvem popadla a zvedla do vzduchu.

,,Mám jeho triko! Jsou na něm vlasy a jeho vůně!" Vypískla jako nějaký obchodník, který nabízí zboží.

Většina dívek po ní hned skočila, takže jsem se stihl zvednout.

,,Běž" s úsměvem mi zamávala.

,,Bez tebe nikam" Fuuu...

To je jako z nějaký přehnaný slaďárny!

S úsměvem popoběhla a přijala mou ruku, kterou jsem jí podal.

Proč jsem takový magor?!

Kdybych se s ní seznámil hned jako Adrien, nemusel bych jí tak vylekat a ublížit jí...

Se smíchem jsme vběhli dovnitř a doběhli přímo do výtahu.

,,Tý jo. To bylo dost hustý. Jak tě to napadlo?"

,,Ty se snad nedíváš na filmy s celebritami?" Začala se smát.

Je tak krásná když se směje...

,,Co je?" Úsměv jí z tváře zmizel a vystřídal ho zmatený pohled.

,,Jsi krásná"

Cože?!

Ty tupče!

Imbecile!

Co jsem to zase vyblil?!

,,Um...Díky? Ty máš zase hezký vlasy?" Nervózně se usmála a hned jak se výtah otevřel vyběhla ven.

,,Měj se a příště si zkus poradit sám. Nebudu si pořád hrát na superhrdinku" s úsměvem zalezla do pokoje a rychle za sebou zavřela.

Ty si na ní hrát nemusíš Broučínko...

Ty jsi superhrdinka...

Jenom moje.

***

,,Za týden?! Ale otče! T-to je moc málo času! Nestihnu nafotit všechny kolekce a přitom si ještě trochu užít prázdniny!"

,,Adriene, nejsi tam, aby jsi si užíval prázdniny, ale aby jsi nafotil kolekce. Týden je dost dlouhá doba"

,,Ale to není fér! Nejsem žádný otrok, abych tě poslouchal na slovo! Jsem v Řecku a nemůžu si ani odpočinout?! Jakože co?!"

,,Uklidni se! Zítra máš další focení" řekl znovu s neutrálním výrazem a típl videohovor.

Nikam nejdu!

Když je tu Mari, mám šanci si to u ní spravit...

Ale nejdřív...

Si dojdu pro jídlo!

***
Pohled Marinette

Se sklenicí vody v ruce jsem otočila další stranu knihy.

,,Cože?! Nemůže umřít! Já je shipovala!" Naštvaně jsem zahodila knihu a pak se rychle naklonila přes balkón.

,,Ouch! Chi l'ha gettato?!" Vyprskl nějaký muž, když mu kniha spadla na hlavu.

Rychle jsem zalezla do pokoje.

Nechci vědět co říkal...

Ale horší je, že jsem přišla o knihu...

To neeeeee!

Naštvaně jsem nakráčela k rodičům do pokoje a oznámila jim, že si jdu pro něco k jídlu.

Ani jeden neprotestoval, což je dost divný, ale nebudu si stěžovat...

Tentokrát jsem vynechala výtah a seběhla dolů po schodech.

Došla jsem do jídelny a čapla jablko.

Rozhlédla jsem se kolem a pomalu se do něj zakousla.

,,Maaaa-riiiii-neeeee-teeeeeeeeee!" Od nejbližšího stolu se ozvalo pištění.

Zmateně jsem se rozhlédla a  viděla Adriena.

Adriena úplně na mol nutno dodat...

,,Sednii si ke mně...Ke mně...To je vtipný" začal se smát.

Po chvíli uvažování jsem si přisedla.

,,Co je ti?"

,,Jsem úplně v pohhooo!" Začal se culit jako debil.

,,Jasný a já jsem vládce svě-..." vyrušil mě blesk, který vyšel z fotoaparátu.

Potom následovali další, další a další.

To nevypadá dobře!

Teda...

Vlastně nevím jak to vypadá...

Ten blesk mě oslepil, takže se můj zrak teď vyrovná krtkovi.