8.

8.9K 213 1
                                    


Tak jo první den do školy. Přepadala mě silná nervozita.

"Zlato, pojď dolů! Přijdeš pozdě!"

"Už jdu!"

Když mě mamka hodila do školy, dala mi do ruky přihlášku, vyhodila mě z auta a odjela do práce. Mezitím co jsem procházela parkovištěm, několik párů očí se na mě dívalo. Všimla jsem si i na partu kluků, co se na mě dívali.  Co jsem vešla do budovy, přiřítila se za mnou krásná brunetka.

"Ahoj, já jsem Kate, mám tě tu provést."

"Ahoj, jsem Abby"" 

"Máš krásné jméno, hele první zastávka bude asi ředitelna, tak pojď." Než jsem stačila odpovědět, tak už mě tahala kamsi pryč. 

"Takže tady je ředitelna, běž dovnitř, už tě čekají, počkám na tebe tady." Koukala jsem na ní jak na blázna, jak je na svůj věk hyperaktivní, holka ať ti to vydrží i do stáří. Nervózně jsem a po slově 'dále' jsem vešla.

"Dobrý den já jsem.."

"..Abby Martinez, vítej na naší střední. Tady máš rozvrh, číslo tvé skříňky a kód, jsme moc rádi že jsi na naší škole."

"Ehm děkuju zatím nashle." Začínám se bát proč jsou tady lidi tak přehnaně šťastní, že jsem tady. Vyšla jsem z ředitelny a hned na mě zas skočila Kate.

"Takže tě teď vezmu ke skříňkám, školou tě provedu pak." Když už ten hyperaktivní blázen přestal mluvit a ptát se mě na všelijaké otázky, tak už zvonilo a my už pospíchaly do třídy. Paní profesorka nejspíš netrpělivě čekala. 

"Ahoj Abby už jsme tě tu čekali!" Jsem tu sotva půl hodiny a už každý ví moje jméno a kdo jsem.

"Tak se nám představ." Už jsem chtěla začít mluvit, ale najednou jako bych ztuhla. Propalovaly mě jedny oči, do kterých jsem se bez váhání podívala.

Ty oči.

Nová část je tu!! snad se líbila už se konečně dostáváme kam chci, sice pomalu ale dostáváme.

Inside The PrisonWhere stories live. Discover now