POHLED DEAN:
Z tváře sem si smýval krev, teplá voda stékala po mém těle a já mlčky sledoval, jak červeně zbarvená voda stéká do odpadu.
Pořádně jsem se umyl, houbou smyl všechen důkaz o krvi na mém těle, ačkoliv v mé hlavě, v mé paměti bylo vše.
Díval jsem se na sebe do zrcadla a hledal se. Byl jsem zoufalý. Byl jsem zničený a nemohl jsem s tím nic dělat.
Neovládám svou touhu po krvi, svou potřebu zabíjet si vybíjím na zlu, které je všude kolem nás. Utíkám za prací, abych se nemusel dívat do očí své snoubenky, na její obavy v očích, které mě pronásledují.
Bojím se, že jednou ublížím ji nebo našemu synovi.
A to bych si neodpustil...
Divím se, že tady pořád je..., že mě neopustila. Kdo by si přál tenhle život?
Mizím z domu, aby mě neviděla v té nejhorší podobě, ale ona to stejně vidí...v mých očích se odráží vše, co mě trápí.
Nezvládám to a nevím, jak dlouho to ještě nějak udržím.
Oblékl jsem se do pohodlného oblečení a prsty si projel vlasy.
YOU ARE READING
Just...come back to me!
Fanfiction„Dean je mrtvý," tahle věta mi v hlavě rezonuje stále, i po pár měsících ji vnímám, jako by to bylo včera, kdy mi Sam volal a sdělil mi tuhle novinku. Dean umřel v boji a nevrátí se. „Zapomeň na něj. Bude to tak lepší. Tohle by chtěl, tolik tě milo...