~ Argumenty ~

378 14 2
                                    

Pozn.aut.: Tato kapitola bude obsahovat zmínky o jistém sportu, jehož název jsem nevyzkoumala. Jedná se o mnou chybně nazývaný "skiboarding" - podle obrázku si udělejte alespoň základní představu (a kdyby někdo tušil název, ozvěte se, prosím):

 Jedná se o mnou chybně nazývaný "skiboarding" - podle obrázku si udělejte alespoň základní představu (a kdyby někdo tušil název, ozvěte se, prosím):

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.


Oddechla jsem si, když se mezi mě a Kaidena vmáčkl postarší pán. Nebyl to tedy snowboardista, rovněž však ani lyžař. Byl to sjezdař na takovém tom "prknu popředu" či "spojených lyžích". Nemám tucha, jak se tomu říká. A, soudě podle jeho zkrachovalého výrazu, Kaiden jakbysmet. Na všeználka si jenom hraje, ťulpas. zachichotala jsem se v duchu.

Chvíli bylo ticho, jak lanovka popojížděla nahoru. Jen občas zaskřípala. Pak se ozval dosud mlčenlivý spolucestující:

"Na tomhle prkýnku," ukázal na svůj lyžosnowboard, "jezdím teprv dva roky. Nemoh jsem se tenkrát rozhodnout, jestli je lepší snowboard nebo lyže. Tohle byla uspokojující alternativa."

Tím nám nahrál. Promluvili jsme unisono: "Lyže jsou samozřejmě lepší." a "Měl jste se rozhodnout pro snowboard."

Muže to evidentně pobavilo: "Hle, dva rivalové. Tenkrát byste se mi hodili. Vyslechl bych si oba názory a zvolil to, co by mělo víc pozitivů."

"Snowboard by neměl šanci." utrousil Kaiden povýšeně.
To mě dopálilo. A na mysli mi vytanul nápad. Vyzvala jsem Kaidena k tomu, abychom si zahráli "hru". Střídavě každý vysloví to, co je lepší na jeho obhajovaném sportu a druhý to buď uzná, nebo se pokusí vyřčený názor vyvrátit. Jako rozhodčího jsem stanovila třetího osazence čtyřsedačky a ten nebyl proti.

"Tak prosím. Začínáš." řekla jsem Kaidenovi.

"Oukej. Lyže byly vynalezeny první. Snowboard je pouze náhražka a pokus o změnu dokonalého. Nepodařený pokus."

Zavrtěla jsem hlavou: " Víš, muselo se vyvinout něco dokonalejšího z primitivnějšího. Stejně jako v pravěku nejdřív pracovali s jednoduchými nástroji, aby z nich později vyrobili účinnější. Vše má svůj vývoj a ten probíhá od nejhoršího k nejlepšímu." No, jo, Darwin forever.

"První může být stejně nejlepší." nedal se Kaiden, "další snahy o zlepšení jsou marné..."

"S tímhle přístupem nejspíš nepřestaneš svítit svíčkou, protože nějaká elektřina se nevyrovná staré dobré svíčce, a budeš jezdit trabantem, protože nebudeš věřit ve vývoj lepších aut!?" rozesmála jsem se. Tady má slepou uličku!

Kaiden něco začal mumlat, když mě skiboardista vyzval k novému argumentu. Zamyslela jsem se.

"Snowboardisté mají pohodlnější boty. V těch lyžařských dřevácích se těžko budeš hýbat rychlejš, aniž bys riskoval držkopád."

"Ses překonala. Argumentem o pohodlnosti bot!" posmíval se Kaiden.

"Tak se předveď...! Nějakým pádnějším argumentem..."

"Pche. Alespoň lyžáky zacvakneme během několika vteřin, zatímco vy to šmudláte několik minut."

"Jen někteří. Je i druh vázání se stejným zacvakávacím stylem. Tohle se ti neuzná."
vložil se do toho skiboardista, "Jsi na řadě, snowboardistko."

"Snowboard, stejně jako boty k němu, je lepší na dopravu. Stačí ho nést jednou rukou. Nechtěly by se mi tahat dvoje těžké lyže a ještě hůlky."

"Hůlky budeš ještě závidět, až se nebudeš moct hnout z roviny. Od toho se neodpíchneš."

"Není pravda. Můžu se sunout, aniž bych uvolňovala nohu. Můžu přesouvat váhu z přední na zadní odklopenou hranu."

"Tak se nadřeš...a stejně budeš pomalejší."

"Až bude někde rozestavěnej slalom na poměření našich rychlostí, dám ti vědět."

"Pokračujte ve hře." připomněl spolujezdec.

Zahleděla jsem se na kopec a pohled mi spočinul na hlubokém sněhu. "Na snowboardu je lepší freeride." prohlásila jsem přesvědčeně.

Neuznalo se. Prý existují i širší lyže uzpůsobené právě pro to.

Kaiden se očividně radoval a přisadil si: "Z vlastní zkušenosti nemluvím, ale vsadil bych se, že jízda na vleku poboku není nic extra příjemného."

"Dnešní pomy jsou schválně natočeny pro snowboardisty. Je to v pohodě."

"Mně se zas dobře chodí v lyžácích."

"Krom toho," napadlo mě ještě, "mám volné obě ruce na chycení pomy. Ty ne."

"Si neumíš chytit vlek jednou rukou? Tak to chápu, proč tomu tak je."

"Tak, osazenstvo, už budeme vystupovat. Řekl bych, že máte vyrovnané obhajoby."

"Co? Musíte stanovit vítěze!"
"Nebo vítězku. Ještě jsem nevyčerpala všechny nápady."
protestovali jsme sveřepě.
Leč opravdu jsme už byli nahoře a nebyl čas.

"Rád jsem vás poznal, oba dva. Nechtěli byste taky zkusit skiboard a zakopat tak válečnou sekeru?"

Oba jsme zavrtěli rezolutně hlavami.
Proboha, vždyť jsou to spojené lyže.
Mrkla jsem na Kaidena. Určitě si pomyslel něco jako: Vždyť je to snowboard popředu.

Opustili jsme vřelého muže a zdvořile se rozloučili. Jeho mírový návrh však nikdy nepřijmeme. Alespoň v tomhle se s Kaidenem shodneme.


Prknařka & lyžařWhere stories live. Discover now