KAPITOLA 35 | Poslední proměnná

569 50 0
                                    

"Já to nezvládnu, Newte," zamumlala Bella, když přímo před ní zmizela Minhova rozježená čupřina.

Otočil se na ni až zuřivě, ale díval se skrze ni. "Zvládneš, zatraceně," zavrčel tiše a bez varování ji postrčil před sebe, popadl ji za pas a společně s ní se odrazil od hrany a spadl do nekonečna.

Bella zavřískla překvapením a zčásti nadšením, když se zlomek vteřiny vznášeli ve vzduchoprázdnu a potom projeli neviditelným otvorem, který ohraničovaly šlahouny břečťanu dolů.

Tělem jim projel palčivý chlad a po něm následoval náraz.

Sklouzli po olejovité hmotě, kterou byla Rmutí nora vyplněna a svalili se na sebe; několik vteřin bez dechu leželi na zemi, než je Minho s Thomasem začali tahat na nohy a podpírat.

Bella si všimla Newtovy tváře, jak se zkřivila bolestí, když došlápl na zraněnou nohu, ale než stačila něco říct, otvorem propadl Pánvička a vzápětí po něm Winston a oni se museli přesunout dál do tmavé chodby, kam nedosahovalo světlo baterek, aby se tam všichni vešli.

Protáhla se k Newtovi a unaveně se k němu přitiskla. "Vypadněme odtud," řekl dutě a objal Bellu kolem třesoucích se ramen.

"Kam půjdeme?" Ozval se Minho.

Thomas si povzdechl a ukázal směrem do tmavého tunelu. "Slyšel jsem, jak se tam tím směrem otvírají dveře."

Minho přikývl a se svou obvyklou razancí se bez ohlédnutí vydal kupředu a ostatní Placeři ho pomalu následovali. Bella stála na místě a pozorovala, jak světla jejich baterek pomalu mizí a v ní se pomalu probouzí bolest z utržených ran, jak z ní vyprchával adrenalin.

Všimla si až Newta, který ji jemně popostrčil kupředu a vyrazil za Chuckovou siluetou, která jim osvětlovala baterkou cestu vpřed, protože oba byli natolik vyčerpaní bojem, že se nesnažili vytáhnout ty svoje, zahrabané v batozích.

Bella ostatně ten svůj kdesi ztratila.

Zastavili se až po několika desítkách metrů, kde se shromáždila skupinka Placerů, co si mezi sebou znepokojeně špitali.

"Co se děje?" Zeptal se Newt a poklepal někomu před nimi na rameno.

Otočil se k nim Hank a nevesele se ušklíbl. "Skluzavka. Prej," odmlčel se a zaposlouchal se do překvapeného výkřiku nějakého chlapce před nimi, který se postupně ztrácel a mizel kdesi dole. "Opravdu to vypadá jako hra, co? Skoro jako dětský hřiště z hororu."

"Obávám se, že už mě tu nic nepřekvapí," ozvala se Bella a založila si ruce na prsou, jak ji polil chlad. "Proč by Rmutí nora nemohla mít i vlastní skluzavku?"

"Půjdu první," řekl Newt, když na ně přišla řada po Terese.

Bella přikývla a zůstala tam sama s Thomasem, který ji povzbudivě poklepal na rameno. "Bude to v pohodě, slibuju."

"Jasně," odtušila Bella a pomalu si klekla: před sebou nahmatala díru připomínající otvor, kterým sem propadli.

Přehodila nohy dolů a s povzdechem se odstrčila.

Brodila se dutou trubkou, která byla celá obalená v rmutím sádle a páchla jako zkažená vajíčka a přepálený olej. Nakrčila nos a potlačila pocit na zvracení z prudkého klesání a smradu všude kolem. Křik ostatních Placerů se odrážel od stěn pokrytých slizem a Bellu z toho rozbolela hlava.

Zavřela oči a snažila se vytěsnit všechny myšlenky z hlavy, když se roura začala stáčet doleva a to její pád zpomalilo natolik, že nohama narazila do Newtových zad.

Spirála pokračovala pořád dál, až se dusný vzduch kolem nich trochu uvolnil a začal páchnout zatuchle, ale rozhodně čerstvěji než ten nahoře v Rmutí noře.

Hank před Newtem překvapeně vyjekl a po několika dalších vteřinách se trubka rozšířila a Bellu to vyhodilo ven přímo na Newta.

Všude kolem se po sobě váleli Placeři obalení v rmutím tuku, sténali a tlumeně si navzájem nadávali, jak se snažili vymanit ze své blízkosti.

Belle se podařilo vyškrábat se zpod Thomasova těla, které do ní prudce narazilo a přitisklo ji mezi Hanka a Newta a vytáhla se na nohy, které měla ztěžklé únavou a bolestí.

Vzhůru se držela prakticky silou vůle, protože i když se jim po dvou letech podařilo dostat se ven z Labyrintu do úplně jiného prostředí, kdyby si teď lehla, do minuty by usnula.

I obalená slizem a zraněná.

Newt si s ní propletl prsty a jemně ji táhnul dál za hradbou Placerů.

Bella se trochu vytáhla na špičky a sykla bolestí, když jí levým lýtkem projela ostrá bolest. I přes to všechno se v ní probudila stará zvědavost a ji zajímalo, co si to před ní Thomas s Minhem špitají před velkými, dvoukřídlými skleněnými dveřmi.

"Co se děje, Tommy?"

Thomas pokrčil rameny a zadíval se na dveře, za kterými se rýsovaly nezřetelné stíny. "Asi budeme muset jít dál. Zůstávat tady nemá smysl."

Bella se mezitím rozhlédla kolem – stáli v místnosti velké asi jako Dvůr, zpola pokryté rmutím slizem. Ty dveře byly natřeny na jasně bílou barvu a zářily čistotou, takže vypadaly zcela nepatřičně, jako by je sem speciálně pro ně někdo umístil sotva před pár minutami.

Minho si odfrkl a dveře prudce otevřel.

Placeři couvli před náhlým světlem a chvíli se nikdo ani nepohnul, až se nakonec jako první z davu oddělil Thomas a vstoupil dovnitř, následovaný Teresou. Ta vypnula baterku, protože v místnosti bylo matné světlo, které je po tmě bodalo do očí.

"Co to zatraceně–" Hlesl Newt a i s Bellou je následoval.

Ocitli se v nějaké počítačové laboratoři, ale veškeré vybavení bylo roztříštěno a rozsekáno na kusy, sem tam někde probleskly jiskry z odtržených elektrických drátů a u nich leželi mrtví lidé s prostřílenými lebkami, vytřeštěnýma očima a pokrytí krví.

Thomas pomalu přešel na druhou stranu místnosti, kde svítila zcela neporušená obrazovka.

Bella pevně stiskla Newta a zatoužila na Thomase zaječet, ať se toho nedotýká, když se jí konečkem prstu dotkl a obrazovka zablikala.

Zjevila se před nimi žena s tuhými, světlými vlasy a začala tichým, ale pevným hlasem přednášet připravený proslov, který zněl jako ze zpravodajství. Její řeč doplňovaly obrázky spálené země a znetvořených lidí s černými boláky po těle.

Erupce.

Bella se zachvěla a odvrátila se, takže si jako první všimla tmavé postavy, která nehybně postávala mezi dveřmi, kterými sem přišli.

"Beth?" Zašeptala, ale v tom se silueta pohnula a do matného světla vstoupil Gally, třesoucí se a tiše vzlykající. To už si ho všimli i ostatní a postupně se začali od obrazovky odtrhávat a otáčet se na něj.

"Ne... nemůžu," zachrčel Gally potichu.

Mumlal ještě něco, ale Bellu zachvátil takový strach a podezření, že zavřela oči a slyšela jen tlukot svého srdce, který protnul až hlasitý výkřik.

Vřískavý dětský výkřik.

Přitiskla si ruce na uši a odvrátila se, aby se nemusela dívat na Chuckovo malé tělo, tak křehké a bezbranné v zápasu s dýkou, zabořenou v jeho hrudi až po rukojeť.

Měla pocit, že Thomasův křik je ten její, že spolu splývají v kakofonii a stejně utichají, když se dveře na druhé straně místnosti otevřely a dovnitř napochodovaly nějaké postavy s tmavými šátky přes obličej.

Nechala se od Newta táhnout směrem k nim do světlého obdelníku světla, které vedlo ven, na opravdické sluneční světlo a vzduch.

Na Spáleniště.

➤ EXPERIMENT 2: Labyrint [FF TMR]حيث تعيش القصص. اكتشف الآن