➤ EXPERIMENT 2: Labyrint [FF TMR]

KAPITOLA 27 | Osmdesát tři

DEN 748

"Promiň, že jsem tě kopla, Clinte," zamumlala Bella omluvně a pokrčila rameny, zatímco ji chlapec nevraživě pozoroval z největší vzdálenosti, jakou mu malá místnost dovolovala. "Prostě jsem se chtěla podívat na jejich schůzi."

"Jasně," zavrčel Clint a ochranářsky se postavil před dveře.

"Můžu se jít podívat na tu holku?"

Clint se zamračil a rázně zavrtěl hlavou. "Newt říkal, že tě mám udržet v týhle místnosti, frase. Prostě tady zůstaň a počkej na něj."

"Někomu tady vyrostlo sebevědomí," poznamenala Bella s nadzvednutým obočím a promasírovala si levé koleno, které si při pádu ze dřeva znovu pochroumala. "Možná s ním prostě nechci mluvit..." Zašeptala tak tiše, že ji Clint nemohl slyšet a zadívala se z malého okna na Plac.

Cukla sebou, když uslyšela hlasitou ránu a křik.

Vzápětí se dveře pootevřely a dovnitř strčil hlavu Newt s podrážděným a unaveným výrazem v obličeji. "Ach," vyhrkl překvapeně. "Ty jsi vážně tady?"

"No jasně," souhlasila Bella a koutek jí cukl. "Kam bych chodila?"

Clint se zaškaredil a protáhl se kolem něj na chodbu, aniž by se na ně ohlédl. Newt se za ním díval a otočil se na Bellu s nadzvednutým obočím a čelem rozrytým vráskami. "Myslím, že bude pro všechny lepší, když se jednoduše nebudu ptát."

"Dobrej nápad."

"Takže, chtěl jsem si s tebou promluvit–"

Belle se skoro ulevilo, když se z nedalekého pokoje ozvalo pronikavé: "Newte!" a mladík se zaklením vyběhl na chodbu. "Newte, pojď sem!" Trochu se nadzvedla, aby se šla také podívat, proč Thomas tak vyvádí, ale po chvíli se sesunula zpátky na postel a přitáhla si k sobě deku.

Vážně by se měla naučit nestrkat nos do cizích věcí.

Po deseti minutách se neklid v Albyho pokoji ztišil a Bella uslyšela rychlé dvojité kroky na chodbě a schodišti. Vyhlédla z okna a spatřila na trávíku siluetu Newta a Thomase, jak bok po boku kráčí ke kuchyni.

Překvapilo ji, jak silnou žárlivost to v ní probudilo.

DEN 749

Soustředěně se zamračila a povzdechla si, když uslyšela charakteristické šoupání jedné zdravé nohy a jedné s pochroumaným kotníkem. Při chůzi to nebylo skoro vidět; tak moc se snažil to skrývat, ale na dřevěných parketách v rozvrzaném Dvoře jednoduše slyšela, jak se pudově snaží převážit na zdravou nohu.

Před jejími dveřmi zaváhal, jestli má zaklepat, potom si nejspíš povzdechl a tiše zaklel než je pomalu otevřel a strčil hlavu dovnitř.

"Můžu?"

Pokrčila rameny a zatoužila si založit ruce na prsou. "Jasně," odtušila nakonec a zamračila se. "Jsi přece velkej kápo, když se Alby válí v posteli, ne?"

"Tohle ti nesluší," odvětil a zavřel za sebou dveře. Sedl si do její postele a naklonil se k ní, až na tváři ucítila jeho dech. "Chtěl jsem si s tebou promluvit o–"

"Já vím!" Přerušila ho ostře a našpulila rty. "Včera jsem s tebou možná chtěla mluvit, ale dnes mám moc práce. Osmdesát tři, čóne."

"Čeho?"

"Tvých pih," vyštěkla a obrátila se na bok, aby se mu nemusela dívat do očí. Slyšela, jak si povzdechl a jemně ji pohladil po rameni.

"Potřebuju slyšet o tý noci."

"Potřebuješ, nebo chceš?" Zamumlala podrážděně a zabořila nos do polštáře, aby ztlumila vzlyky, které se jí rodily v hrdle. "Běž si za tou čónku vedle, Clint o ní básnil celej včerejšek, prej je fakt pěkná."

"Řekneš mi, že milovat tě je sobecký a teď děláš žárlivý scény?"

Pevně stiskla rty a posadila se, aby se střetla s jeho pobaveným pohledem, který ji ještě více rozzuřil. "Přestaň se na mě takhle dívat, čóne. Já nežárlím, chápeš?! Není na co! Je to totální blbost a uráží mě to stejně jako ten tvůj potulenej ksicht! Jsi úplnej–"

Tiše se zasmál a přerušil ji polibkem.

Přitáhl si její obličej ke svému, až se jejich nosy vzájemně otřely a jemně se vpil svými rty do těch jejích. Zamyšleně ji pozoroval mezi přivřenými víčky, jak se její tvář uvolnila a vypadala náhle tak klidně a krásně, když pootevřela ústa a prohloubila jejich polibek.

Přerušila ho až v chvíli, kdy jí palcem přejel po odřenině na bradě a ona sebou cukla bolestí. "Au," sykla tiše a dotkla se jí.

"Jak se to stalo?"

Odvrátila oči a roztřeseně se nadechla. "Já o tom vážně nechci mluvit, Newte. Vidím to každou noc ve snech a nepřestává to, ani když jsem se nacpala práškama na spaní."

Newt se zarazil. "Počkej, prášky na spaní?"

Bella protočila oči plné slz v sloup a odtáhla se, aby si pohodlněji sedla do tureckého sedu. "Jo, čóne, mám noční můry.

Prakticky od chvíle, kdy jsem se probudila na tomhle nádherným místě. Proto jsem se nechala bodnout; doufala jsem, že to toho zmatku, co mám v hlavě, přinesu nějakej řád, ale pak to skončilo a já si nemohla vybavit ani to, co jsem věděla předtím.

Prostě ultra vymazávač paměti."

"A teď se ty můry vrátily?" Zeptal se tiše a propletl s ní prsty.

Přikývla a volnou rukou si otřela slzy, které ji stekly po tváři. "Je to pořád stejný. Prožívám tu noc v Labyrintu. Znovu a znovu."

"Krásko," broukl a přitáhl si ji do náruče, kde se vděčně schoulila. "Pověz mi o tom. Co se tam vlastně stalo?"

"Hlavně mě nepřerušuj, čóne."

Zavřela oči a tichým, monotónním hlasem mu začala vyprávět o tom, jak se vydala do Labyrintu k Útesu, ale nemohla tam najít ani Minha, Albyho, nebo toho mrtvého rmuta a chtěla se vydat zpátky do Placu, když ji totálně šílený Ben–

"Ten frasák! Jak to zatraceně přežil?"

–praštil do hlavy a odtáhl ji na druhý konec Labyrintu, kde ji svázal do břečťanu jako oběť rmutům.

Cítila, jak se jeho tělo brní nevyřčenými otázkami, ale mlčel a naslouchal, jak se vyprostila a začala utíkat Labyrintem nazdařbůh než uslyšela ten hrozný výkřik.

"Jo, to byl Tommy. Slyšeli jsme to až sem."

"Já vím, Chuck tu byl a vyprávěl to, jako kdyby se to celý stalo jemu... Chtěla jsem se vydat za ním, ale hlasy se v Labyrintu odráží, ale stejně jsem se daleko nedostala– Přímo přede mnou stál rmut.

Já... jsem prostě ztuhla, nevím, jak se to stalo, ale prostě jsem totálně zmrzla strachy a nemohla jsem se hýbat a–"

Přitiskl si k sobě ještě blíž, až skoro nemohla dýchat, ale byla mu vděčná za tělesné teplo, které vydával; tlukot jeho srdce, který splýval s tím jejím.

"Ben mě strhl na stranu," hlesla nakonec. "Zachránil mi život a sám zemřel. Ta pila– Prostě ho to–"

"Pššt, to je dobrý, Krásko."