➤ EXPERIMENT 2: Labyrint [FF TMR]

KAPITOLA 4 | Výběr práce

Bella se svalila na lavici a trochu zahambeně nechala Diesla, aby ji donesl večeři, protože se stále trochu obávala jít evidentně pořád podrážděnému Pánvičkovi na oči.

Hltavě se pustila do zeleninového rizota, když si k ní sedl Alby a Nick, který na ni rozpustile zamrkal.

Chvíli si ji měřil a prohlásil: "Do tebe se to teda sype, holka." 

Během těch několika dní si všimla, že ji málokdo oslovuje jménem, pokud na ni promluví. Když už ji musí oslovit, používají ten svůj slang, na který si Bella ještě docela nezvykla a houkají na ni jako na čónku, holku, nebo bažantku.

Bella pokrčila rameny, protože měla stále plnou pusu, ale musela se zatvářit trochu rozzlobeně, protože dodal: "Většina bažantů je po práci u zemvrtáků tak vysílená, že vynechaj jídlo, jak jsou vyšťavený. 

Maj žaludek jako na vodě."

Spolkla to, co měla v puse a zhluboka se napila vody.

Něco na tom bylo: svaly měla v křeči zalité kyselinou mléčnou, ale přesto je ovládala a cítila se celkem svěže. Všechno viděla ostřeji a myslela si, že by klidně zvládla krumpáčem máchat ještě tak dvě hodiny.

Nick to nechal být a pustil se do své porce.

"Už ses rozmyslela, kde chceš pracovat, bažo?" Zeptal se Newt a na Bellu se upřelo několik zvědavých párů očí.

Pokrčila rameny a odfrkla si. "Jsem Bella. Zvykni si, čóne."

Nick trval na tom, že se s jedinou čónkou v Place bude jednat jako s každým jiným bažantem, takže dnes, nejpozději zítra ráno se definitivně rozhodne o jejím zařazení.

Samozřejmě, Placerů bylo na všechno, co se muselo denně dělat, dost málo, takže měli více prací, ale primárně byli řazeni jen do jedné ze skupin.

Už si zkusila všechny práce, které bažantům nabízeli: první den okopávala v Zahradách v severovýchodním rohu řádky brambor pod Zartem, zamklým chlapcem s houštinou blonďatých vlasů, který mluvil jen když musel koutkem úst, protože v tom druhém věčně žmoulal stéblo trávy.

Druhý den se nechala přes protesty a všechen odpor, který to v ní probouzelo, poslat do Krvárny k Winstonovi, kde dopoledne krmila zvířata a mazlila se s Hafem, jediným psem, který v Placu byl a všem se neustále dobromyslně pletl pod nohy.

Na odpoledne – speciálně pro ni, jak ji se škodolibým úsměvem řekl jeden z porcovačů – připravili zabijačku prasete, ale jestli čekali, že ucukne, spletli se. 

Normálně by se tomu snažila vyhnout, ale když viděla jejich culící se obličeje, zaťala zuby a sama po Winstonových pokynech podřízla omráčenému praseti krk a dívala se, jak z něj vyprchává život ve stružkách rudé krve.

Nenacházela v tom potěšení jako Winston, který dal heslu práce má být zábava, znepokojující rozměr, ale přihlížela tomu s chladnou racionalitou.

Přesto se jí ulevilo, když Krvárnu nechala za sebou.

Následovalo neslavné počínání v kuchyni s Pánvičkou, které ji už nemá za zlé, jak ji Newt ujišťoval. 

Rozhodně ji už nechce prašit těžkou pánví přes hlavu.

Nejvíce se jí dařilo včera ve Dvoře u meďochů, což byl zvláštní termín pro ošetřovatele. Bella si dávala velký pozor na to, aby o nich nepřemýšlela jako o doktorech, protože by ji jejich neznalost vyděsila.

Newt si nechal každý den chvíli na to, aby ji ráno po snídani udělal obrázek o jednotlivých kápech a osobně ji tam zavedl předtím, než se vydá do labyrintu, což Nick nápadně přehlížel a Alby sledoval se zlostným nesouhlasem.

O meďoších jí vesele řekl: "Nemusíš si dělat moc velký starosti, že nebudeš vědět, co a jak. Jsou v pohodě čóni, jen toho o lékařství věděj asi tolik, co já."

Meďoši byli dva – Jeff a Amp, kteří se většinu času starali o drobné ranky porcovačů od nožů, namožené svaly zemvrtáků, škrábance stavitelů a popáleniny kuchařů.

Udělala na ně opravdový dojem, když bez mrknutí oka úhledně vyčistila a zašila nepěknou ránu od sekyry jednoho ze stavitelů, ale necítila se nijak vznosně, jen to poukázalo na to, jak jsou ti dva neodborní.

Zemvrtáci, potažmo stavitelé byli její poslední zastávka.

Kromě toho tu byli i futrálníci, což jí vysvětlil Diesel tichým, neobvykle zasmušilým hlasem až dnes, protože si jich do té doby nevšimla a neuvažovala o nich, protože se o nich Nick nejdříve nezmínil.

Ne že by neměl důvod.

"Já jsem tu nebyl, teda, ze začátku," zamumlal Diesel tiše a zarýpal se klacíkem v hlíně. "První den tu byla skupina pár čónů, mezi nima Nick, Alby, Minho a Newt... To jsou původní Placeři. Pokud vím, je jich už jen pár... 

Prej to byli špatný časy, samej zmatek a panika, než se jim to podařilo zvládnout a no..." Zaváhal a zašilhal po Nickovi, který stál ve stínech Krchálku a s někým se dohadoval. "Byli to špatný časy," zopakoval a zmkl.

Bella se druhý den byla podívat do lesa, kterému říkali Krchálek.

V podvědomí jeho název pochopila, ale nechtěla tomu věřit, dokud se sama nerozhlédla po malém hřbitově s několika šikmými kříži a docela čerstvými hromádkami nakypřené hlíny.

Nevyděsilo ji to, byla jen smutná.

Mrazilo ji, když Dieslovo mumlání poslouchala a neubránila se pomyšlení, jestli krumpáčem, tím krumpáčem, kterým se teď ohání, aby vytvořila díry pro kůly na ohradu, původní Placeři kopali bezejmenné hroby.

A byli tu samozřejmě běžci.

Pozorovala je, jak každé ráno vstávají dříve než ostatní a před sedmou hodinou už přecházejí před zavřenými branami do labyrintu s malými batůžky, ověšení zbraněmi – Minho a Newt měli před záda nabroušenou mačetu, Alby luk se šípy a všichni ostatní více či méně nápadně velké nože.

Jejich kápa Minha poznala až třetí den při večeři.

Na první pohled si nebyla jistá, jestli se jí unavená, upocená hora svalů s obličejem s asijskými rysy celým umouněným od prachu líbí, ale potom se na ni přes únavu doopravdy zeširoka zašklebil a beze studu si ji přitáhl k hrudi a mlaskavě ji před všemi Placery políbil na rty.

"Jsem Minho, kotě," broukl laškovně. "Ale ty mi můžeš říkat brouku."

Alby vypadal naprosto zhrozeně, jako by mu Minho právě pozvracel boty; Nick nebyl nijak překvapený, jen si rezignovaně povzdechl a Newtův obličej byl na hranici mezi pobavením a zlostí.

Všichni ztichli v ohromení a do toho se Bella hlasitě rozesmála, až ji skoro vytrskly slzy. "Tak fajn, brouku. 

Já jsem Bella, ale pro tebe jsem Isabella."

Minho spokojeně přikývl a otočil se na ohromeného Nicka: "Ta čónka se mi líbí," konstatoval jednoduše a šel si vzít talíř s večeří, jako by se nic nestalo.