23.Děkuju ti... <3

437 35 1
                                    

Na začátek chci upozornit, že na konci dílu bude nějaká informace. Tak prosím.. Přečtěte si to až dokonce. No a teď k příběhu... :)


Z pohledu Jacka

Na dnešek s Bellou nejsem nijak domluvenej, tak mě napadlo, že jí překvapím. Po škole jsem hned vyrazil do obchodního centra a tam do květinářství, kde jsem jí koupil kytici růží. K tomu jsem v krámu přikoupil čokoládu a ještě nějaký drobnosti. Jo.. Nic neslavíme, ale proč jí jenom tak neudělat radost? Určitě bude ráda. Vyrazil jsem tedy směrem k Belle domů a s natěšeností jsem zazvonil a čekal než mi přijde někdo otevřít. Asi minutu se nic nedělo, chtěl jsem zazvonit znovu, ale v tom se otevřeli dveře, ve kterých stála Bella. Měla na sobě světle růžový župan, pod kterým nejspíš nic neměla a vlasy měla rozcuchaný ..asi nejspíš ležela.

,,ahoj, promiň byla jsem um ..ve vaně." a nebo taky ve vaně no.. To by taky vysvětlovalo její červený tváře, kterých jsem si právě všimnul.
,,v pohodě. Napadlo mě, že by jsme si mohli udělat hezký den. Jo vím, nejsme domluvený, ale chtěl jsem ti udělat radost. Tady na ..přinesl jsem ti růže a nějaký drobnosti.'' vlepil jsem jí rychlí polibek.
,,um no víš.. Já... Já dneska nemůžu."
,,aha jak to?"
,,já dneska... Dneska jdu s mamou nakupovat a já.. Já se musím připravit, za chvíli tu bude takže..."
,,ohh a nejde to odložit?"
,,um... bohužel nee." nevim jestli se mi to jenom zdálo, ale přišla mi taková nějaká nervozní.. Nevim čím to bylo, možná to tak vůbec není, jen mi to tak přišlo.
,,aha tak dobře a ani chvilku by si neměla?"
,,zlatooo? Kdo je to? Pojď sem už..." uslyšel jsem mužský hlas koho si.
,,kdo to je?" ptám se.
,,nic, nikdo jen kamarád ze třídy, co mi jen... Co mi jen přišel půjčit sešity ze školy." nevim.. Ale nevěřil jsem jí to.
,,opravdu?" trochu jsem se zamračil.
,,joo opravdu."
,,proč ti říká zlato hm?"
,,protože nevim no ..je to vůl."
,,notaaak zlato, co tu děláš tak dlouho?" objeví se u ní, mě neznámí kluk bez trička.
,,kamarád jo? Přinesl ti úkoly jo?"
,,Jacku.."
,,žádný Jacku... Co jste spolu sakra měli?! Kdyby to byl jen kamarád, co ti přinesl úkoly ze školy, tak ok. Ale ty se tady promenáduješ jen v županu, pod kterým nic nemáš, vlasy rozcuchaný, celá červená a najednou se tady objeví nějakej čur*k bez trička, co na tebe pokřikuje zlato?! Co si podle tebe mám jako potom myslet hm..?!"
,,Jacku já.. Já.... Já nechtěla. Promiň mi to prosím. Tohle se vůbec nemělo stát.. já tě miluju, byla to nehoda, prosím Jacku.."
,,jo jasně nehoda.. Můžeš mi prosím tě vysvětlit, jak se podle tebe taková nehoda mohla stát?!"
,,jacku-"
,,ne dost! Žádný Jacku.. Že já kretén jsem neposlechl Valerii a vůbec všechny, co mi říkali, co si zač... Bože.. Jseš jenom obyčejná ku*va nic víc! Užíte si to vy dva spolu, sbohem! Už tě nechci nikdy vidět!" dořekl jsem, vzteky hodil kytici růží na zem a odešel jsem rychlím krokem pryč k autu a rozjel se domů.

Zapnul jsem si televizi, kterou jsem stejně moc nevnímal a sedl si s mobilem v ruce do křesla ..a po chvilce začal přemýšlet. Proč? Kurva proč?! Co jsem to za čur*ka..?! To jsem vážně byl tak slepej?! To jsem vážně neviděl, co je Bella zač?! Boha jak jsem mohl být tak slepej a opustit Charlie... Jak jsem jí mohl takhle ublížit? Bože, co já jsem to za debila. Vždyť já Charlie miluju!! Kurva... Co jsem to provedl.. Nenávidím se...!

Z pohledu Valerie

,,tak joo.. Klíče mám, mobil taky. Ale odvahu nemám." řekne Charlie.
,,Charlie, klid jasný? To zvládneš. Co můžeš ztratit? Nic.. Za pokus nic nedáš a později by si toho stejně litovala. Beztak by jste si museli dřív nebo později promluvit."
,,máš pravdu, ale-"
,,žádný ale. Ty to zvládneš. Prostě půjdeme jasný? Budu tam s tebou, jen budu s Ashtonem v autě." usmála jsem se na ní a obejmula jí.
,,dobře, dobře tak jdeme."

Ta špatnáWhere stories live. Discover now