Ta špatná

4.Donuty

__Z pohledu Valerie__

Uběhlo necelých 15 minut a já se začínala nudit a ke všemu mi začínala být slušná zima. Kéž bych si aspoň vzala sebou sluchátka.  Joo jasně můžu si pustit písničky naplno, nikdo tady není, ale nikdy nevíš.

Po asi 5 minutách vidím běžící postavu směrem ke mně ..to určité bude Wendy ...jop je to ona.

,,Velerie!" skočila mi po krku. "Pane bože si celá studená! Co se stalo?" Byla jsem neskutečně ráda, že jí vidím.
,,Všechno ti řeknu později."
,,Jasný ..pojď jdeme ke mě." usmála se na mě.

,,Počkej! ale co tvoje máma?" zeptám se Wendy.
,,Budume muset pro jistotu jít oknem, když jsem odcházela tak máma byla ještě vzhůru a měla problém takže jsem vylezla oknem ..no pak taky vysvětlím."
,,Dobře."

,,lezla si někdy oknem nebo v tvým případě balkonem?"
,,Joo lezla a kolikrát." zasmála jsem se.

Wendy má pokoj úplně dole takže stačí jen vlezt do okna.

...

,,Tak co se stalo? Zase doma máma?"
,,Joo."

Do 10 minut jsem ji všechno řekla i to s Denisem.

,,To je vážně hrozný."
,,Taky je strašný, že pořád na mě máma hází, že já můžu za tátovo smrt."
,,S prominutím je to kráva."
,,žádný s prominutím a káva je slabí slovo."
,,A jak dlouho, že si byla venku od tý události s matkou?"
,,Kolem osmý přišla domů a pak jsem hned vypadla."

,,No a co ty?  Co máma?"
,,Když jsem šla teď večer za tebou tě najít, tak měla problém a prostě ječela, že nikam nejdu a bla bla blá ..však to znáš"
,,Jinak v pohodě?"
,,Joo teda až na to, že mě zmlátila tak asi jop."
,,To kvůli mě." sklopila jsem hlavu.
,,To není tvoje vina. Pojď sem."  Uvěznila mě ve svém objetí.
,,Beztak by mě dřív nebo později zase zmlátila."

,,Nechceš tu přespat?" Zeptá se mě Wendy.
,,Jestli ti to nebude vadit."
,,Ale prosím tě."

Do sprchy půjdu ráno dneska už na to nemám náladu.

,,Dobrou noc."
,,Dobroooou." zívnu si.

...

,,Vall? vstávej." probouzí mě Wendy.
,,Nééé moje donuty." zamumlám ze spánku. Wendy propukne v nehorázný záchvat smíchu a to mě probudí.
,,Co je? Čemu se směješ? Víš, že si mě vzbudila?" promluvím ospale.
,,Copak se ti hezkýho zdálo?"  zasměje se.
,,Co?" zeptám se.
,,Mumlala si ze spánku o donutech, něco ve smyslu, že to jsou tvoje donuty" obě dvě jsme propuklo v záchvat smíchu.

,,Kolik je?" zeptám se.
,,6:38 chceš jít do sprchy?"
,,Joo, počkej ale tvoje máma-"
,,Ta by měla ještě spát vstává po sedmí hodině před mím odchodem do školy."
,,Okay a otec?"
,,Ten je v práci."
,,Dobře a jak chceš potom jít do školy?"
,,Já půjdu dveřmi, aby to nebylo divný a ty oknem." mrkla na mě.
,,Dobře" zasmála jsem se.

Po sprše jsem si nanesla řasenku a linky co mi půjčila Wendy, oblíkla včerejší oblečení, obula boty a vylezla z okna a čekala na Wendy.

,,Budu muse se akorát doma skočit pro věci." řekla jsem při cestě.
,,Jasně, jasně."
Doufám, že bude matka v praci.

,,Jooo je v práci." zajásám. 
,,Tak dělej nebo přijdeme pozdě" řekne s úšklebkem Wendy,
,,No joo."

Po příchodu do školy na nás téměř všichni upírali své pohledy. Ignorovali jsme narážky na naší osobnou, na špatnou hudbu či oblíkání a podobně..