Zmijozel nemusí být jen had ✔

Nedělní výlet

Zmijozelka samu sebe proměnila do ženy mladšího věku, která s Lucy pracovala na odboru pro kouzelnické hry a kulturu. Měla medově zbarvené vlasy, které se ji konečky třely o ramena. Obličej měla podobný dravému ptákovi; delší, zahnutý nos - mírně natočený na jinou stranu - a nebezpečně pronikavé, zelené oči.

,,A Mina Harkerová," představila svou novou podobu se supím obličejem.

Během cesty na ministerstvo Kristen Siriusovi vysvětlila, kdo jsou, co dělají, kde dělají a spoustu věcí, které si zvládla zjistit z Denních věštců v nichž se o těchto dvou ženách psalo.

Na ministerstvu.

,,Odbor kouzelnických her a kultury," zahlásil jim ženský hlas ve výtahu.

,,Proč jsme jeli sem?" zeptal se mírně zmateně Sirius - tedy Lucy. Kristen to odbyla rukou a šla přímo za nosem - šla rovně, nikoli do leva, jen pro upřesnění.

Moc dobře věděla, kam jde. Na ministerstvu už jednou byla - když byla před starostolcem a rozhodovalo se, zda je bez vinny nebo půjde znovu do Azkabanu.

Najednou se prázdnou chodbou ozval ten protivný hlas, jehož majitelku potřebovali najít.

,,Lucy, Mino? Nemáte teď být v Irsku?" zeptala se mírně zmateným hlasem.

Sirius i Kristen se otočili a k nim kráčela ropucha jako vždy oděna v odporně růžovém svetříku, růžové sukni a velkou mašlí ve vlasech, které by ji Kristen nejraději vytrhala. Mašle byla, jak jinak, růžová.

Sirius - neboli stará Lucy - strnul, ale Kristen zachovala chladnou hlavu a chopila se slova.

,,Ano, ale potřebujeme s Vámi mluvit, paní ministryně," začala žena skřípavým a ostrým hlasem. Kristen přemýšlela jestli Mina náhodou nebyla zvěromág, který nezvládl proměnu ze zvířete zpět.

Mezi tím, co mluvila se rozdvojila a objevila se v pracovně paní ministryně. Radši si nechala podobu orla kříženého s člověkem.

Dvojitý obraz už zvládla srovnat tak, že se jí nic nepletlo.

,,Ano? A o čem?" protáhla svým hraným medovým hláskem.

,,O tom, že nás napadlo-" na chvilku se zarazila. Vůbec nevěděla, co má říct. Pohled na zdi přeplněné talířky na nichž si líně hověly kočky a koťata, jí natolik vyvedl z míry, že úplně zapomněla vše, co chtěla říct.

Sirius se už, ale také vzpamatoval a tak její menší selhání zachránil. Začal mluvit a dal tak Kristen možnost se věnovat pracovně a neposlouchat.

Dívka se prostě hůlkou rozmáchla po místnosti a všechny talířky spadly ze stěny, semleté na jemný prášek. Tohle Umbridgeová nevydýchá.

Najednou se ale stalo něco, co naprosto nečekala. Kolem ní se zvedl oblak bílého prachu. Po chvíli se zformuloval do podob mnoha koček. Byly to ty samé kočky, jako na talířcích.

Takže to byly živé kočky, co tam musely být? Chudáci.

,,Tak utíkejte za svou paní," pobídla je, když otevřela dveře a všem do hlavy dala jednoduchou myšlenku. Najděte ženu v růžovém.

Tohle původně v plánu nebylo, ale Kristen téhle situace hodlala využít.

Vrátila se zase zpět k Lucy a ženě, která brzy bude pod tíhou všech těch nebohých koček.

,,-nebyl by špatný nápad," řekla Umbridgeová s přeslazeným úsměvem. Hladina cukru, který měla v těle, jí stoupla tak vysoko, že neusne do konce školínho roku.

,,Ano, moc děkujeme, že jste si vyslechla náš návrh," usmála se Lucy alias Sirius Black, který tuhle fúrii nenáviděl stejně jako Kristen.

Najednou se za rohem chodby ozvalo rychlé ťapkání spousty malých nožiček.

Kristen se uchechtla, když zahlédla obrovskou vlnu kočiček, které zajímala ze tří osob pouze jedna a to ta růžová. Ta, která je měla v talířcích pověšené na stěnách nejen pracovny ministra kouzel.

,,Co se to děje?!" křikla, když po ní kočky začaly skákat a strhly jí k zemi.

,,Nic závažného, pouze jsme Vám zajistili místo u sv. Munga," zaskřehotala Kristen ostrým hlasem ženy s orlím obličejem.  

A Sirius to dokončil: ,,Bude to buď první nebo čtvrté patro."

Na to se Kristen chytla nastavené ruky staré ženy, která pod svou maskou skrývala satisfakcí naplněného Siriuse.

Oba se přemístili a nechali růžovku, aby si sama poradila s náhle nebezpečnými tvory, kteří jsou obvykle tak roztomilý.

--------------------------------------

Ano, já stále žiju. :D A konečně jsem napsala novou kapitolu. :D Můžu pouze doufat, že se vám líbila. :D Taky máte ten pocit, že i tohle je pro Umbridgeovou málo?

Tak a teď tu mám dvě zprávy. První, založila jsem si ask, kde mě můžete spamovat s tím, kdy bude nová kapitola a jinými otázkami ohledně příběhů nebo ohledně mě. :D http://ask.fm/KristinOakenshield

Druhá, mám další příběh. Ale než namítnete, že nejsem schopná dopsat ani ty co tu teď mám, tak dovolte, abych jen řekla, že mám napsaných asi dvanáct kapitol a, že v návrzích mám přibližně deset dalších příběhů, které hodlám vydat, ale až tenhle dopíšu. :) Takže stejně píšu další příběhy, které ale nevydávám. (Tyhle věty nedávaly vůbec žádný smysl.)

Ou. Trochu jsem se rozkecala. :D

Takže pokud máte rádi upírskou tématiku, můžete se na něj podívat - název je velice originální Krvavá růže. :D (Jedná se o short story - pokud to tak mohu nazvat)

Přijde ropucha na to, kdo to udělal nebo bude podezřívat supa a ukecanou babku? Dostane se z toho? :D

Hlasujte, komentujte, kritizujte, vše podle libosti. :D