Deadly races! 1. [H.S.]

-34-

"Buď jsem hluchý nebo spím. Další možností je, že jsi opilá a nebo zhulená. A poslední co mě tedy napadá je, že jsi to skutečně řekla, ale tomu se mi nechce věřit" mračil se na mě Harry. Ale ne tím způsobem, že by byl naštvaný. Jen skutečně nechápal tuhle situaci. Vlastně naprosto stejně jako já.

"Nejspíš jsem to vážně řekla" sklopila jsem hlavu a pozorovala jsem svoje nohy. Proč jsem sakra tak nervózní? Dělám, jak kdyby Harry byl snad první kluk, se kterým jsem zavřená v jedné místnosti.

"Co tedy chceš Jay?" začal se podivným způsobem usmívat a šel ke mě blíž. Tenhle jeho obličej mi něco připomíná, jak kdybych už tenhle obličej viděla. A taky že ano. Přesně takhle se tvářil i v mém snu.

"Já. Já. Nevim'' začala jsem být víc a víc nervózní a díky tomu jsem si šlapala na jazyk.

''Pojď sem'' objal mě se smíchem a hladil mě po zádech. Cítím se jak idiot, ale nevím co si od tohohle mám všechno slibovat.

''Lehni si'' dotlačil mě Harry k posteli a já si nemotorně na postel lehla.

''Pomůžu ti z tohohle'' ukázal na moje tepláky a volné tričko.

''Fajn'' polkla jsem a tím jsem spolkla i zbytek své odvahy.

''Hotovo'' odhodil Harry moje tričko na zem a hned se pustil i do svého oblečení. Zavřela jsem oči a čekala jsem, než mi dá třeba Harry další pokyn. Myslela jsem si, jak jsem odvážná a jak mám v malíku každého kluka, ale Harryho ne. Harryho nejde mít v malíku.

Postel se trochu pohnula a tím jsem poznala, že už je na ní i Harry. Látka překryla moje tělo a později  jsem ucítila teplo jiného těla. Harry si mě k sobě otočil zády a přimáčkl si mě na své břicho.

''My nebudeme'' zmlkla jsem a nemohla jsem ani doříct větu.

''Co myslíš Jay. Jsi tak nervózní, že to není dobrý nápad. Prostě půjdeme spát'' šeptal Harry do mých vlasů.

''Kde je ten arogantní idiot?'' zasmála jsem se.

''Zase začínáš být v pohodě? Nech toho nebo ti to udělám hned teď a tvrdě, že se druhý den ani nezvedneš z postele'' zachraptěl jeho hlas pokojem a já se musela pousmát.

''Co že uděláš?'' pokusila jsem se o vyděšený hlas.

''Opíchám tě Jay'' otočil mě najednou na záda a lehl si na mě.

''Ale no tak Harry. Před chvilkou jsi byl tak něžně chápavý a teď je z tebe zase to nadržený prase se slizkými narážkami?'' usmívala jsem se od ucha k uchu. Už jsem zase naprosto v pohodě a ani mi nevadí, že jsem jen v kalhotkách a podprsence. Vlastně je mi dokonce i fajn a cítím se skvěle.

''Něžně chápavý?'' dal mi malou pusu na krk.

''Jop'' olízla jsem si ret.

''Provokuješ a přitom jsi před chvíli vypadala, jako kdyby to bylo tvoje poprvé'' dal mi Harry jeden zbloudilý pramen pryč z obličeje.

''No nic. Tak já se zase obléknu a jdu pryč jo?'' začala jsem se různě pod Harrym vrtět, ale on mě svým skoro už nahým tělem špendlil pod sebou.

''A co kdybys tady zase zůstala spát? Já víš. No jak chceš'' slezl ze mě najednou a lehl si vedle.

''Já vím co Harry. Řekl jsi mi to na vyhlídce. Toužíš po tom, abych tady spala. Abych já spala s tebou v jedné posteli. Chceš něco říct? Uvědomuji si některé věci příliš pozdě. Stejně jako to, že i já chci být s tebou v jedné posteli'' lehla jsem si na něj a opřela si bradu o jeho hrudník.