Rebel Love Song II. h. s. ICZI

chapter thirty-eight.

Zítra nebo ještě dnes zveřejním nový příběh pod názvem 'THALIA'. Víc vám neřeknu, takže se pak mrkněte :DD <3

Mezitím co Harry s dětmi sedí v obýváku a dívá se na animák, já sedím ve svém pokoji a tupě zírám z okna. Má výmluva byla, že si potřebuji zavolat. V této poloze u okna sedím už téměř hodinu, a nikdo po mě nepátrá. Za což jsem ráda. Má nálada je na bodu mrazu. Cítím se zmatená, smutná... Vše je tak jak má, tak proč se cítím na dně...

V hlavě mi začne hrát jedna z mých nejoblíbenějších písní a tak si ji začnu tiše broukat, mezitím co si opřu hlavu o pokrčená kolena. 

''I fly away, fly away, fly away, fly away home...''  na Londýn opět padlo deštivé počasí, stejně jako na mou dobrou náladu. Samota mě najednou uklidňuje více než kdy jindy, myšlenky jsou zmatené a já je nedokážu uspořádat. Co se to děje... 

''Ty bys věděla co dělat.'' zašeptám, ona ví, že mluvím k ní. Kdyby tady byla, vím, že by tiše seděla vedle mě a zpívala společně se mnou. Nebylo by potřeba nic říkat. Stačila by pouze její blízkost. ''Mami...'' povzdechnu si. ''Kéž by ses vrátila domů.'' zavřu oči, abych zahnala slzy a představuji si mámu, když se ještě smála. 

Zabraná v hlubokých myšlenkách sebou trhnu, když se na mém odhaleném rameni objeví teplý dotek. Pootočím hlavou, jeho rty se přitisknou na slzu, která vyklouzla. Jeho rty se pootevřou, jakoby chtěl něco říct, ale já ho zastavím tím, že ho políbím na rty. Nechci tuto chvíli narušovat slovy. Obmotám mu paže kolem krku, a on si mě vyzdvihne do náručí. Chvíli mě drží předtím, než mě položí na postel. Lehne si a já mu spočinu na hrudi. Jeho ruce se spojí na mých zádech. Zavřu oči a dám myšlenkám volný průchod. 

''I'll ride with a horses, I'll  swim to the see...'' začne Harry chraplavě zpívat a já se lehce pousměji. Začnu mu broukat melodii, zatímco z jeho úst se linou slova. Zní to božsky, v průběhu této chvíle ani neregistruji, že jeho tričko máčím slzami. ''Pššt.'' zvedne mi hlavu a začne mi je laskavě otírat. ''Všechno je dobrý.'' zašeptá a pohladí mě ve vlasech. 

Má pravdu, všechno je naprosto v pořádku. Aspoň navenek, ale uvnitř mě samotné se vede válka. Válka pocitů. Úsměv s pláčem svádí boj o nadvládu. ''Jsem tady s tebou.'' po malé chvilce se nechám  jeho tichým hlasem ukolébat až do říše snů... 

 Pohled Harryho

Kaylee po chvilce usne a já ji neustále hladím po zádech a naslouchám jejímu dýchání a všem tajným snům. ''Už nikdy nebudeš sama.'' šeptám do naprostého ticha. Vím, že mě už dávno neslyší. 

Tak moc bych si přál vědět, co jí teď běhá hlavou. Na co myslí. Chtěl bych jí pomoct, od všech trápení. Z pomyšlení, že ji mám zpět, a že je zase jen má, mi na rtech vyskočí široký úsměv. Představuje pro mě všechno na světě. Její úsměv mi zlepší celý den, a její slzy jsou pro mě tou největší prohrou. Miluju ji tak, až to bolí. Nikdy jsem po svém boku nikoho nevyžadoval více, než-li jí. Je tak nevinně krásná, ať už je ráno nebo večer. Vše kolem ní je tak něžné a jemné. Tak přitahující. 

Nic mě nedělá šťastnějším, než pocit, že ona už bude navždy má. I kdybych měl kvůli ní přeplout oceán, nebo projet celý svět. Kvůli ní bych udělal vše. Opatrně jsem ji překulil ze své hrudi na postel a přikryl ji. 

Před odchodem ji políbím na čelo a zašeptám tiché 'miluji tě'. Zmizím ve svém pokoji a skoro rozbiju jeden šuplík jak s ním škubnu. Zašmátrám po malé, černé, sametové krabičce a otevřu ji. ''Jednou.'' ukazováčkem přejedu přes studené stříbro. V tom se mé dveře otevřou, rychle krabičku zavřu a hodím ji zpět do šuplíku. Kruci. 

''Hazel a Noah už spí, pomůžeš mi je dostat do postele?'' zasměje se Rita. Přikývnu a následuju ji. Ona vezme Noaha, já opatrně zvednu svou malou dcerku a nesu ji ke Kaylee. ''Lehněte si ke mě,'' usměji se na Ritu, přikývne a s Noahem zmizí u mě v pokoji. ''Dobrou Harry.'' řekne a zaklapne dveře. ''Dobrou,'' zašeptám. 

Přejdu tiše k posteli, na které spí Kaylee a položím vedle ní Hazel. ''Dobrou noc, princezny moje.''