Rebel Love Song II. h. s. ICZI

chapter twenty-eight.

 Pohled Harryho

Skrze žaluzie se do mého pokoje prodere slunce, nespokojeně zavrčím a otevřu oči. První znepokojivý fakt je ten, že mi nezvonil budík do školy. Jako další je ten, že mě ani nikdo nesháněl, abych do té školy vůbec šel a třetí podstatný fakt je ten, že u sebe vlastně ani svůj telefon nemám. Zběsile odhodím polštáře i deku stranou, ale mobil není k nalezení. ''Kruci.'' zavrčím a promnu si obličej. Přeci jsem si ho v noci pokládal přímo vedle sebe. Tak kde kruci je?

''Harry?'' dveře se tiše otevřou a dovnitř nakoukne Kaylee. Udiveně k ní zvednu pohled. Její oči jsou ještě rozespalé a vlasy roztomile rozcuchané. Vejde dovnitř a natáhne směrem ke mně ruku s mým mobilem. Zamračím se a vyškubnu jí ho z ruky. Už už jsem málem vyletěl, co sakra dělala v mém mobilu. ''Promiň, nic jsem tam nedělala, jen... Chtěla jsem, abys tady se mnou dnes zůstal...'' zašeptá tiše a pohled sklopí do země. Všechen vztek ze mě náhle zmizí. Vzala mi mobil, abych s ní zůstal doma? ''Promiň.'' rychle zamrká a čeká na mou reakci. ''T-to je v pořádku.'' lehce se zasměji. Stále jsem poněkud zmatený, vážně to udělala? ''Děje se něco?'' hlesnu po chvíli ticha, která mezi námi nastane. Pohledem bloumá po místnosti, tiše brouknu abych ji vybídl k odpovědi. Ona však zůstává nemluvně stát na místě. 

Natáhnu se proto přes okraj postele a omotám jí prsty kolem zápěstí. Ve vteřině ji strhnu k sobě na postel a prsty zabořím do jejích boků, začne se svíjet a hlasitě se smát. ''Přestaň.'' snaží se chytnout mé ruce, ale marně. I já se musím usmívat, když vidím její rozzářenou tvář.

Když se ale naše oči střetnou, smích ji přejde a tak i já přestanu s lechtáním. Zvedne se do sedu a z mých úst se vydere povzdech. Když jí položím ruku na stehno, ošije se jakoby jí to snad bylo nepříjemné. ''Harry...'' snaží se setřást můj dotek, ale já se přitisknu více k ní a obejmu ji kolem uzkého pasu. ''Proč vždycky všechno zkazíš.'' zašeptám s menším náznakem úsměvu a hlavu schovám do důlku mezi jejím ramenem a krkem.

''Protože jsem to prostě já.'' odvětí. Lehce přitisknu rty na její krk a schválně udělám mlaskavý zvuk. Konečně se trochu zasměje, což mě jen pobídne k tomu pokračovat. ''Kde je Hazel?'' zašeptám jí proti horké kůži. ''Spí.'' zamumlá. Nic jiného jsem také nečekal, spí vlastně skoro neustále. Naprosto s nevinným výrazem její tělo pomalu pokládám na postel a nakloním se nad ní. ''Ahoj.'' zasměji se. Ona protočí panenky a prohrábne mě ve vlasech. ''Potřebuješ ostříhat.'' nakrčí dolní ret a předstíraně popotáhne. ''Myslím, že to počká.'' zašeptám jí do ucha a vydechnu jí do tváře.

(ranní dech, mhmm, pecka Klárko)

''Harry co to-'' a v tu chvíli, jsem to konečně udělal. Konečně se naše rty opět spojí v jedno, v mém těle vybuchne miliony ohňostrojů, z toho neskutečného návalu štěstí a radosti. Zezačátku se zdá zaražená, ale poté i její rty se začnou zlehka otírat o ty mé. Snad jako by to bylo poprvé. Vyhledám její ruku a propletu s ní prsty. Polibek, který se zdánlivě blíží ke konci, ještě prodloužím aspoň na malou chvíli tím, že se jí do úst jemně vkradu jazykem. Přál bych si aby tahle chvíle byla nekonečná. Její ruce se ocitnou na mých zádech, které začne hladit. ''Harry.'' zamumlá. ''Sakra nemluv.'' zašeptám naléhavě a pánví se otřu o tu její.

(Vím na co myslíte, ale to se nestane..)

Pohled Kaylee

''Přestaň.'' řeknu zostra. Tohle není správné. A celou situaci by to jen zhoršilo. Odtrhnu ho od sebe, jako už jednou a pokoj urychleně opustím. ''Takhle to nepůjde.'' zašeptám, když se jeho ruce objeví na mých bocích. ''Buď se sbal a jdi, nebo s tímhle přestaň.'' otočím se k němu naštvaně a zamračím se.