Rebel Love Song II. h. s. ICZI

chapter fourteen.

Omlouvám se, že včera nebyl díl zlatíčka. A vážně moc děkuju za tak obrovský rozjezd !!! Úžasné!!! V komentech jsem vám psala, že díl bude zítra, ale nakonec mi to nedalo a napsala jsem ho pro vás ještě teď.

Po zjištění, že Harry opět sdílí stejnou školu, jsem tam příští ráno odmítla jít...

''Chováš se jako srab Evansová.'' říkám sama sobě, mezitím co chodím po chodbě sem a tam. Zatím co teta Barbara měla jisté pochopení pro to, že dnes se ještě na školu necítím. Omyl, já se cítím na školu. Ale na Harryho opravdu ne...

''Sakra, sakra!'' zašeptám a dupnu si. Netuším, jestli mi tohle někdo dělá schválně, ale pokud ano, musí mě mít vážně rád. Z ložnice zaslechnu vyzvánění mého telefonu, a následně na to brek Hazel. ''Děkuji neznámý volající.'' zabručím a kráčím do ložnice. Položím Hazel ruku na bříško, její vzlyky na chvilku ustanou a přijmu hovor. ''Kde jsi?'' vyštěkne na mě nepříjemný hlas.

''No, víš.. Nějak se na to necítím Nialle.'' povzdechnu si a čekám na jeho reakci. ''Jedu za tebou...'' něco mi říká, že právě teď protočil očima.. Ukončím hovor a lehnu si k Hazel. ''Ani nevíš, jak máš všechno lehké.'' zašeptám a sleduji jak hýbe pusinkou jako by snad už chtěla promluvit.

Uvažuji nad tím, jak bude vypadat za pár let? Jak bude znít její hlas? Zaujatě si prohlížím každý její detail a na rtech se mi vytváří větší a větší úsměv. ''Jsi to jediné, co mi zbylo.'' hlesnu. Ze všeho nejvíc bych si přála, aby mi rozuměla...

''Evansová okamžitě otevři dveře!'' z chodby se ozvou hlasité rány. Kruci Nialle moje dcera se snaží znovu usnout. Dobelhám se ke dveřím a pomalu je otevřu, Niall vletí dovnitř jako zapálená raketa. ''Vážně jsi ještě v pyžamu?!'' vyjekne. Dám mu ruku přes pusu a ukážu za něj směrem do ložnice. ''Blbečku, budeš si ji uspávat!'' pohrozím mu. Když odstraním ruku z jeho úst, mluví mnohem tišeji.

''Promiň.'' vztyčí ruce před sebe na případnou obranu. Zavedu ho do obýváku ať se posadí. ''Proč jsi přijel?'' přehodím si přes holé nohy příjemně hebounkou deku. ''Nenechám tě tady samotnou. Zešílíš.'' promluví naprosto vážně, zatímco já se začnu tiše smát. ''Vážně, viděl jsem to ve filmech.'' zamračí se, když jeho tvrzení stále nevěřím. ''Jsi zlá, hrozně.'' založí si ruce na hrudi a dělá uraženého.

Jeho chování mi neskutečně moc připomíná dobu v Californii. S Harrym a s nimi na pláži... Smích mě přejde a na rtech po něm nezůstane ani vzpomínka. ''Co se děje?'' věnuje mi další z jeho smutných pohledů. Vytrhne mě z proudu myšlenek a s pokroucením hlavy odvětím, že je všechno v pořádku.

''Moc si mi chyběla Kaylee. Nestihl jsem se ani rozloučit.'' ufňukaně popotáhne a vleze si ke mně pod deku. Posunu se, abych mu udělala místo a tím pádem si on mohl také lehnout jako já. Oči se mu rozzáří a spokojeně se natáhne vedle mě.

''Co říkáš na nějaký film?'' usměji se a ukážu směrem k televizi. Po chvilce uvažování přikývne. Zvednu se tedy a přejdu k výbavě mých dvd co jsem si přivezla z LA. ''Mohla bych tě o něco poprosit?'' otočím se k němu a hodím po něm štěněcíma očima. ''Cokoliv.'' zasměje se.

''Dojdi prosím pro Hazel, nechci ji tam nechat samotnou.'' prosebně zaškemrám, on se poraženě zvedne a chodbou už se pouze ozývá jeho dupání. Copak neumí chodit tišeji?

Za chvíli je zpět i se stále spící Hazel v náručí. Zapnu film a přesunu se zpět na gauč. Niall položí Hazel mezi nás a já se spokojeně uvelebím. ''Máš nostalgickou náladu viď?'' zasměje se Ni když se na obrazovce televize objeví nápis 'Rio 2'. Pouze s úsměvem přikývnu.

Zdá se, že Nialla tenhle film moc nebere, jelikož když se na něj po chvíli otočím, už klidně oddychuje na boku a ruku má přehozenou opatrně přes Hazel. Popadnu do ruky mobil a ihned to vyfotím, oba vypadají tak roztomile, ty jejich rozcuchané vlasy.. A rozpláclé obličejíky na polštářcích.

Avšak skoro na konci filmu se i mně začnou klížit víčka, až je nakonec nechám pouze volně spadnout.