Andělův ďábel // 5SOS (Luke Hemmings)

Šok

Zastavili jsme před velkou budovou, kde jsem byla naposled, když Jacka pouštěli domů. Opět mi ti dva pomohli vystoupit a dojít až do čekárny, kde mě objednali k doktorce. Nemluvila jsem, pouze přemýšlela. Měla jsem tušení, čím by to mohlo být, ale neměla jsem plnou jistotu.

"Jak ti je?" promluvil na mě Jack. Podívala jsem se na něj a pokrčila rameny.

"Slečna Black?" vyšla sestřička z ordinace. Vstala jsem a šla sama přímo do místnosti. Hned po vstupu se mi udělalo špatně z toho zápachu desinfekce a toho všeho. Sestřička mě posadila na židli k doktorce, která si něco zapisovala a občas na mě mrkla.

"Kaylo, co Tě trápí?" zeptala se mile. Přemýšlela jsem, zda jí říct pravdu, nebo si něco vymyslet, abych mohla odejít.

"Víte, podle mých přátel jsem v poslední době hodně bledá a je mi špatně, jsem unavená. Dneska jsem i zvracela," pověděla jsem jí nakonec vše, co se mi dělo.

"Zaslechla jsem, že jste přítelkyní Luka Hemmingse, je to tak? Má dcera jejich kapelu zbožňuje," řekla mile a mě se zastavil tep. Proč sakra musí vytahovat zrovna jeho?!

"Je to sice pravda, ale my se od té doby, co mají turné, nestýkáme. Je to těžké," zašeptala jsem. Chvilku mě sledovala zvláštním pohledem.

"Slečno Black, myslím, že jste pouze jen něco špatného snědla. Doporučuji jet domů, lehnout si a pořádně se prospat. Vy již nechodíte do školy?"

"Ne," zakroutila jsem hlavou. "Letos jsem skončila a na vysokou se teď nechystám." Pokývla hlavou a zase si něco zapsala.

"Dobrá, můžete jít." Zaskočila mě tím.

"Počkat, to nebudou ani žádné testy ani nic podobného?" nechápala jsem.

"Ne," usmála se na mě a pak se vrátila pohledem k papírům.

"Dobře," uchechtla jsem se a vstala. Rozloučila jsem se se sestřičkou a vyšla na chodbu.

"Tak co, jsi v pohodě?" zeptal se hned Jack, když jsem k nim došla.

"Jo, neboj se. Doktorka říká úplně to samé co já, akorát jsem něco špatného snědla," pokrčila jsem rameny a s nimi za zadkem se vydala k východu z budovy. Už už jsme mohli být pryč, kdyby mě nezastavil něčí hlas.

"Slečno Black!" Ohlédla jsem se a viděla sestřičku, kterou jsem moc dobře znala. Byla mé gynekoložky.

"Co se děje?" nechápala jsem.

"Doktorka Rothová by s Vámi chtěla mluvit," řekla trošku udýchaně. Podívala jsem se na Jacka s Adelle, kteří to stejně jako já nechápavě poslouchali. Nenamítala jsem a následovala sestřičku až do ordinace paní Rothové.

"Dobrý den, paní doktorko," pozdravila jsem a nervózně si sedla. "Chtěla jste se mnou mluvit?"

"Ano," přitakala a sundala si z očí brýle na blízko. "Slyšela jsem, že jsi měla vztah se slavným Hemmingsem," začala. Ach bože, za co?!

"To je pravda," šeptal jsem a čekala víc.

"Také se mi doslechlo, že ti bylo už pár dní špatně," mluvila dál, napínala celou situaci. Moje podvědomí si začalo uvědomovat jednu věc, která se mi vůbec, ale vůbec, nechtěla líbit.

"Paní doktorko," promluvila jsem, ale zastavila mě.

"Mám jen jednu otázku, Kaylo," řekla mi vážně. "Kdy jsi měla naposled menstruaci?" Zaskočila mě tím.

"Měla bych ji dostat teď někdy," zašeptala jsem. "Vy si myslíte, že...?" Nedořekla jsem větu. Sledovala mě s vážnou tváří.

"Měli jste styk?" Štvalo mě, jak mluvila odborně.

"Jo," přikývla jsem. "Ale použili jsme ochranu, takže je ta možnost vyloučena," dodala jsem hned.

"Tato možnost je vyloučena pouze na 96%," popřela mou větu.

"Chcete mi říct, že bych mohla být v těch zbývajících čtyřech procentech?" vyjekla jsem trochu více nahlas.

"Kaylo, uklidni se, není to jisté," mluvila na mě klidným hlasem. Trošku jsem se uklidnila, ale neustále si hrála s náramkem.

"Pokud mi přineseš vzorek moči, můžeme provést testy," nabídla.

"Tak proč mi rovnou nenabídnete těhotenský test?" uchechtla jsem se téhle komplikaci.

"Po tom, jak ses vyjádřila, bych se bála tě nechat samotnou," zamumlala a něco si zapisovala. Opravdu záživná práce tohle to.

"Podívejte, je to jen pro mě strašně šokující a musíte uznat, že když se ta zpráva týká ještě někoho, kdo je dokonce někým slavným, tak to je ještě víc šokující." Nic na to neřekla. Pouze si povzdechla.

"Zajděte si do naší lékárny a kupte si ho. Zkuste si ho doma a do konce týdne mi zavolejte. Kdyby cokoliv, jsem tu do šesti odpoledne." Pokývla jsem hlavou a vstala. Rozloučila jsem se a rychle zmizela. Skočila jsem si ještě do té lékárny, abych to měla hned z krku a pak už se vrátila za Jackem a Adelle, kteří stále čekali na recepci.

"Vše v pohodě?" zeptali se mě oba naráz. Usmála jsem se na ně.

"Jo, akorát se chtěla ujistit, že má správně napsaný termín," plácla jsem první hloupost, co mě napadla a společně s nimi už opravdu šla z téhle budovy pryč. Nasedli jsme do auta a odjeli domů...

****

Seděla jsem v křesle staré pracovny u krbu a hleděla do něj. Jediné co zde hořelo, kromě ohně v krbu, byly také loutny na stěnách. Celá zabalená v dece jsem sledovala plápolající oheň a stírala si slzy. Nechtělo se mi tomu celému věřit, bylo to neuvěřitelné. Jenomže opak byl pravdou. Pravda... Tak ošklivé slovo, které umělo dokonale ublížit. Mě v tuto chvíli ubližovalo. Doufala jsem, že když Luke odjel, že už se o něj nebudu muset nikdy zajímat, protože jsem ho doslova vyškrtla ze svého života. Jenomže, po tomhle jsem ho vyškrtnout nedokázala. Ne po tom, co jsem s ním čekala dítě...

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Hi Guys! Omlouvám se, že je kapitola tak krátká, ale přesně takhle jsem chtěla, aby skončila, takže...tadá, Kayla je těhotná! :)) Nebudu vám prozrazovat pokračování, to se dozvíte sami ;))

Snad se vám kapitola líbila. Hezký večer,

Pav :3