Přestala jsem brečet po mámině a bratříčkově smrti. Nechtěla jsem být ta slabá, už nikdy víc jsem nechtěla brečet a zažívat tu úzkost a sucho v krku. Ale věděla jsem, že jednou to příjde, jednou budu muset zase brečet, že to nepůjde nebrečet do konce života. Ale netušila jsem, že mě dvakrát rozbrečí on a taky jsem netušila, že budu brečet kvůli lásce. Taková prkotina. Proč on? Proč já? Proč se platonická láska stala pravou? Proč jsem se nechala oblbnout? Je to jako horská dráha, co se řítí jenom dolů, ale on už vedle mě není a nedrží mě za ruku. Nejhorší pocit je, že on si tam teď užívá se svou láskou Ebony Day a smějí se jak mě dostal a udělal ze mě blbku.
Sypu se. Pomalu, ale jistě.
Nádech. Výdech. Nádech. Výdech.
Proč teď?
Proč on?
Proč já?
Proč se platonická láska stala pravou?
...
YOU ARE READING
Platonic love - CZ
Fanfiction"Co jsem ti sakra udělala?!" "Stačí že ses sem přisrala! Všechno bylo v pohodě než jsi sem přišla ty!" Stoupl si, odhodil mobil se sluchátkama na sedačku a díval se mi do očí. "Já-" "Víš co? Vím co chceš. Chceš být ta co s někým slavným procestuje s...
