Dodělávala jsem poslední sandwiche a zpívala si 'Somebody to you', každý měl tři sandwiche, které by měli teoreticky vydržet na tří hodinovou cestu. Nechápu proč jsme nemohli jet rovnou tam.
"Jídlooo!" Čapnul mi jeden z ruky Con. Hodila jsem každýmu jeden a vzala si svůj zeleninový ze slunečnicového chleba, jo zase jsem se odpojila a jedla svoje. Pak jsem si ale uvědomila, že Jamesovi jsem udělala ten co klukům, nezdravý. Přisedlé jsem si k němu a štouchla do něj.
"Na." Podala jsem mu jeden z těch svých a nepatrně se usmála. Koukl na mě 'jako že vážně?' a vytřepaně oddělal alobal. Koukl se na jídlo a šťastně se usmál.
"Děkujů." Zakousl se. Tak to by bylo dost jemnosti na něj pro tento den.
Tristan
Když se na ně kouknu, mohli by se začít bavit, myslím, že by si dost rozumněli. Hlavně co se týče jídla, zdraví, fitness...sakra vždyť jsou si tak hrozně podobní! Něco vymyslím, něco musím vymyslet.
James
Doufám, že se na hotel dostaneme co nejdřív, potřebuju se vyspat a pokud bude Con zase telefonovat dlouho do noci s jeho rodinou, koncert nedám. Myslel jsem, že dneska budu mít stále hroznou náladu, ale taková maličkost jako zeleninový sandwich od ní, nečekaně zlepší den. Od někoho kdo mě opravdu nemusí. Jo můžu si za to sám, ale snažím se. Snažím se být neviditelný, nedýchat nahlas kdykoliv kdy je blízko mě, jenom aby se Tris nenaštval nebo ona nebyla smutná. Jde to vidět, jde prostě až moc vidět v jejích očích jak jí to trápí. Teď se budu aspoň na tý Floridě snažit jí moc nevídat a nevšímat si jí.
Drblo se mnou sedadlo. Zase jsem usnul u Hunger games, miluju ten příběh a to, že jsem u něj usnul jen potvrzuje jak jsem unavenej. "Vrauuuuuuui" musel jsem se protáhnout a tenhle zvuk jsem si neodpustil.
"Ššš." Udělal Brad a ukázal na to jak ostatní spí, přikývl jsem a zahleděl se z okna, dneska to vypadalo, že už nebude pršet, ale stejně bylo zamračeno a nevypadalo to na ten vysněný bazén jak nám všem Dean sliboval.
Tristan
Už dojíždíme do města. Tohle musí vyjít, prostě musí. Přemýšlel jsem nad tím celou cestu a promýšlel kde jaké cesty k cíly. A je to tu, za pár uliček jsme tam a já jen doufám, že se to podaří. Brad s Conem mi to odsouhlasili, musí to výjít.
"Deane?" Zahučel jsem do postelové chodbičky.
"Neboj, za chvíli jsme tam." Odpověděl na něco úplně jiného než jsem potřeboval.
"Né já s tebou potřebuju jen něco domluvit." Zašeptal jsem kdyby náhodou.
"Tak o co jde?" Pokynul mi k tomu abych pokračoval.
"Chci se jen zeptat, vždycky když...
...
"Tak jsme tady děcka." Slyšel jsem Joea jak upozorňuje na to kde jsme. Dean kývnul hlavou směrem ke mě a já pomalu vystoupil z tourbusu. Slíbil mi totiž, že je s Joem nějak zaměstná. "Pojďte za mnou, vytaháme věci z busu-" Uslyšel jsem ještě a vydal jsem se ke skleněným dveřím s tím, že snad trefím na recepci.
Charlie
"Jaktože nepomáhá i Tristan?" Zafňukal Brad.
"Ech..no..." Dean se nemohl vymáčknout. Že by zrovna on nevěděl kde je Tris? To se mi nezdá. .
"Jemu se chtělo hrozně na záchod." Vyjekl rychle Joe. Divný.
Pobrala jsem svoje tašky a vzala batoh Trisovi, který už proti nám běžel.
"Tak co našel si ten záchod?" Zeptal se Joe a zdůraznil slovo záchod.
"C?...ne-e půjdu asi až na pokoji." Nevypadal, že by se mu až tak strašně moc chtělo.
"Dobrý den vítejte v hotelu Orlando. Jak vám můžu pomoci." Koukala na nás s naučeným výrazem černovlasá paní v recepci. Nesnášela jsem tyhle naučené úsměvy a větičky, které mají působit mile a formálně. Fuj. Koukala jsem se na ní s falešným úsměvem. "Vy jste ti hudebníci?" Zeptala se a koukala střídavě z Cona na Jamese, kteří měli na zádech ruksaky s kytarami.
"Ano, na jméno Dean Sherwood." Napodobil její tón hlasu Dean.
"Jistě tady to mám." Koukala do monitoru. "Pan Joe ONeill a Dean Sherwood pokoj 506, páté patro." Podala jim klíče a oni se odsunuli dál, aby jsme měli my ostatní přístup ke klíčům. "A další dva pokoje jsou hned naproti. 507 je napsaný na Tristana Evanse, Bradleyho Simpsona a Connora Balla, 508 Charlie Cooperová a James McVey." Asi se mi právě zastavilo srdce. James s třesoucíma rukama převzal svazek klíčů a vyděšeně se na mě kouknul. Ztěžka jsem polkla. Pomalu jsem došla k výtahu i s Jamesem a koukala stále do blba. Sakra sakra sakra. Takovéhle štěstí můžu mít jen já!
Tristan
Došli jsme s klukama na pokoj a hned co jsem zabouchl dveře hlasitě jsem se rozesmál.
"Plán nám vychází pánové." Zahalekal jsem a plácl si s se smíchem s klukama. Teď už jen doufám, že jsem neudělal špatně a ty dva se navzájem nezabijou.
Doufám, že vás tahle kapitolka neunudila k smrti :D Já vím je to o ničem a proto doufám, že teď se to už rozjede.
Děkuju za Votes, potěší mě vždycky, když zjistím, že to někdo čte :) A vaše komentáře jsou (jak furt píšu, ale jste prostě ohromný, budu se opakovat ale-) nádherný, vy jste úžasní moji miláčkové, mám vás moc ráda :) Mám chuť vás všecky obejmout! To je zlý :D Už bych měla jít asi spát :D
DwarfDreamy
أنت تقرأ
Platonic love - CZ
قصص الهواة"Co jsem ti sakra udělala?!" "Stačí že ses sem přisrala! Všechno bylo v pohodě než jsi sem přišla ty!" Stoupl si, odhodil mobil se sluchátkama na sedačku a díval se mi do očí. "Já-" "Víš co? Vím co chceš. Chceš být ta co s někým slavným procestuje s...
