Platonic love - CZ

25.

Charlie

Poodešla jsem dál od toho páprdy a oklepala si stehna od prachu.

"Myslím, že by jsme měli jít. Za půl hodiny je ten koncert." Usmála jsem se na něj, ale on se díval frustrovaně a pak se snažil vytlačit úsměv. "Počkat. Nechtěl si mi říct ještě něco?" Zkoumavě jsem se na něj zahleděla.

"No já...ale nic." Usmál se mírně a chytil se za zátylek. Asi mi nechce říct kdo je ta šťastná, ale třeba mi ji jednou představí.

"Dobře." Kývla jsem na něj a natáhla jsem se pro objetí. Jeho objímání mi tak chybělo. Dala jsem mu ruce okolo krku a hlavu položila na jeho hruď, on mě silně až skoro bolestně stisknul.

"P-promiň." rychle spustil ruce z mých zad a vycouval až narazil do zdi za ním. "Já..." Poškrábal se na hlavě a já na něj nechápavě hleděla. "...měl bych jít." Otočil se, ještě jako když zmateně naboural do zdi ramenem a odběhl pryč. A já? Já dál stála jako přimražená. V tu chvíli se vrátil.

"Ono to je druhým směrem." Odkašlal si a rychle běžel pryč. Co to sakra?

Došla jsem do pokoje a mrskla s taškama na postel. Sedla jsem si a zhluboka se nadechla. Co to do něj vjelo? Teď už jsem nebyla  naštvaná, ale zmatená. Nevím jak si mám jeho chování vysvětlit.

"Charlie? Pojď, už začínáme." Koukali na mě dva páry očí. Bradley a Connor.

"Jojo." Zvedla jsem se a odfoukla vzduch co mi zbyl v puse a znovu se zhluboha nadechla.

"V pohodě?" Chytl mě kolem ramen Con a přitáhl k sobě.

"Vlastně jo. Jen jsem nevyspalá." Usmála jsem se a oni kývli, že chápou.

"Kámo je ti dobře?" Zakřičel Tris a já se musela kouknout na koho to bylo. James seděl na bedně a brnkal něco nepochopitelného na kytaru. Zmateně se koukl po všech kolem a natočil hlavu tak, jakoby říkal 'to bylo na mě?' "Jestli je ti dobře." Zopakoval Tris.
"Mě? Mě je fajn." Snažil se o úsměv, ale já poznala, že mu do smíchu není. Chtěla jsem jít za ním a obejmout ho. Tak moc jsem chtěla, ale věděla jsem, že prostě nemůžu, ne před klukama a hlavně ne po tom, co se začaly hrnout faninky a já musela utéct před ušlapáním.

" Doufám v  znovu shledání! Milujeme vás! Poslední song bude Bruno Mars mashup, což byl jeden z našich prvních coverů." Zaskákal Brad a vzal si kytaru. Zaposlouchala jsem se do tónu kytar, bubnů a hlasu kluků.
Než jsem se stačila probudit z eufórie, třepal mi s rameny Tris.

"Jdem do nějakýho klubu." Zavískal a kluci zapískali.

"Próóč?" Upřímně se mi nechtělo. V Londýně jsem byla jednou s Mich na akci a potom co mi jeden kluk tancoval přisátý na mém těle, jsem musela odejít. Dělá mi to problém.

"Budem se bavit!" Už mě táhli do pokoje, abych se nachystala.

Vůbec jsem nevěděla co na sebe. Venku bylo ještě teplo, ale abych tam šla v mém skaťáckém oblečení, kluci by nebyli nadšení, že tak jdu za "zábavou". Vyhrabala jsem černé uplé šaty do půlky stehen a k tomu černé lodičky na nízkém podpatku.
" Vypadám hrozně co?" Nakrčila jsem nos a dala ruce v bok. Kluci se na mě otočili.
"Si děláš prdel." Zahučel Brad.
"Až tak hrozný?" Zhoupla jsem se na podpatcích.
"Vypadáš tak jinak!" Zajíkl se Con. "Prostě jinak ale nádherně. Páni."  Červenala jsem se pod jejich pohledy. A já si vážně myslela, že je to úděsný, v šatech se necítím dobře.

James

Panebože chytej mi slinu! Já...já sotva popadám dech. Je ohromující jak jí to může ještě víc slušet! Jak do prdele, jak? Sice jsem na ní měl radši to, co byl její styl, ale v šatech byla jako...jako...nemám slov...jako...sakra! Ztracim se v tom. A nepřeháním, je spousta holek, co jsou krásné s makeupem a v šatech, ale ona? O můj bože, ona je prostě ona...bez makeupu v teplácích, v čemkoli... Dost Jamesi dost!