Hra o život

Battle

Během naší přípravy byly znjčeny, už dvě postele, ale část týmu zůstala, takže to byl náš první cíl.

J: "Fakt se nebojíš, že nám tu postel někdo zničí?"

H: "Ne, když ji budeme hlídat a někoho tam uvidíme hodíme perly a jsme tam hned."

J: "Když myslíš."

První na řadě byl žlutý. Brzy si nás všiml, tak se nás snažil shodit lukem z mostu, ale vždycky minul, hold střílení není jeho silná stránka. Snažil se zdrhnout a někam se shovat, ale to už nestihl. Každej jsme na něj vyběhli z jedné strany a zabili ho.
Pak jsme chtěli jít na posledního červeného, ale to ho už sejmul někdo za nás. Škoda.

J: "Hele všichni útočí na sousední ostrovy, kde nikdo není, takže bychom měli radši naběhnout zpátky."

A měla jsem pravdu, zrovna v tu chvíli co jsme přecházeli přes most, jsem si všimla, že se k nám staví zelení.

J: "Hele mákni jdou sem zelený. Když se shováme neuvidí nás v tý tmě."

Doběhli jsme k posteli a každej jsme zaběhli za sloup na stranách postele a čekali než přijdou. Taky nám to docela ulehčil fakt, že nejdou vidět naše nicky. Což je, ale na druhou stranu taky nevýhoda.
Zelení přiběhli k posteli a začali ničit naší obranu.

H: "Ale víš kolik mi to dalo práce?" řekl Honza a vyběhl z poza rohu a já udělala to samé.
Vůbec nás tam nečekali, takže moment překvapení se nám hodil. Honza sundal lehce jednoho a já si vzala toho co utíkal. Vypila jsem speedku, vzala do ruky sekerku s knockbackem a shodila ho do voidu.
Honza byl v tu chvíli na cestě na zelený ostrov, aby jim zničil postel. Oba se ještě stihli spawnout, ale neměli nic, tak nebylo těžké je sundat.

Takhle to probíhalo dalších 23 minut.
Zrovna jsme doběhli zpět k nám, abychom se najedli a doplnili si srdíčka. V tu chvíli se nám na brýlích objevilo, že fialový nemají postel a jsou dole. Takže už jsme jen my a sourozenci. This battle will be amazing.
Zrovna jsem dojídala chleba, když mi ho šíp vyrazil z ruky.

J: "Ale no tak, ani chleba mě nenechají dojíst, ts ts ts."

Začali jsme se ohlížet odkud přiletěl šíp.

H: "Jano bacha jdou na nás ze shora."

Vzala jsem do ruky luk a šíp a začala střílet po nich, Honza rychle sebral irony a koupil bloky, abychom se za nimi vystavili.
Hned si všimli o co jde, tak nám dolů přímo na postel poslali TNT.

H: "JANO UHNI!"

Odskočila jsem o nějaký kus dál, aby mi to nesebralo žádný damage. Bohužel, to se nedalo říct o naší posteli, byla zničená a my teď měli poslední život.
Jak Filip, tak Verča skočili dolů, aby nás sundali, jenže my už tam nebyli.
Zmateně nás hledali všude okolo, ale my dva nebyli nikde k nalezení, ale pak se na obrazovce objevilo:

ORANGE BED WAS DESTROYED

S výsměchem jsem do chatu napsala:

Tak co už jste nás našli? XD

V tu chvíli co spadlo TNT, nám došlo, že dřív nebo později k nám dolů skočí. Oba jsme tedy vypili invisible potion a pomocí perly se dostaly nahoru na most. A tak se dostaly k nim na ostrov a zničili jim postel.
Skvělý plán? Já vím, děkuju.

Stále neviditelní jsme stáli na kraji mostu s namířenými luky. Bylo jasné, že o nás ani jeden neví. Za chvíli, už byl nahoře Filip. Verče to s tou košilí chvilku trvalo, přesně jak jsem říkala.