Hra o život

Sousedi

Jana z Honzou byli jako jediní v hotelu a užívali si klid po tak náročném týdnu. To však dlouho netrvalo, protože hra The Pit právě skončila.

F: "Kdo je nejlepší?"

V: "My!"

F: "A proč?"

V: "Protože jsme znova vyhráli!"

Tak jo seznam te se. Tohle je Filip a Verča, jsou to sourozenci. Stejně jako Jana s Honzou se dostali do světa minecraftu a teď tu bojují o cestu ven. Tihle čtyři jsou sousedé. Žijí v prvním patře na pokojích 7 a 8 a nebudu vám lhát, ale navzájem se nesnášejí (spíš budou).

Filip a Verča slavili cestou na pokoj svojí výhru ve hře. Verča vytáhla klíč z kapsy a odemkla dveře. Jejich pokoj vypadal úplně stejně jako všechny v Hotelu, jen tu byl trochu bordel. Po hře byl v hotelu klid, všichni byli unavení a tak se rychle umyli a šli spát, až na dvě vyjímky. Jana a Honza měli v sobě pořád dost energie a spánek byla poslední věc na kterou mysleli.

23:34

Filip se vsbudil, protože dostal žízeň. Poslepu došel do kuchyně a udělal si pití. Najednou se mu zdálo, že slyší hlasy.
Někdo jde asi po chodbě.
Pomyslel si a šel zpět do postele. Po chvíli uslyšel ty hlasy znovu a pak zas, mluvili docela nahlas, tak se zvedl z postele s tím že se zeptá jestli by nebylo možné šeptat. Když ale otevřel a vešel na chodbu nikdo tam nebyl.
Hej tak jsem blázen, nebo mám halušky?
Filip za sebou tedy zavřel dveře a šel si lehnout, jenže ani ne v polovině cesty se ty hlasy ozvali znova a zase nahlas. Otočil se tedy, ale když otevřel znovu dveře, nikdo tam nebyl. Teď se ozval i smích.
Filip teda šel na chodbu a dál za zvukem, až se zastavil tam, kde byl smích nejhlasitější, před pokojem číslo 7.
Už ZASE oni?!
Filip tedy zaklepal. Smích utichl a po chvíli se otevřeli dveře.

J: "Kdo je tam?"

H: "Ten blonďák z minula!"

J: "Aha."

H: "Promiň! Asi zase rušíme co?"

F: "Jo rušíte a dost a ten blonďák je Filip dík."

H: "Ještě jednou se za mě a Janu omlouvám promiň! Jo jinak já jsem Honza."

Honza podal Filipovi ruku, ten se na ni jen podíval.

F: "Hmmmm."

A odešel.

1:48

Filipa a Verču zničeho nic probudila velká rána.

F: "Hej ale já už přísám, že je tam dojdu zmlátit jestli uslyším ještě jednu ránu-"

BUM

F: "A DOST UŽ DOPRDELE!"

V: "Ehh co to bylo?"

F: "Sousedi!"

Filip rozčíleně vyběhl z pokoje a Verča za ním. Silně zabušil na dveře.
Dveře se otevřely a než kdokoli stihl cokoli říct Filip spustil:

F: MŮŽETE UŽ DOPRDELE PŘESTAT DĚLAT BORDEL?!! JÁ A SPOUSTU OSTATNÍCH LIDÍ SE SNAŽÍ SPÁT!"

H: "Opravdu se ti moc omlouvám, ale jak jsem chystal jít spát v tý tmě jsem zakopl a ztrhl poličku ze zdi."