Hra o život

Nový kamarád

Je to zhruba půl roku, co jsem sem naposledy napsala. Neměla jsem na to náladu a taky jsem na to vždy zapomněla. Každopádně, když už jsem tu, tak by to chtělo zmínit pár změn. Před měsícem jsem oslavila třinácté narozky a potkala, no potkala se nedá úplně říct, spíš tedy seznámila se s jedním klukem a proč o tom nenapsat, když je to můj nový kamarád že?

Bylo půl sedmé, když mi zazvonil budík na mobilu. Jedním lehkým přejetím jsem ho vypla a aspoň ještě dalších pět minut jsem ležela v posteli a probouzela se. K snídani jsem si dala poslední loupák, který byl v ošatce na pečivo. Když jsem přišla zpět do pokoje, tak jsem se naštvala, protože jsem si všimla mého oblečení na sestře. Mírně vzteklá jsem jí řekla, ať si ho kouká okamžitě sundat, ale to bylo marný. Dodělala jsem jak svou, tak i přípravu mé aktovky a mohla se vydat na cestu na autobusovou zastávku, kterou mám naštěstí kousek od paneláku, kde bydlím. Z dálky jsem slyšela zvuk, jak jede větší auto. Otočila jsem se, abych zjistila, že je to můj bus. Rychle jsem se otočila zpět a rozeběhla se k nedaleké zastávce. Sedla jsem si do busu a snažila pobrat dech. Ten den jsme měli psát test z literatury a tak, když jsem přišla do školy, jsem se nechala vyzkoušet od kamarádky, se kterou sedím v lavici. Test nám ještě tu hodinu opravila a pro mě dopadl velmi dobře.

Domů jsem přišla docela unavená a politá od guláše, který jsem na sebe vylila při obědě. Hodila jsem aktovku neznámo kam a šla se osprchovat. Vzala jsem si na sebe jiné věci a ty co jsem měla ve škole, jsem rovnou dala do pračky. Došla jsem do svého pokoje, opřela se o svou postel a koukala nějakou dobu na Tik Tok. Na stole jsem měla už od včerejška otevřený notebook a tak jsem si všimla, že mi někdo volá přes Whattsapp. Byl to skupinový hovor, volala mi sestra s kámoškou Klárkou.

Klára je moje kamarádka, se kterou se znám z tábora, z minulého roku. Bohužel já bydlím v Karlovarském kraji a ona u Prahy, takže se nemůžeme vídat. Sedla jsem tedy ke stolu a připojila se k hovoru.

K: „Čau Jani! Tak co jak je?" vyhrkla na mě Klára.

J: „Ahoj, no na to že jsem na sebe dneska vylila guláš tak dobře." zasmála jsem se.

K: „Hele holky chtěla bych vám někoho představit." řekla Klára a přidala k hovoru nějakého kluka.

K: „Tohle je Honza. Je to můj kámoš a je mu 12 a bydlí v Ostravě."

Klučina teda teď už Honza se usmál a zamával do kamery. Po asi půl hodinovém představování, jsme si všichni čtyři šli spolu zahrát Roblox. Nevím proč, ale s Honzou mě to bavilo prostě víc. Vždycky měl k něčemu vtipný komentář nebo připomínku a všeobecně s ním byla sranda.

Od toho dne až do dneška spolu v téhle čtveřici hrajeme hry. Koukám, že už mi zase volaj, tak už musím končit a zase někdy AHOJ! :D