Micro battles

23 3 0
                                    

Druhý den ráno mě vzbudly sluneční paprsky, které mi svítily do obličeje. Neochotně jsem vztala. Viděla jsem, že Honza ještě spí tak jsem se potichu převlékla. Neměla jsem co dělat, tak jsem se šla obhlédnout hotel.

Vyšla jsem tedy z pokoje, zamkla a klíč si hodila do kapsy od kalhot. Šla jsem směr recepce, kde pořád nikdo nebyl. Jediné co tu stálo, byla obří tabule. Včera na ní stál rozpis pokojů, dneska je tam mapa hotelu.

Bylo nejspíš docela brzo, protože kromě mě na chodbě nikdo nebyl. Koukla jsem se tedy na mapu, jestli se v hotelu nenachází něco zajímavého.
K mému překvapení jsem zjistila, že tabule je i digitální.

J: "Ok...? Tak řekla bych, že odedneška tu mám čekat i nečekané."

Projížděla jsem tedy mezi stránkami mapy (každé patro má vlastní stránku + sklep a půda). V prvním patře jsou pouze pokoje a recepce. V druhém patře jsou také pokoje a nachází se tam taky obrovská jídelna s kuchyní a také tu byla knihovna. Třetí patro bylo udělané do stylu muzea o historii minecraftu a vzniku sgéček. Čtvrté patro mělo bazény, sauny, a výhřivky.  V pátém patře se nacházely hry jako třeba kulečník, bowling, stoly se skřínkami plné deskových her a mnohem víc. V šestém patře se nacházeli pokoje a velký taneční sál. Ze šestého patra vedli dvoje shody. Jedny na půdu a druhé na veliký balkón, kde byl také dalekohled. Chtěla jse se kouknout taky na mapu sklepa, ale nešla otevřít tak jsem se na to vykašlala.

Zvedla jsem oči od tabula a všimla si hodin, které visí nad vstupem do chodby, kde jsou pokoje. Bylo už 8:30, tak jsem se otočila a šla zpátky do svého pokoje.

Odemkla jsem a klíč hodila do košíku na botníku. Šla jsem se kouknout do pokoje, jestli Honza ještě spí.

V pokoji byly obě postele ustlané, Honzovo oblečení už taky neleželo složené ve skříni a tak jsem se trošku lekla kde je. Prohledala jsem všechny skříně a místnosti, ale Honza nikde nebyl. To už jsem se začala bát docela dost, protože klíč jsem u sebe měla já a bylo zamčeno, takže Honza musí být někde tady.

Šla jsem do obýváků a všimla si otevřených dveří na balkon. Šla jsem tam trochu naštvaná, protože nesnáším, když mi tohle někdo dělá. Přišla jsem tedy na balkon, ale Honza nikde. To jsem totálně spanikařila, protože od doby co jsme v minacraftu se dějou kolikrát zvláštní věci.

V panice jsem se tedy předklonila přes zabrádlí balkonu. Ani nevím proč, asi jsem se chtela ujistit jestli nespadl :D.

?: "Baf!" zařval na mě někdo ze zadu.

J: "WAAAAAAA!"

Lekla jsem se a málem spadla z balkonu. Naštěstí mě někdo chytil za tričko a přitáhly zpátky. Já se otočila a viděla tam Honzu.

J: "Ty vole! Tohle mi nedělej blbečku!"

H: "Sorry, ale já musel." smál se mi Honza."

J: "Hahaha fakt vtipný. Kde jsi byl prosím tě? Prohledala jsem celej pokoj."

H: "Celou dobu jsem byl za gaučem."

J: "Ehmm ok? No to je jedno. Hele ráno, když jsi ještě spal, jsem se šla kouknout na recepci. je tam nová tabule s mapami hotelu a všimla jsem si, že nad náma je jídelna. Nechceš se tam jít dneska najíst?"

H: "Ok můžem."

Šli jsme se tedy spolu podívat do jídelny. Shody do druhého patra byly jen pár metrů od recepce. Vyšli jsme po nich a před námi se objevily velké dveře. Honza je otevřel a za nimi se objevila neskutečně velká jídelna.

Hra o životWhere stories live. Discover now