Another Girl (TMR fanfiction CZ) ✔

9.

(Editováno)

Před večeří narazím na Albyho a Newta v zahradě, kde se starají o zeleninu, a zcela očividně u toho diskutují o něčem, co by neměly slyšet cizí uši. Proto taky přejdu rovnou k věci.

,,Chci pracovat s Chuckem," sdělím jim poté, co vezmou na vědomí mou přítomnost, a oni si oba vymění pohledy, kterým nerozumím. Newt si založí ruce na hrudi.

,,Proč?" zeptá se Alby.

,,Protože chci," odseknu a přejedu je oba chladným pohledem. Protože po dnešku, když jsem viděla, jak se k Chuckovi všichni chovají, už ho nehodlám nechat pracovat samotného. Protože je to jen malej kluk. Protože s ním nemusím myslet na to, co mě trápí nebo netrápí, a protože mi nepokládá divné otázky, na něž neznám odpovědi.

,,Takhle to nefunguje, lásko," promluví Newt a já k němu střelím pohledem. ,,Nejdřív musíš týden zkoušet různý práce a my tě potom někam přiřadíme."

,,To je zbytečný," vložím se do toho zostra. ,,Můžete to udělat rovnou. Budu pracovat s Chuckem. Přizpůsobím se tomu, co většinou dělá on. Když budeme dva, zvládneme logicky i víc práce."

Alby si promne čelo a Newt zvedne hlavu k obloze, jako by se ptal, co má tohle zase znamenat. ,,Vždyť to není žádný zbožný přání," namítnu popuzeně. ,,Neviděli jste snad, jak se k Chuckovi všichni chovají?"

,,Podívej se bažante, máme tady jistý pravidla, a ty budeme všichni dodržovat, jasný?" pustí se do mě Alby, aniž by bral moji poslední otázku na vědomí. ,,Jenom proto, že máš vzpomínky, anebo proto, že jsi holka, nebudeš žádná výjimka," sdělí mi a já pohoršeně otevřu pusu, protože všechno, co Alby už od první chvíle, kdy mě viděl, dělá, je to, že převrací moje slova a činy tak, abych z nich vyšla špatně. Připadá mi, že pokud má výčitky svědomí, jak naznačil Gally, nejspíš si myslí, že je všechny smázne tou postelí, a klidně mě může dál sabotovat.

,,Ne, nebudu žádná výjimka," odseknu. ,,Tohle totiž neuděláte kvůli mě, ale kvůli Chuckovi. Zacházíte s ním jako s kusem hadru. Bude lepší, když mu bude někdo pomáhat."

Newt si zamyšleně promne spodní ret a já se nečekaně kousnu do svého, až se tím trochu polekám. Odtrhnu od něj pohled a upřu ho na Albyho.

,,Alby, prosím," zkusím to jinak. ,,Je to ještě dítě a já o tu práci stojím. Nemůžete prostě říct ostatním, že už jsem se rozhodla?"

,,Není to tak jednoduchý," zavrtí hlavou.

,,Vždyť vám tím taky ušetřím práci. Hele, já vím, jaký jsou tu teď zmatky. Do toho všeho bych si ještě měla zkoušet různý práce? Je přece dobře, že si to můžeme odpustit."

Newt a Alby si vymění další pohledy. Neklidně poklepu nohou o zem.

,,Má pravdu," pokrčí rameny Newt a upře na mě svoje čokoládové oči. ,,Čím dřív si najde práci, tím dřív se všechno uklidní."

Alby ten návrh zdá se zvažuje. Když  přikývne, mám pocit, že jsem se ocitla v nějakém snu. ,,Dobře. Ale Lauro, upozorňuju tě, že takhle to tady nefunguje. Budeš se řídit stejnými pravidly jako všichni ostatní."

,,Děkuju," vydechnu a potom se podívám na Newta, který si pořád mne ret. Kousnu se do jazyka. ,,Vážně děkuju."

,,Gally nás zabije, až zjistí, že jsme kvůli ní zase přehlídli pravidla. Zabije nás a pak zabije ji," pronese Alby k Newtovi, když se otáčím k odchodu. Slyším, jak mu Newt odpovídá: ,,Může to zkusit."