Zlatá klec

50. AUSTIN

Joel se svalí na sedačku se Zekem na zádech a povídá si s kluky. Ani mě nepřekvapuje, že Alex se Samem rozečetli Joelovu knihu, když o ní včera Zeka tak básnil.

Přejdu za nimi do obýváku a posadím se vedle Joela a Zeka. Potlačím bolestné syknutí, ale úšklebku se nezbavím. Naštěstí si toho nikdo nevšimne a já se můžu soustředit na hrnek kávy.

„Joeli? Vím, že jsem ti slíbil, že si to nepřečtu ale..." podívám se na něj a zkusím přidat i výraz nakopnutého štěněte. „Mohl bych si to přečíst?"

Joel na mě přimhouří oči, ale usměje se. „Zapomněl jsi, že tě nesmím v ničem odmítnout?"

„To ale platí jen... na jiné věci," zakecám to, ale Zeke se uchechtne. „Pokud nechceš ať to čtu stačí říct, jenže..."

„Můžeš si to přečíst," zakření se. „Jen prosím nevyváděj, jako tady tenhle magor," ukáže za sebe na Zeka, který ho pořád nepustil ze svého sevření.

Vytáhnu telefon z kapsy a pokusím se najít Joelův blog, ale ani si nemusím dát práci. Má tady spoustu kratších povídek, jenže ty až později. Mě teď zajímá ten velký příběh, který rozhodil Zeka a Hilary.

„Nechceš mě už pustit?" zeptá se Joela otráveně Zeka.

„Už jsi mrtvý?" zeptá se ho s vážnou tváří a Joel si hlasitě povzdechne. „Tak mlč."

„Alespoň šoupni tu nohu níž," plácne ho po levé noze, kterou má položenou na břiše. „Mám v sobě zabodnutou jehlu jako kráva a zrovna teď na ni tlačíš."

„Hlavně se mi tady nerozbreč," uchechtne se Zeke, ale nohu posune.

Já se začtu do první kapitoly a přestanu vnímat konverzaci mezi nimi. Ani trochu mě nepřekvapí, že je to skvělé, a i skvěle napsané.

Bohužel dál, než přes první kapitolu se nedostanu, protože konečně dorazí máma i s Michaelem. A k našemu velkému překvapení s Megan hned za nimi.

Všichni tři vypadají, jako by celou noc nespali.

„Vypadáte hrozně," řekne všem Alex a musím mu dát za pravdu. Mají kruhy pod očima, bledé obličeje a oblečení ze včerejška.

„Zato vy vypadáte nějak spokojeně," vyčte nám Megan a mě vyjede obočí vysoko do čela.

„Máme se mezi sebou porvat, abychom zpevnili náš vztah?" ušklíbne se Sam.

„Už to víte?" zeptá se Michael a nelíbí se mi, že se dívá zrovna na Joela.

„Mají v ruce telefony," vydechne moje máma. „Jistě jim to neuniklo, ale alespoň si s tím nedělají těžkou hlavu."

„Čteme Joelovu knížku," odvětí Sam.

„Taky jsem ji četla," vydechne Megan. „Byla jsem vzhůru skoro celou noc, proto mi to taky uteklo."

Přejde k Alexovi a zabaví mu laptop. Všichni se po sobě nervózně podíváme, zatímco Megan najde jedno video na internetu.

Už ve chvíli, kdy na něj klikne je mi naprosto jasné, co se děje a Joelovi taky.

„Do hajzlu," řekne naštvaně a odhodí ze sebe Zekovy končetiny. Upřeně sledujeme video, kde jsme my dva s Joelem, nalíčení před koncertem v New Yorku v potemnělém skladě. Omluvil se mi, že po mě tolik křičel. Slovo od slova si nepamatuju, co jsme si řekli, ale rozhodně padla slova miluju tě a taky... políbili jsme se.

„Nedali jste si pozor," vyčte nám Megan, ale zatváří se ustaraně.

„Kolik lidí to vidělo?" zeptá se Joel.