Zlatá klec

31. JOEL

„James mě požádal o ruku," řekne Hilary tragicky a mě pohled automaticky sjede k její levé ruce.

„Dobře," vydechnu a snažím se znít tak neutrálně, jak jen to jde.

„Řekla jsem mu ne," dokončí to a přitiskne si kolena k hrudi. „Takže jsme se pohádali. Potom jsme se rozešli, a protože jsme bydleli spolu, vyhodil mě. Domů jsem jít nechtěla a moc přátel nemám, krom těch, kteří jsou i jeho včetně Gabriely a Beccy. Nenapadlo mě nic lepšího než nasednout do letadla a... jsem tady."

„Pojď sem," sednu si vedle ní na sedačku a obejmu ji kolem ramen. Zaboří mi hlavu do hrudi a rozbrečí se.

„O-omlouvám se že o-otravuju," zamumlá. „Nevěděla jsem, kam jinam bych mohla jít."

„To je dobrý," řeknu jemně a pohladím ji po zádech. „Víš, že za mnou můžeš přijet kdykoli."

Několik minut mlčíme a já ji nechám vybrečet. Nejistě se podívám na Austina, který odnesl naše tašky nahoru a teď jen postává vedle gauče. Tohle je pro mě neznámé území. Nikdy jsem nemusel utěšovat holku kvůli zlomenému srdci.

On zvedne ruce v obranném gestu a pokrčí rameny.

Skvělý. Ten mi nejspíš moc nepomůže.

Hilary se vyvlékne z mého sevření, natáhne se po lahvi s tequilou a napije se.

„Ale držíš se dobře," řeknu a Austin zakroutí hlavou. Ne? řeknu neslyšně a on si přejede prstem po krku.

Hilary si toho samozřejmě všimne, a i přes slzy se rozesměje.

„Jsi nemožný."

„Tak promiň, ale brečící holka po rozchodu je něco, co neovládám," rozhodím rukama. „Můžeme si dát zmrzlinu a pustit Deník Bridget Jonesové."

„Ty vole," zahučí Lary. „Pokud v sobě ta zmrzlina nebude mít dostatečné množství alkoholu, nemám chuť."

„A... chceš si o tom třeba... promluvit?" zeptám se nervózně, ale Lary jen zakroutí hlavou.

„V tom případě je to jasné," uchechtne se Austin. „Ožereme se jako prasata a budeme tancovat až do rána."

Austin ze sebe shodí košili, kterou měl na oslavě paní Millerové a zůstane jen v bílém triku. Z kuchyně donese svou láhev bourbonu a pořádně si přihne, než mi ji podá.

„Hilary, vážně chceš poslouchat naše písničky?" zeptá se a ona jen pokrčí rameny.

„V poslední době jsme jim přišla na chuť."

Austin najede na mix našich písní a znovu zvýší hlasitost. Vytáhne Hilary na nohy a pustí se s ní do tance po obýváku.

Jen na ně nechápavě zírám, ale nakonec si taky přihnu alkoholu a rezignuju. Shodím ze sebe košili, pod kterou mám triko a přidám se k tanci.

Blbneme skoro celou noc. Austin někdy před hodinou odpadl a dokopal jsem ho, ať si jde lehnout do svého pokoje. Hilary už taky vypadá, že se nedokáže udržet na nohou, ale pořád stojí. Když sebou švihne na podlahu, rozhodnu se ji vzít do postele.

Chytnu ji kolem pasu, jednu ruku si přehodím přes ramena a napůl ji odnesu, napůl jde sama, do svého pokoje.

„Kdo by kdy řekl, že budu opilá skotačit u samotného Joela Evanse?" vyprskne a klekne si na kolena uprostřed schodiště. Vůbec mi to neusnadňuje.

Povede se mi ji uložit do mé postele, ale pořád se chichotá jako puberťačka.

Trochu se zklidní, když ji přitáhnu přikrývku až k ramenům.