Black Raven [Ereri/Riren]

Kapitola 24.

Sluneční paprsky probudily černovlasého muže před polednem. Vzhledem ke včerejší noci ho bolelo celé tělo. Věděl, že toho vypil hodně, ale nemyslel si, že ho bude až tak bolet hlava. Převalil se na stranu a teprve teď zaregistroval přítomnost snědého muže, který ležel vedle něj. Vzpomínky ze včerejšího večera se mu začaly vracet. Přestože na něj rozum křičel, že to není správné, teplo, jež cítil kolem srdce hlásek svědomí přehlušil a donutil ho užít si klidnou chvíli s někým, na kom mu záleželo. Mírně sebou úlekem škubnul, když se spící hnědovlásek otočil na záda. Dal mu tím ale prostor položit si hlavu na jeho hruď, což také udělal a zavřel oči, poslouchající rytmus jeho bijícího srdce.

,,Přijdu ti snad jako polštář?" Pronesl rozespale zelenooký mládenec, přesto se mu podařilo znít co nejvíc arogantně, jak mohl.

Odpovědí mu bylo odfrknutí. Eren si promnul spojivky a zívl si. Levi, opřený o jeho hruď, kreslil na jeho břiše prstem imaginární obrazce. Mladík ho pohladil po vlasech a když se neozval protest, začal ho v černých kadeřích výskat. Po delší chvíli se stříbrnoočka otočil a lehnul si na svého partnera celým tělem.

,,Všechno mě bolí a můžeš za to ty, spratku." Zavrčel na něj Kapitán.

Vojím se svojí levou rukou za hlavou, o kterou se opíral, se na něj pouze zeširoka usmál:,,Já? Nevím, kdo se po mě začal včera v noci sápat. Asi to bylo tvoje dvojče."

Úšklebek z jeho tváře smazala bledá dlaň, která mu spočinula na obličeji. Očividně s tím výrokem elisejský muž nesouhlasil a nebo nechtěl slyšet, co včera dělal. Vojín s emeraldovýma očima položil svou ruku na jeho zápěstí a dlaň mu olízl. Starší z nich se zachvěl při dotyku kovu, ale neucukl. Eren tedy pokračoval přes dlaň až po prsty. Jakmile spočinul v mrziprstí, Kapitán rukou cukl, koutky v úsměvu a začal mu nadávat:,,To lechtá, ty pakoňu!" Mortemský voják by přísahal, že jeho smích byl ten nejhezčí zvuk, co za jeho bídný život slyšel. A též ho viděl usmívat se poprvé - byl rád, že ho dokázal rozesmát.

,,Tak ty jsi lechtivý?" Zašklebil se na něj mladší mládenec a začal ho šimrat.

Jeho nadřízený se snažil z postele dostat co nejdřív pryč, ale mladší muž byl silnější a vždy černovlasého opatrně přitáhl k sobě, nehledě na to, že se mu podařilo zamotat do peřiny. Z ranních radovánek je vytrhlo klepání na dveře. Než se stihl Eren pohnout, Levi na něj hodil peřiny a opřel se o ně. Nestačil ani odpovědět, když náhle co pokoje poté bez pozvání vstoupila Hange.

,,Ahoj Levi, kde je Eren? Chtěla jsem s vámi něco probrat a vedle není." Pronesla, zatímco četla něco v deskách, co držela v rukou.

,,Nechápu, proč ho hledáš zrovna u měl! Přijde ti, že jsem snad jeho chůva?!" Odeskl ženštině černovlasý voják. Doufal, že snědý mladík nevydá ani hlásku.

Mladá doktorka si pouze popravila brýle na očích. ,,Až ho seženeš, stavte se za mnou do laborek. Oba dva. Potřebuji s vámi něco probrat." Poté se otočila a tiše za sebou zavřela dveře.

Mladík pod peřinou se vyhrabal na vzduch a začal lapat po dechu. ,,Chceš mě snad udusit, do prdele?!" Vyjel po něm syčivým šeptem. Černovlasý voják si prohrábl rozcuchané vlasy a převalil se na posteli. ,,Ne." odpověděl stroze jeho nadřízený. ,,Kdybych chtěl, už bys zde nebyl." Dodal a vyhoupl se z postele.

Převlékl se do své uniformy, kterou musel nejprve posbírat po pokoji a jakmile byl upraven, vyšel ven z pokoje. Ve dveřích se ještě otočil a sykl na snědého mládence. ,,Měl by sis pohnout. Máme práci."

Zelenooký ještě chvíli ležel ve vyhřáté posteli, než se konečně zvedl a začal se též oblékat. To bylo po dlouhé době poprvé, co měl kocovinu. Usuzoval, že elisejský alkohol je jednoduše silnější než ten jejich a vůbec to neřešil - kdyby jen věděl, že to je něco jiného.