Something...|DNF FF|

♡ 61.♡

Ano vím, že v Americe se Vánoce slaví trochu jinak ;)

Dream

Je 24. prosince, rok 2021. Jsou Vánoce. Táhne mi na osmnáct let. Jsem stále čerstvě zamilovaný a poprvé za celý můj krátký život se mi nechce umřít.

Sedím na gauči v obýváku, vedle mě strýc. V náruči držím plyšového tygra a třikrát mě oslepí blesk z foťáku. Táta vypadá šťastně. Natáhl na sebe jeho starou flanelovou košili a kalhoty, které nejspíše navštívili spoustu svatebních obřadů. Na foťáku zapne časovač a přiskočí k nám. Usměje se od ucha k uchu a já jeho grimasu napodobím. V tom mi dojde, že takhle se ksichtím celou dobu. Svět je překrásný místo.

Žádné extra velké dárky jsme ani jeden koupit nestihli. Místo toho zbytek večera se koukáme na pohádky a ládujeme se pizzou. Jako za starých časů. Připadám si šťastně, dokonce tak moc, že se mi po tváři občas sklouzne nějaká ta slza štěstí. Strýc odněkud vytáhne rádio a vyzve tak tátu na nějakou retro píseň. Tancují ploužák a já se můžu pochcat smíchy. Tohle jsou ty nejlepší Vánoce v mým životě.

-

Strýc tenhle rok vynechal alkohol, takže mě ráno už typicky nepřekvapí on rozvalenej na zemi v obýváku a přikrytej kobercem. Ke snídani si najdu nějaký ten zbylý kousek pizzy a z lednice vytáhnu Colu. U dveří si nachystám tašky s dárky a napíšu svému úžasnému klukovi.

Žokej<3

Ahoooj, užil sis Vánoce?<3

Jo, byly moc fajn! Co ty?<3

Taky to bylo fajn, táta mi
dost chyběl :D

Awee<3
Přijdeš? Už se nemůžu totiž
dočkat, až ti ten dárek dám :D

Jasneeeee :) <3

Jsem ten nejšťastnější člověk na světě.

Vyčistím si zuby a trochu si upravím svoje vrabčí hnízdo. Natáhnu na sebe jeden z těch vánočních svetrů, co si táta jako dárek odpustit nemohl. Stejně je skvělý. Svůj vánoční outfit doladím pohodlnými tepláky s motivem malým sobů a nasednu do auta. Táta mi ve vchodu zamává a cucne si jeho ranní kávy, kterou teď bude mít asi mnohem častěji, když jsem mu pořídil kávovar. Měl z toho celkem velkou radost. Což udělalo radost i mně.

Zastavím se u George, dám mu dárek v podobě velkého plyšáka, několika mikin a toho notebooku, o kterém tak dlouho snil. On mi zas věnuje několik vřelých objetí, sladkých polibků a pomalované plátno.

„To jsi ty, já, Sapnap a malá Patches" usmívá se a prstem přejíždí po platně. Udělá mi to takovou radost, že si ho přitáhnu do objetí a začnu ho líbat. Před všemi. Neznám hradice, tohle je překrásnej dárek. Moje rty už se daly dohromady, takže už jsem těchto věcí konečně schopen. Ještě několikrát mu poděkuju, poděkuju za čaj a slibím, že se ještě ten den tam ukážu.

A abych vysvětlil, kdo je to ta 'malá Patches'. Já, Sapnap a George jsme našli malé koťátko a co napadne tři mentálně nestabilní puberťáky? Nechat si ho. Malá teď bydlí ve studiu, kde se teď o ni stará Sapnap. Právě teď tam mířím, abych i jemu dárek předal. A abych zase mohl vidět tu malou hnědou bobulku s nádhernýma limetkově zelenýma očičkama a malým růžovým čumáčkem.