Something...|DNF FF|

32.

Dream

„Jakoby jo" tyhle věci by se nikdy neměli brát na lehkou váhu.

„Jsem rád, že má George v tobě oporu" otočil jsem se na toho chlapa, čehož jméno jsem ještě nějak nepostřehl. Usmál jsem se na něj a pohlédl na bruneta. V tu chvíli jsem zažil deja vu.

Je šest večer. Moje sebevražedné myšlenky mě nechtějí opustit. Momentálně koukám se Sapnapem na nějakej horor, kterej měl být děsivěj, teda, alespoň podle popisu. Nevnímal jsem to a ani bych nemohl, kvůli svým myšlenkám už jsem dva dny nespal. Je to samé 'zab se!' 'zmiz z tohohle světa!' a nebo třeba 'podřež se!'. O tu třetí věc jsem se pokusil, jen to nějak nevyšlo. Telefonát mě vyrušil.

Seděl nehybně a koukal do talíře. V rukou silně svíral příbory. Celý se chvěl. Mám ho obejmout? Co to blázním, jsou tu jeho rodiče. Bylo by to moc gay... Jeho mamka si všimla, že na něj koukám.

„Prosím, postarej se o to, aby něco snědl" položila mi její malé ruce na mé ramena. Je celej po ní. Kývl jsem.

Pak jsme se všichni dívali na film. Dozvěděl jsem se, že podle psycholožky musí být nejmíň hodinu pod dohledem, aby to jídlo nemohl zase dostat ven. Tohle není dobrej způsob, jak někoho dostat z bulimie..

„A nešlo by to udělat trochu jinak? Přijde mi to moc morbidní" Tyler se na mě naštvaně podíval.

„Jiná možnost není a navíc, je složitý ho uhlídat i takhle" prokroužil jsem očima.

„Ale vždyť v něm nemáš žádnou důvěru!"

„Ty vole kdybys věděl, co ten hajzl udělal?!" zvedl se z gauče a mávnutí rukou mi naznačil, abych šel za ním na chodbu. Zajímalo mě, co mi chce sdělit, a tak jsem ho následoval.

„Zdrhl mi z auta a věčně mi neodpovídá na zprávy! Tahá mě do průserů, tak laskavě zavři držku" vyjel po mě a já se něj samolibě usmál.

„Kámo, tady je ten problém. Nemáš k němu žádnou důvěru a on tím pádem k tobě taky ne!" zatnul pěst.

„Ale ten malej čurák nikdy k nikomu důvěru nekladl!"

„Takhle o něm nemluv" mám chuť mu dát pěstí. Trochu se pošklíbl.

„Co mezi váma vůbec je? Se k sobě nějak moc tulíte" tulíme..?

„Jsme jenom kámoši a už zavři hubu" otočil jsem se a odešel zpět.

„Jsi v poho?" kolena měl na hrudníku a civěl na telku.

„Můžeme do pokoje?" než jsem stačil něco říct, zvedl se a táhl mě ke schodišti.

„Uf.." vydechl a zavřel dveře. Zmateně jsem na něj koukal.

„Promiň za Tylera.." navázali jsme oční kontakt.

„Co vše ti řekl?" nervózně přešlápl na místě.

„No nic extra, jen měl na tebe hloupý poznámky, chci mu dát pěstí," zapřemýšlel jsem o jeho dalších slovech, „Prý se k sobě moc tulíme" stál na místě, hrál si s prsty a upřeně zíral do podlahy.

„Vážně bere tohle jako tulení?" přistoupil jsem k němu blíž a zašeptal jeho jméno. Nic neříkal.

„Protože podle mě je tulení tohle" popadl jsem ho za zadek, vyzdvihl ho do výšky a přitiskl ke své hrudi. Bože co to dělám?!

„Clayi!" zasmál se a mým žaludkem proletělo spoustu motýlků. Opřel si hlavu o moje rameno a vydechl. Kdyby se na mě teď podíval, viděl mi rajče.