Something...|DNF FF|

38.

George

Byl čtvrtek, půl třetí odpoledne a já nedočkavě kontroloval čas. Byly jsme domluvení tak, že za půl hodiny mě a Claire přijede vyzvednout Sapnap s Karlem a Alex mezitím počká v nahrávacím studiu. Nemohl jsem se dočkat, až ho zase uvidím. Tyhle tři dny mi přišli jako tři dlouhé týdny.

Ozval se zvonek a já běžel otevřít. Tyler byl ale rychlejší.

„Čau"

„A ty seš kurva kdo? Jsme na dobrý adrese?" zmateně se otočil na Karla.

„Ahoj" pozdravil jsem je z chodby.

„Celej Dream" okomentoval Claire Nick a Karl pokyvoval hlavou na souhlas.

Musím říct, že Dream je daleko lepší řidič než Nick. Zastavili jsme kousek opodál, protože vjezd už byl zabranej. Když Karl po kapsách lovil klíčky, stihl nám otevřít Clayům strýc.

Bylo zvláštní vidět lásku v rodině, ikdyž jsou strany rozhádané.

„Tebe neznám, jak se jmenuješ?" usmál se na mě mile.

„George, jsem jeho kámoš"

„Kámoš" Nick se šibalsky usmál a prsty naznačil uvozovky. V tu chvíli opodál bouchly dveře a já ho zase uviděl. Stál na chodbě bosí v černých teplácích a šedém tričku. Jeho vlasy byly podobné kupce slámy. Vážně mu to sluší v každé situaci.

Na nic jsem nečekal a rozběhl se vstříc jeho otevřené náruči.

„Georgi neplakej" trochu se zasmál a letmo mě pohladil ve vlasech. Cítil jsem, že je nervózní. V tu chvíli se na nás namáčkli i ti ostatní.

Myslel jsem, že Clay bude rád, že uvidí svou sestru po pěti letech.

„Tak jak je v Pensylvánii?"

„Orlando se mi líbí víc" natáhla se na gauči a vražedně se na něj dívala.

„Vážně?" nevěřícně nakrčil nos.

„Jo" odpověděla jednoduše.

„Takže to je důvod, proč jsi sem chtěla?" posadil jsem se vedle něj a zmateně hleděl na Nicka, kterej si jejich rozhovor vychutnával každým coulem.

„Chtěla jsem tě vidět, Clayi!" hrála uraženou.

„Super. Co Frankie a ten její kokot?" zasmál se a ona se přidala.

„Nechci na ně ani myslet, začali se chovat jako kreténi a máma je těhotná" ke konci věty se Clay dost zhrozil.

„Čtvrtej sourozenec? Miluju svůj život" zoufale se pousmál.

„Jo, jinak jakej je tvůj život? Furt jsi se Sam?" napila se džusu, který ji Alex podal. Sám si dal loka tvrdé whiskey.

„Reálně mi včera čerpali z nohy jed, co myslíš?" furt mě to děsí.

„Takže se Samanthou už nejsi?" kývl hlavou a podíval se na mě. Jeho oči plné zaujatosti mi vážně chyběly.

„Převrátila vám dům?"

„Ne jen způsobila Tylerovi deprese, dalšího malýho zmrda totiž nečekal" první den se jí štítil jako já pavouků a jehel. Vypadalo to celkem komicky, když před ní málem i zdrhal.

„Takže jste si sedli?" usmál se, když si Claire obmotala ruku kolem mého krku. Odpověď byla jednoznačná. Ještě aby ne, je to doslova jeho kopie, akorát mladší a v dívčí verzi.

Tahle konverzace se táhla až do večera. Byl jsem rozvalenej na gauči kousek od Claye a Claire mezitím týrala Alexe jejími vtipy, které dostaly přezdívku jako mučící nástroje.

„Chyběl jsi mi" šeptl jsem mu do ucha, když ty dva pozoroval.

„Ty mě taky" jeho hlas byl zvláštní. Obvykle z něj sršila pozitivní energie, ale teď z něj cítím nervozitu.

„Myslíš, že tě chtějí zabít?" mám pocit, že se zase rozbrečím.

„Já nevím, kdyby chtěli, podříznou mě rovnou. Spíš mám pocit, že něco chtějí, jen já jim nic kromě tátových genů nabídnout nemohu" zamyšleně koukal do rohu místnosti.

Byla skoro půl noc a Alex už z kuchyně táhl alkohol. Jen tu byl menší problém.

„Nechci, aby jsi to viděla. Jsi na takový věci ještě moc malá!"

„Clayi, já už jsem toho viděla hodně, tohle mě nezabije!" bránila se Claire.

„Věř mi, tohle by tě hodně postihlo" zkřížil ruce na hrudi a naštvaně ji pozoroval.

„Já jsem si to sem přijela užít a ne jít spát po večerce!"

„Takže už jsi viděla nenasytně dva lidi píchat?!" ukázal na Nicka s Karlem, kteří se mezitím cucali v kuchyni na kuchyňské lince.

„Jistě, tebe a Samanthu" zazubila se. Dream se nadechoval pro další slova.

„Bože dělám si srandu, budu u tebe v pokoji a kreslit si, slibuju" to mi připomíná moje deseti leté já.

„Fajn, ale matce ani slovo!" přišlo mi zvláštní, jak moc jí důvěřuje.

„Jinak by tě sem znova nepustila" dodal a odešel do kuchyně za nimi.

Odbila jedna hodina ráno, Claire byla poslušně v jeho pokoji, a já z gauče pozoroval jejich taneční kreace. Zejména teda Alexe a Karla.

„Georgie?" jeho hlas mi nahnal motýlky do břicha tak moc, až to trochu zabolelo.

„Pojď za mnou prosím" jemně mě chytil za ruku a vedl někam, kde jsem ještě nebyl.

„Vejdi" sladce mi zašeptal do ucha a já se cítil jako v sedmém nebi. Ocitl jsem se v prázdné místnosti s menším oknem, kde nás pro jistotu i zamkl.

„Hodně jsem nad tebou přemýšlel, vlastně celou dobu" otočil jsem se na něj. Stál u okna a přes rameno mě pozoroval. Naše pohledy se setkaly.

„Celej můj život jsem měl ve všem jasno, dokonce i ve vztazích, což je dost vzácný" ladnými kroky ke mně přistupoval. Přišel jsem si jako v pohádce.

„Jenže najednou jsi se objevil ty" zašeptal mi vlasů a já cítil husinu po celém těle.

„Všechny věci jsem měl v hlavě dokonale urovnané" jeho velká dlaň se objevila na mém boku a trochu ho stiskla.

„Teď jsi tam pouze ty" pramínek vlasů na mém čele mi dal za ucho.

„Každou vteřinu na tebe myslím a nemůžu přestat" naklonil se ke mně a něžně mi hladil odhalenou část mého krku.

„Ničí mě si hrát jen na toho kamaráda, Georgie" palcem mi hladil lícní kost.

„Protože já k tobě cítím daleko víc" jeho rty byly strašně blízko.

„Miluju tě.." zašeptal a naše rty spojil. Moje břicho se chystalo explodovat, přišel jsem si úžasně. Zabořil jsem ruce ho jeho vlasů a užíval si jeho dravé rty. Přitáhl si mě za zadek ještě blíže. Jednou rukou mi cuchal vlasy a druhou mi hladil záda. Kvůli nedostatku vzduchu jsme se od sebe bohužel museli odtáhnout.

„Miluju tě, Clayi"

996 slov

Mám 69 procent lol