☂︎ zKus zapomenout - |Five Hargreeves| {POZASTAVENO}

☕︎ 36. Thirtysix. ☂︎

Z pohledu Pětky:

,,Lidi...?" Ozval se Klaus z druhé strany stodoly.

,,Co je?" Vydal se k němu nechápavě Diego načež jsem ho následoval. Vyskytl se mi pohled na tři osoby postávajíc vedle sebe. Jedna měla i na dálku dost viditelné rudé šaty zatím co ostatní dvě byly v černé.

,,Sakra.." Zaklel jsem.

,,Co jsou zač?" Zeptal se zmateně Klaus.

,,První je Jednatelka, druhá Diegova holka a třetí...." Snažil jsem se rozeznat kdo to je ,,To zjistím" Řekl jsem zkráceně.

,,Bývalá holka" Opravil mě Diego.

,,To je jedno. Všechny tři se tváří naštvaně" Vmísili se do konverzace i Luther.

,,Náš bratr má takovej efekt" Dodala Alison.

,,Zjistím o co jim jde. Vy zůstaňte tady" Rozešel jsem se jim přímo naproti.

,,Jdu s tebou" Přitakal Diego, který mě doběhl.

,,Miluju tu čerstvou vůni venkova. Co ty drahá?" Klábosila Jednatelka s Lilou.

,,Je mi na zvracení" Pronesla znechuceně.

,,Co chcete" Zeptal jsem se bezzájmu. Ovšem to vymizelo ve chvíli, kdy jsem uviděl jí.

,,Vidět jak trpíš" Procedila skrze zuby Lila.

,,A já?" Zajímal se Diego. Nevěnovala mu zrovna moc nadšený pohled.

,,Ty jsi mi srdečně putnej" Protočila očima. Snažila se projevit co největší nezájem o konverzaci s Diegem.

,,V klidu" Umírňovala Lilu Jednatelka.

Nespouštěl jsem z ní oči. Ten večer jsem myslel že je mrtvá, i když ani teď neměla moc živou barvu. Její pokožka byla až mrtvolně bílá.

,,Co jsi s ní udělala?" Přemístil jsem svůj pohled k Jednatelce.

,,Nic, bude v pořádku" Nalhávala mi ,,Je tu úplně dobrovolně. Přišla tě zabít" Poslední slova zašeptala.

,,Nic méně... Všechny tři tu máme důležité poslání" 

,,Jaké poslání?" Zamračil jsem se.

,,Jakožto vedení časové komise, jsem uznala, že jako za správné rozhodnutí
bude zlikvidovat zločince kteří zavraždili členy představenctva" Prohlásila. Vycítil jsem na sobě Diegův pohled.

,,No jo," Pronesl pobaveně ,,My ty členy nezabili"

,,No.... Diego to není zas tak úplně pravda" Trochu jsem znervózněl.

,,Ty jsi jim to neřekl?" Zeptala se nevině ,,Ale Pětko" Zavrtěla hlavou.

,,Co si to zase udělal" Šeptl ke mně pobouřeně můj bratr.

,,To, co jsem musel abych nás dostal zpátky domů, dokud někdo nezměnil naší dohodu a neunesl jednoho z členů rodiny" Vylíčil jsem a probodával jednatelku skrz na skrz.

,,To jsi jim nakecal?" V hlase Lili se ozval sarkastický tón. Nechápavě jsem nadzvedl obočí, neměl jsem ani tušení o čem tu zase žvanila. Jednatelka jí umlčela mávnutím ruky.

,,Někdo by jí neměnil, kdyby někdo dokázal dodržet termín" Řekla na svou obranu Jednatelka ,,Smůla.."

,,Neměl jsem šanci to stihnout" Zavrčel jsem.

,,Za to si můžeš ty sám" Řekla klidně ,,Ty, tvoji bratři a tvé sestry. Ve tvém životě je to běžné no né?" Snažila se mě vyprovokat.

,,Nemůžu uvěřit že jsi to vážně udělal. Ani netušíš jaký peklo teď na komisi panuje" Vyčetl mi Diego.

,,Peklo?" Nadzvedla Jednatelka zmateně obočí ,,Říká kdo?"

,,Všichni. Už i uklízečky vidí, že to jde do kytek"

,,Nezabil jen ty členy" Dodala Lila,. Věnoval jsem ji nehezký pohled..

,,Hele, absolutně nevim na co narážíš"

,,Nedělej hloupýho ty malej bastarde" Zasyčela.

,,Tak dost" Utnula jí Jednatelka ,,Hlavní je to, že dnes všichni zemřete"

,,To bych chtěl vidět" Pronesl s pobavením Diego ,,Nás je šest, vy jste tři" Zacukali mu koutky úst.

,,Na tom něco bude.... Změníme to" Luskla prsty a za nima se v mžiku začali objevovat vyzbrojení agenti z komise.

,,To není dobrý" Podotkl Diego ,,Co teď?"

,,Máme dvě možnosti. Buď budem bojovat a umřeme hned, nebo utečem a umřeme později. Stejně už jsme mrtví" Řekl jsem na rovinu.

,,Co by jste radši?"

,,Za pár vteřin navíc bych klidně zabíjel" Přiznal jsem jí.

,,Fajn, ať to máme už za sebou" Povzdechla si. Nasa vytáhla červený šátek. Téměř jsem neváhal a rozběhl se pryč od nich.

,,Utíkejte" Křikl Diego vedle mě, když jsme se dali na útěk. Jakmile Nasa upustila šátek, agenti se rozběhli za námi. Kůlky létali buď kolem nás a nebo za námi.

,,Nezvládnem to" Křikl Diego. Obalil jsem ruku kolem jeho paže ,,Co to děláš?!" Ihned jsem nás přemístil o něco málo dál od agentů. S malým zaškobrtnutím jsme pokračovali v útěku.

,,Asi budu zvracet" Upozornil mě.

,,Na to nemáme čas" Oba jsme se ihned vklouzli za červený traktor.

,,Co teď?" .

Položil jsem ruku na Diega a snažil se nás přemístit. Bez úspěchu ,,Sakra, došla mi šťáva.." Postěžoval jsem si ,,Jsem unavenej" Odůvodnil jsem.

,,Běž, budu tě krýt" Křikl po mně. Než jsem stihl cokoli říct, vyběhl zpoza traktoru a pomocí své mysli namáhavě zastavil kůlky. Se zaváháním jsem zaběhl do domu poblíž.

Konec Pětky pohledu.