☂︎ zKus zapomenout - |Five Hargreeves| {POZASTAVENO}

☕︎ 14. Fourteen. ☂︎

Ležela jsem na gauči a jedla popcorn, zrovna dávali můj oblíbený seriál do kterého mi kecali moji sourozenci. Moc jsem je nevnímala, soustředila jsem se na řeč v seriálu.

,,Počkej, počkej. Co se stalo poprvé?" Zaposlouchala jsem se vyjímečně do jejich rozhovoru.

,,Umřeli jsme" Posadila jsem se, abych hlavou vysela dolů z pohovky.

,,Co?"

,,Všichni" Podotkla jsem.

,,Jako my?" Poukázal Klaus na naše přítomné sourozence.

,,Celá planeta" Ozval se Luther.

Do místnosti vešla Vanya a všichni hned stichli. Nevypadala příliš překvapeně že jsme jí o naší sešlosti neřekli.

,,Rodinná záležitost" Řekla Alison a spojila ruce za zády.

,,Takže jste mě samozřejmě nezavolali" Prohlédla si všechny přítomné a já si až teď povšimla muže vedle ní.

,,Tak to není" Pokusila to Alison obhájit.

Rychle jsem vstala a napřáhla ruku k muži vedle Vanyi ,,Ahoj, jsem Nasa, číslo Osm" Nasadila jsem falešný úsměv.

Nejistě ruku příjmul ,,Leonard" Potřásl s trochu zkoumavým pohledem ,,Těší mě" Řekl po chvíli.

,,Mě taky" Pustila jsem jeho ruku a podívala se zase na Vanyu.

,,Vanyo, to není fér" Věnovala jsem pozornost hádce svých sester.

,,Vážně? Být tvou sestrou není fér. Co si pamatuju, ze všeho jste mě vynechávali" Zvýšila trochu hlas ,,Vynila jsem z toho tátu ale umřel. Takže blbí jste vy" Domluvila a v její tváří byl vidět smutek.

,,Vanyo?" Promluvila jsem na ní ,,Zdržíš se aspoň? Kvůli mě" Zeptala jsem se s nadějí.

,,Nemusíš se obtěžovat když už jsi zapadla. Já taky nebudu" Zabodla pohled do země a odešla společně s Leonardem.

Jen jsem tam s pootevřenou pusou celá stuhlá stála a sklopila zrak. Alison mi se soucitným pohledem podala kafe. Vděčně jsem si ho převzala. Sourozenci se zase začali dohadovat jako by nic. Jen jsem protočila očima a usrkla kávy, kterou jsem chvíli na to vyplivla. Moc hořká.

,,Bože můj"

,,Jsem sjetej nebo ho taky všichni vidíte?" Zeptal se nechápavě Klaus. Zmateně jsem přešla k nim. Pětka se svalil na zem. Vylekaně jsem o krok ustoupila.

,,Pětko, kde jsi byl?" Zeptal se Luther. Vypadal vyčerpaněji víc než kdy jindy.

,,Kdo to způsobil?"

,,Irevalentní" Vytrhl mi kelímek kávy z ruky a celý vypil. Asi měl rád hořké.

Nechala jsem to být. Podívala jsem se mu do obličeje. Něco tu nesedělo.

,,Pětko?" Chtěla jsem se ho zeptat co se stalo.

,,Takže apokalypsa by měla být za tři dny. Jediní kdo jí může zabránit jsme mi" Odvrátil ode mě pohled tak, abych mu neviděla do tváře. To ve mně vyvolalo mnohem větší podezření.

,,Akademie Umbrella.."

,,Přesně tak, ale samozřejmě s mojí pomocí. Takže jestli vy poskoci nepřestanete dělat hlouposti jsme v hajzlu" Strčil rychle ruce do kapes ,,Koho zajímá, co nám táta udělal? Budeme si to připomínat celý život? NE. Aby jsme přežili do příštího týdne sehnal jsem nám stopu. Už jsem zjistil kdo způsobí apokalypsu" Vytáhl z kapsy nějaký papírek. Alison mu ho ihned vytrhla z ruky a přečetla text.

,,Harold Jenkins?" Nadzvedla obočí.

,,Kdo je Harold Jenkins?" Vmísila jsem se do konverzace.

,,Nemám tušení, ale vím že je zodpovědný za konec světa" Přešlápl když nastalo ticho.

,,Promiňte, ale jsem jediná kdo je na pochybách o tom chlápkovi? Víme vůbec jak se jmenuje?" Nadhodila Alison jiné téma.

,,Leonard. Jmenuje se Leonard. Kdyby jste řešili i naší 'odstrčenou' sestru, znali by jste jeho jméno" Řekla jsem tónem, který jasně říkal že by to měli dávno vědět.

,,Pamatujete si na ty maskovaný magory co sem vtrhli?" Ozval se Diego.

,,Jo na ty si dobře vzpomínám" Řekl s ironií v hlase Klaus.

,,Ty co nás napadli když jste byli nalitej?"

,,Přesně, ty" Ignoroval jeho další poznámku ,,Poslala je časová komise, aby mi zabránili zachránit svět před apokalypsou" Zasvětlil nás.

,,Komise?" Nadzvedla jsem tázavě obočí.

,,Pro ně jsem pracoval" Nevěnoval mi ani pohled a to opravdu svědčilo o tom, že se něco děje ,,Sledují všechen čas a prostor aby zajistili, že co se má stát se stane. Myslí si že apokalypsa bude za tři dny. Byl jsem u nich na ústředí a zachytil zprávu, která byla určena pro zmíněné psychopaty nebo magory, převeďte si to jak chcete, měli chránit Harolda Jenkinse. Takže on to musí mít na svědomí" Dořekl. Chvíli bylo ticho ale během pár sekund zase zmizelo a nahradilo ho plno otázek. Vzala jsem si sluchátka a zapnula si písničky, abych se vyhnula otravným hlasům.

,,To je jedno. Už jsem přišel o dva lidi. O další nepřijdu" Ztlumila jsem si volume.

,,Jo, jděte napřed. Já ještě projdu tátův výzkum. Pořád si myslím že to souvisí s tím měsícem" Začal se zase Luther.

,,Vážně? Apokalypsa se teď točí kolem tebe a táty?" Pronesl překvapeně Diego.

,,Souhlasím s Diegem" Vyndala jsem si sluchátka z uší. Vysloužila jsem si udivený pohled všech přítomných ,,Nezvykej si, jo?" Řekla jsem aby si nemyslel.

,,To je fuk. Řekl, ať vyhlížím nebezpečí. Je to snad náhoda? Musí to mít spojitost" Stál si za svým.

,,Někdo by potřeboval tátův slovník..." Pomyslela jsem si ,,Možná bych se i vsadila že tě na ten měsíc poslal jen proto, aby ti dal nějaké to sebevědomí že i ty, máš své 'poslání' " Zapomněla jsem na váhu svých slov.

,,Mám své poslání narozdíl od tebe. Jediné co jsi dělala bylo, že jsi ležela doma u knížek zatím co mi riskovali životy" Vrátil stejnou mincí. Nedala jsem na sobě nic znát