☂︎ zKus zapomenout - |Five Hargreeves| {POZASTAVENO}

☕︎ 5. Five. ☂︎

Nakláněla jsem se nad stolem.
Lance si procházel štos papírů, když se zasekl v pohybu. Se zájmem jsem se mu nahla přes rameno a ruce si položila na jeho ramena ,,To oko ještě nikdo nekoupil" Řekl zmateně když se více začetl. Zvýšila jsem tlak na jeho ramena.

,,Jasně že ne.... Jaktože mi to nedošlo dřív" Podívala jsem se na Pětku.

,,A co to znamená?" Klaus pohledem přetikával z Pětky na Lanceho.

,,Podle záznamů, oko s tímto sériovým číslem-..." Zadrhl se ,,To musí být chyba. Ještě ho ani nevyrobili" Vzhlédl k nám ,,Kde jste ho vzali?" Lehce se napnul pod mým dotekem.

Vypadalo to, že Pětce došli možnosti. Pohled mu spadl na napjatého Lanceho a hned potom i na mé ruce. Věnoval mi zamračený pohled. Protočila jsem očima a ruce z Lanceho sundala. I on stejně jako já věděl, že tím zvyšuji nejen jeho strach, ale i jiné, nejrůznější myšlenky.

Dělala jsem hloupou a zmateně nadzvedla obočí ,,Půjdeme" Řekl a jakmile se dotkl mé ruky nás přemístil.

Jakmile jsme se bjevili venku jsem si sedla. Bolest hlavy pořád stupňovala, i když jsem se to snažila tak nevnímat. Pět se posadil vedle mě. Nevypadal, že by nějak extra zaznamenal mé divné chování.

,,Proč jsi potřeboval majitele oka?" Promluvila jsem nejistě. Pětka mi věnoval pohled. Chvíli rozmýšlel zda mi to říct nebo mě nechat v nevědomosti, ale nakonec jen zavrtěl hlavou.

,,Na tom už nezáleží" Zadíval se před sebe na projíždějící auta.

,,To je fuk, stejně to chci vědět" Dožadovala jsem se odpovědi. Neodpovídal. Bylo až hrozné jak moc velký to byl anti teamer.

,,Já byl celkem dobrej, ne?" Ozval se zničehonic Klaus. Ihned jsem se otočila za hlasem. Jak je možné, že tu je tak rychle? ,,A co mé svolení ty bastarde" Imitoval svá slova když si přisedl vedle mě ,,A to oko, je vlastně proč důležitý?" Zazněla ta samá otázka, jako před pár vteřinami.

,,Víte co? Fajn! V posledních sedmi dnech majitel oka způsobí konec světa. Stačí?" Vytočeně nám to shrnul. Na chvíli zavládlo ticho.

,,Dobře a dáš mi těch dvacet babek teď nebo-..." Nenechala jsem ho to ani doříct.

,,Pětko?!" Věnovala mu pohled. Nic neříkal a dělal, jako kdybych nic neřekla. Aktuálně jsem si připadala jako rodič, který kárá své dítě za špatnou známku. Podívala jsem se zpět na Klause ,,Bože, ty jsi fakt troska!" Docházela mi trpělivost s jeho závislostí na drogách, a nejen s tou.

,,A taky jsem hladovej, kručí mi žaludku" Jako na zavolanou mu zakručelo v břiše. Udiveně jsem se až zakoktala.

Pětka se prudce postavil a hlasitě vydechl ,,Jsi k ničemu... Vy všichni!" Zvolal. Asi už mu přetekl pohár trpělivosti.

Otráveně jsem si promnula spánky ,,Zklidni se důchodce" Řekla jsem načež mi věnoval jen pohled, a víc se ke mně nevyjadřoval.

,,Aha, už mi došlo proč jste tak vynervovaný..." Přisedl si blíže ke mně ,,Určitě jste si dlouho neužili, co?" Šťouchl do mě loktem. Zděšeně jsem se na něj podívala ,,Naso, kdy jsi naposledy někoho měla? Pětku ve třinácti?" Zadržel smích když ode mě schytal opravdu zlý pohled.

,,Ne, Pětka byl osina v zadku, nic víc. Ale teď mi připadá, že jste si silně prohodili role" Začala jsem v sobě dusit narůstající vztek. I přesto, že jsem Klause měla vždycky ráda mě uměl rozžhavit do ruda.

Něco zamumlal a přesedl si vedle Pětky. Nevšímal si ho ,,A co ty? Byl jsi 45 let v apokalypse. Taková doba bez zašpásování tě musí určitě poznamenat nemám pravdu?" Vtíral se ,,Nebo jsi snad Gay? Pokud jo, můžu pomoct" Popíchl ho s úsměvem. Rozhodně se netajil tím, že je sjetej.

,,Jsi nechutnej" Poznamenala jsem.

,,Jen říkám" Zvedl ruce v obranném gestu.