Life Goes On [taekook]

20. Kapitola

„Polib mě, Tae. " myslel jsem, že jsem se přeslechl. Nebo, že se to odehrává v hlavě, že se mi odehrává něco co sám chci. Myslel jsem, že si už představuji věci, které se nestanou. Zřejmě jsem se šeredně pletl, nikdy by mě nenapadlo, že mě pořádá o polibek.

Na nic jsem nečekal a hned jsem mu to přání splnil. Chytil jsem ho za pas a polapil si do svých zpárů jeho rty. Jungkook překvapeně vydechl a položil si ruce na mou hruď.

Nezáleželo mi na tom, že se líbáme skoro na veřejnosti, akorát v opuštěném parku, kde moc lidí není.

Druhou rukou jsem ho chytil za tvář a víc se pustil do polibku. Naše rty se pohybovaly na narážely so sebe. Dokonale do sebe zapadaly až to bylo něco neuvěřitelného.

Přirazil jsem Jungkooka o strom a chytil jeho boky. Jazykem jsem mu vpadl do pusy a vyhledal ten jeho. Naše jazyky tančili, třely se o sebe a zápasily.

V hlavě jsem měl jen Jungkooka, Jungkooka a Jungkooka. Trochu se z polibku odtáhl, to se mi však nelíbilo a tak jsem si ho přitáhl do dalšího polibku. Překvapeně vzdychl a ruce si omotal za mým krkem.

Vyšvihl jsem ho na sebe, překvapeně do polibku vypískl a silně se mě chytil. Ruce jsem položil na jeho zadek a rychlejším krokem došel k lavičce, kde jsme předtím seděli. Nebyla moc daleko, takže jsem si sedl na lavičku a Jungkooka nechal seděl na sobě.

„Neříkal jsi, že to není správné?" zeptal jsem se, když jsme se odtáhli z polibku. Jungkook se usmál a ruce nechával spojené za mým krkem.

„Co není správné, je nejlepší. Nemyslíš?" usmíval se dál. Poupravil se blond vlasy a víc se posunul ke mně na mém klíně.

Říká se, že zakázané ovoce chutná nejlíp. Nikdy jsem tomu nevěřil, teď už věřím a můžu říct, že to prožívám právě teď.

Chcela som, že vás trošku ponaťahujem s týmto kisseu, ale na to vás mám až moc rada :) ❤️

Takže tu ho máte...😀

A tiež toto :) ❤️....

LUV YAAAAAA~~~~✨❤️🖤🥰