7. Kapitola

952 84 35
                                    


I hlas má úžasně krásný.

„Jistě. Taehyung ti ukáže, kam máš jít." promluvil otec a snad poprvé za můj život udělal něco dobrého pro mě. Mohl klidně říct nech mu ukáže, kde je WC služebná.

Jungkook jen přikývl a postavil se od stolu.

„Tudy.." ukázal jsem kudy má jít. Šel jsem ještě naschvál za ním a ne před ním abych mu mohl očumovat zadek. Který musím říct má šťavnatý.

„Tady?" otočil se na mě a ukázal na dveře. Vrátil jsem se zpátky ke svým myšlenkám a přikývl jsem. Vstoupil dovnitř a následně taky za ním já.

„Jen si jdu umýt ruce.." zalhal jsem. Ještě, že máme koupelnu velkou a rozdělenou na dvě části. Mlčky odešel do dalších dveří.

Měl bych se přestat chovat jako kretén.

Když vyšel ven, tak jsem hned pustil vodu a začal si mýt ruce. Postavil se vedle mě a udělal to jisté, ale ještě se chytil své kravaty a snažil se jí dát dolů, moc mu to nešlo.

„Můžu ti pomoct?" nabídl jsem se. On se v zrcadle na mě podíval a přikývl.

Otočil se ke mně a já se začal věnovat jeho kravatě.

„Omlouvám se za to, ale moc tohle elegantní oblečení nemusím a kravaty obzvlášť. Vždycky mě škrtí." promluvil najednou a podíval se jinam. Nevím kdo byl víc nervózní, on nebo já?

„Nemusíš se omlouvat, taky kravaty nemám rád. Příště si ji neber.. Nikdo tě za to nezabije." řekl jsem a on se začal smát. Má snad nejkrásnější smích na světě. Rozvázal jsem ji a dal dolů.

„Ty musíš být Taehyung. Už je to druhá věc kterou máme společnou." odpověděl a mě se zastavilo srdce.


























Taehyung ochvíľu dostane heart attack xddd

Ostávajú mi asi 3 predpísané kapitoly.. 👀 Musím si rýchlo zase niečo napísať, ale veľmi sa mi nechce xddd....

LUV YAAAAA✨💞🥰

Life Goes On  [taekook] Where stories live. Discover now