Zasněně jsem se dívala do mobilu a mé prsty pomalu začali vyťukávat odpověď jako by se báli, že tím něco pokazí. Potom co se dneska dělo jsem zjistila, že jsem si k tomu člověku udělala veliký vztah i přesto, že ho doopravdy neznám. Potom co se dneska stalo jsem uviděla, že pokuď jednou to psaní skončí ať to bude za týden, měsíc či rok já to nezvládnu. Nezvládnu přijít o něho, nezvládnu přijít o svoji jistotu, nezvládnu přijít o ten pocit psát si s někým koho po dobu šesti let podporuji a on o mě do teď nevěděl. Nechci být opět ta jedna mezi miliony dívek, ta co jakoby ani nebyla. Chci být ta jedna dívka, které si vždy všimne. Chci být ta dívka, která v jeho životě utvoří nějakou historii, která bude mít možnost ho poznat i jinak než jako fanynka. Chci být ta, které se může svěřovat, chtěla bych být jeho podpora, ale né jako jsem jí byla do teď, ale aby přímo jen mě mohl říct "El děkuju za podporu", aby mě zpíval, mě se díval do očí, aby mě obejmul a nezapomněl na mě po 10-ti vteřinách ve chvíli kdy se bude objímat s jinou jeho fanynkou, protože to je jeho práce. Chci aby mě objal, protože to bude potřebovat, aby přišel za mnou sám od sebe. Chci toho tak moc? Vlastně ano chci a přitom můžu být ráda za to, že já měla možnost si s ním aspoň psát.
Já:
To se totiž povede jen mě Louisi :D Už jsem si myslela, že jsi na mě zapomněl.
Louis:
To asi ano. Na tebe nikdy zlato :*
Já:
Louisi, mohu se na něco zeptat?
Louis:
Samozřejmě ptej se na co chceš ty zvědavko :*
Já:
Hahaha.. Jen mě tak napadlo proč, i když jsi otevřel moji zprávu, tak jsi mi odepsal. Mohl si dělat jakože nic, ale ty jsi mi napsal. Chci vědět jen proč.
Chvíli zpráva nepřicházela, možná přemýšlel co mi napsat, ale za pět minut se obývákem roznesl zvuk mého mobilu, který jsem si zesílila.
Louis:
Popravdě? Nejdřív jsem to chtěl ignorovat ovšem tvá poslední zpráva mě zaujala. Už dlouho se mě nikdo nezeptal jaký jsem měl den za to ti děkuju. A pak už to jelo přečetl jsem všechny tvé zprávy, podíval se na tvé fotky a tak začalo naše psaní.
Usmívala jsem se do mobilu. Jen jedna zpráva tohle zajistila, jen jedna zpráva ho odradila od toho aby zavřel svůj mobil a dělal, že mou zprávu nikdy neviděl.
Já:
Děkuju Louisi za upřímnost. :)
Louis:
To je samozřejmost :)
Já:
V tomhle světě určitě není.
Louis:
Pro mě je.
Já:
:)
Louis:
:)
Já:
:)
Louis:
:)
Já:
To by stačilo :D. Louisi?
Louis:
Ano?
Já:
Plánujete s klukama se někdy vrátit? Chci pravdu.
Louis:
Někdy ano, ale teď rozhodně ne. Nevím ani jestli se vrátíme příští rok a jestli ano tak na konci někdy, ale každý má své věci a své problémy, ale stále s tím počítáme nebo aspoň já ano.
Já:
Děkuju. Doufám, že se vrátíte.
Louis:
Nemáš zač zvědavko. Uvidíme.
Já:
:P Za to nemůžu už jsem hold taková. Tak kdyžtak promiň jestli tě to otravuje.
Louis:
Vůbec ne, líbí se mi tvůj styl zvědavosti :D a máš aspoň novou přezdívku zvědavko :*
Já:
Nevím jestli mám být poctěna a nebo uražená :D
Louis:
Buď poctěna :D
Já:
Fajn. Louisi můžu ještě něco?
Louis:
:D samozřejmě zvědavko co potřebuješ vědět :D
Já:
Miluješ mrkve?
Louis:
Jo :3
Já:
Aspoň něco vím na 100℅ :*
Louis:
Poslala jsi mi pusinku asi jsem se roztekl :o
Já:
To není poprvé co jsem ti jí poslala a myslím, že tohle bych měla psát já když ji pošleš ty mě.
Louis:
Jsi zvědavka a kazisvět. :( Celé jsi to pokazila a to také není poprvé. Měla jsi napsat něco na smysl "Už jsem ti ji poslala i před tím a víš proč? Protože bych ti jí chtěla dát doopravdy." Ale ty, ty napíšeš něco extra asi pokaždé :'(.
Já:
Tak promiň Louisi :( já už jsem asi taková tak znovu. Louisi já už jsem ti jí poslala i předtím a víš proč? Protože bych chtěla od tebe dostat pusu. Lepší? :*
Louis:
O dost i tak to mělo být trochu jinak, ale je to lepší. Já ti tu pusu totiž s radostí dám :*
Já:
Už nejsi nafouklý?
Louis:
Ne.:*
Já:
To je dobře ještě by jsi nám uletěl.
Louis:
Třeba bych doletěl až k tobě.
Já:
To by bylo něco úžasného ty bublinko :*
Louis:
Omlouvám se, ale musím jít mám nějaké jednání a ještě musím odvést Freddiho.
Já:
V pohodě Louisi tak pá a opatruj se.
Louis:
I ty El, pa :*
Takhle zněla jeho poslední zpráva. Celý den se pak linul. Nic jsem nedělala, celou dobu jsem se dívala na videa a když se blížil večer šla jsem si udělat věci do školy. Po umytí jsem si šla lehnout do postele, kde jsem se podívala na mobil. Žádná zpráva, nic.
Já:
Dobrou noc Louisi ❤
Zavřela jsem mobil i své oči a ponořila jsme se do říše snů, kde bylo všechno možné.
Je tohle snad všechno sen?
___________________________
Další díl je na světě zlata.
Snad se vám líbil. ❤
Hlasujte, komentujte.❤
Musela jsem se s vámi podělit o tuhle fotku, protože není on rozkošný? ❤❤
!!!! A ještě menší otázka. !!!!!
Samozřejmě až dopíšu tenhle příběh chtěla bych začít nový. Mám ho lehce už nastínění v hlavě, ale chtěla bych se zeptat koho by jste chtěli aby byla hlavní mužská postava?
Já osobně bych brala znovu Louise :)
A další otázka je četl by to vůbec někdo?
Děkuju za odpovědi mějte se.
S láskou Kthxx❤