Pohled Sama :
„Dobrý den, co si přejete?" zeptá se mě mile postarší dáma a usmívá se na mě. Já se na ni taky usměji a rozhlédnu se co má kolem sebe. Spatřím to , pro co jsem přišel a usměji se.
„ Dobrý dne, prosím svažte mi do kytice tucet bílých lilií a do toho dalších dvanáct růžových růží" řeknu paní svou objednávku a ona jenom přikývne. Podá si potřebné věci a sváže mi květiny do jednoho velkého pugétu.
„Pro jakou šťastnou to je?" zeptá se a na chvíli na mě pohlédne. Já si strčím své ruce do kapes a usměji se. Paní mezitím kytice váže velikou červenou stužkou, na které je napsané : miluji tě.
„Pro mou přítelkyni" řeknu. Následně se zadívám na ty květiny a vybaví se mi asi ta nejhezčí vzpomínka na Mandy.
„Řekni mi něco o sobě" šeptnu a sleduji Mandy , jak si hraje s mými prsty. Její hlava je na mé hrudi a co to dořeknu, tak se na mě podívá tím jejím pohledem. Usměje se ,ale svůj pohled opět nasměruje na mou ruku, se kterou si nepřestává hrát.
Vypadá jako malé dítě, co si hraje se svou oblíbenou hračkou. Víte, že byste mu ji měli vzít,ale nemůžete ,protože je tak strašně roztomilé a šťastné. Tak právě vypadá Mandy.
Skloním se k ní a dám ji pusu na čelo. Ona se zasměje a rychle si sedne, ale pořád mou ruku pevně svírá v té její. Kouše se do rtu a má mírně nakrčenou hlavu do strany. Taky se posadím. Ona si naopak zase lehne ,ale do mého klína.
„Miluji bílé lilie a růže" řekne a já se uchechtnu. Ona se taky uchechtne a já si začnu hrát s jejími vlasy. Ona se na mě usmívá a já se na ní mračit prostě nemůžu.
„Někdy ti koupím takovou kytici"
„Poprosím o 490 korun" řekne paní a podá mi velikou, opravdu velikou , kytici. Usměji se a opatrně kytici vezmu. Následně s kapsy vytáhnu papírovku a podám ji ženě, ze slovy ať si drobné nechá. Rozloučíme se a já si to mířím k autu.
******
( z minulé kapitoly! )
@Amanda_Forbes : A co kdyby jsem s tvými rodiči promluvila třeba já?
@Sam_Hochlein : V žádném případě!
@Amanda_Forbes : Proč? Stydíš se za mě?
@Sam_Hochlein : Ne , za své rodiče
@Amanda_Forbes : Určitě nejsou tak hrozní
@Sam_Hochlein : Jo máš pravdu
@Amanda_Forbes : Vidíš
@Sam_Hochlein : Jsou totiž ještě horší
@Amanda_Forbes : Samuely, chci je poznat
@Sam_Hochlein : Mandy, tohle téma už jsme řešili
@Amanda_Forbes : Já vím, že asi neplánuješ společnou budoucnost, ale teď jsem tvoje přítelkyně, měla bych je znát
@Sam_Hochlein : Co to říkáš?
@Amanda_Forbes : No ták, vím že nejsi typ, který by se chtěl usadit
@Sam_Hochlein : Na to si přišla jak?
@Amanda_Forbes : Prvním krokem je, aby mě poznali tvoji rodiče
@Sam_Hochlein : Bez toho se obejdeš
@Amanda_Forbes : Samuely znáš můj názor
Prudce zastavím na krajnici a rychle vylezu z auta. Naštvaně prásknu dveřmi a opřu se o kapotu auta. Prudce dýchám a chtěl bych do všeho mlátit. Nenávidím, když se s Mandy hádáme a už vůbec mě nebaví hádat se kvůli mým rodičům.
S kapsy od své džínové bundy vytáhnu malou papírovou krabičku. Otevřu jí a vyndám z ní zapalovač společně s jednou cigaretou. Krabičku sklidím zpět do kapsy a strčím si cigaretu do pusy. Následně si ji zapálím a uklidím zpět i zapalovač.
Po táhnu a nechám , aby mě kouř uklidnil. Následně vydechnu a znovu potáhnu. Musí to být asi dost vtipný, když sedím na kraji dálnice a kouřím. Za sklem mám velikou kytici květin. Určitě vypadám , jako by mě opustila holka.
Aby jsem pravdu řekl, tak jsem uvažoval, že to hne dotočím a vrátím se ihned domů. Ale to jsem zavrhl, jelikož moc potřebuji Mandy vidět a vím, že i ona mě. Potřebuje někoho , komu by vše povykládala, protože tam asi moc přátel nemá.
Povzdechnu si a zahodím zbytek cigarety na silnic. Seskočím z kapoty a nohou ji ještě udusím. Prohrábnu si své kudrnaté vlasy a rozejdu se ke dveřím od auta.
„ Už jenom hodinu a jsem u tebe princezno"
******
@Sam_Hochlein : Omlouvám se
@Amanda_Forbes : Já se omlouvám tobě, přehnala jsem to
@Sam_Hochlein : Ne máš pravdu, zasloužíš si to
@Amanda_Forbes : Cože?
@Sam_Hochlein : Chci ti dokázat, že to s tebou myslím vážně, proto příští víkend tě beru k sobě a poznáš mé rodiče
@Amanda_Forbes : To myslíš vážně?
@Sam_Hochlein : Smrtelně
@Amanda_Forbes : Ty jsi úžasný!
@Sam_Hochlein : To už vím ;)
@Amanda_Forbes : Takže se uvidíme?
@Sam_Hochlein : Dřív než myslíš ;)
@Amanda_Forbes : Kdybych neměla hodinu, tak začnu pištět jako malá holka
@Sam_Hochlein : Kdy ti končí hodina?
@Amanda_Forbes : Ehm, za deset minut, konečně
@Sam_Hochlein : Super
@Amanda_Forbes : Proč?
@Sam_Hochlein : Mám pro tebe překvapení ;)
@Amanda_Forbes : Jaké?
@Sam_Hochlein : Vydrž deset minut a poznáš sama
@Amanda_Forbes : Nenávidím překvapení...
@Sam_Hochlein : To vím moc dobře ;)
******
@Amanda_Forbes : Co je to za překvapení!
@Sam_Hochlein : Už ti skončila hodina?
@Amanda_Forbes : Jo, už vycházím ze školy.
@Sam_Hochlein : Aspoň by jsi se mohla otočit
@Amanda_Forbes : Cože?
@Sam_Hochlein : Otoč se
♣ Omlouvám se, že včera zase nic nebylo :/ ale chtěla bych vám to vynahradit, takže pokud tu bude 25 votes, tak ještě dnes přidám další kapitolu! ♥
♣ Jinak doufám, že se líbí ♥
Love you Darlings ♥