Pohled Amandy :
@Sam_Hochlein : Co děláš?
@Amanda_Forbes : Sedím ve třídě, ty?
@Sam_Hochlein : Ale to nestojí za řeč
@Amanda_Forbes : Dobře, teď se bojím, že mě někde podvádíš
@Sam_Hochlein : To bych nikdy neudělal!
@Amanda_Forbes : Jenomže, už si udělal
@Sam_Hochlein : Dobře, ZNOVU bych to nikdy neudělal!
@Amanda_Forbes : Budu ti věřit, sice nedobrovolně, ale fajn
@Sam_Hochlein : Hodná princezna
@Amanda_Forbes : Tvoje princezna
„S kým si to píšeš?" zeptá se mě Crystal, ta platinová barbína. Několikrát jsem ji poslala do prdele, ale stejně dolézá, jak pijavice. Protočí oči a povzdechnu si.
„S přítelem" řeknu prostě a pokrčím rameny. Ona na mě překvapeně zamrká a následně si podloží hlavu rukami a mrká na mě těma svými řasy.
„Ty máš přítele?" řekne ta druhá brunetka a ani nevím, kde se vzala. Protočím oči a seberu si tašku. Mám to namířené do jedné zadní lavice, kde sedí nějaký kluk, který je školní hvězdou.
„ Co tu chceš?!" vyštěkne na mě a já jenom praštím s taškou o zem. Bohužel je jediný, kdo má vedle sebe volné místo, protože údajně to je samotář školy. Sednu si na prázdnou židličku a nohy si dám na stůl.
„Hele, jediný volný místo je vedle tebe. A já vedle těch krav rozhodně sedět nebudu, takže buď budeme si jeden druhého nevšímat věř, taky nechci společnost, nebo si tu můžeme hádat a radím ti, otec je právník a já neprohrávám" mrknu na něj a svou halvu přesměruji zpět na displej mobilu.
@Sam_Hochlein : Jedině moje
@Amanda_Forbes : Já vím ;)
@Sam_Hochlein : Co teď budete mít za hodiny?
@Amanda_Forbes : Matika, Dějepis, Angličtina a pak nějakou divnou výchovu
@Sam_Hochlein : Takže už jenom 4 hodiny?
@Amanda_Forbes : No matika ti jde
@Sam_Hochlein : To moc dobře vím ;)
@Amanda_Forbes : Tvoje ego se ozvalo?
@Sam_Hochlein : Že váháš
@Amanda_Forbes : A vůbec jaký byl ten víkend?
@Sam_Hochlein : Však jsme si psali
@Amanda_Forbes : Jo,ale neřekl jsi mi, jaký to tam bylo
@Sam_Hochlein : Hodně nudný
@Amanda_Forbes : To ti nevěřím
@Sam_Hochlein :Věř, otec mě tam bral na své jednání chce, aby jsem později přebral jeho firmu, to není nic pro mě
@Amanda_Forbes : A řekl jsi mu, že chceš být lékař?
@Sam_Hochlein : Je to jako mluvit se skálou
@Amanda_Forbes : Neposlouchá?
@Sam_Hochlein : Poslouchá, ale odpověď je vždy stejná
@Amanda_Forbes : A ta je?
@Sam_Hochlein : V žádném případě, jsi jediný můj syn, někdo musí vést firmu
@Amanda_Forbes : A co kdyby se firma prodala?
@Sam_Hochlein : Tak mě vydědí, teď nekecám
@Amanda_Forbes : A co kdyby jsem s tvými rodiči promluvila třeba já?
@Sam_Hochlein : V žádném případě!
@Amanda_Forbes : Proč? Stydíš se za mě?
@Sam_Hochlein : Ne , za své rodiče
@Amanda_Forbes : Určitě nejsou tak hrozní
@Sam_Hochlein : Jo máš pravdu
@Amanda_Forbes : Vidíš
@Sam_Hochlein : Jsou totiž ještě horší
@Amanda_Forbes : Samuely, chci je poznat
@Sam_Hochlein : Mandy, tohle téma už jsme řešili
@Amanda_Forbes : Já vím, že asi neplánuješ společnou budoucnost, ale teď jsem tvoje přítelkyně, měla bych je znát
@Sam_Hochlein : Co to říkáš?
@Amanda_Forbes : No ták, vím že nejsi typ, který by se chtěl usadit
@Sam_Hochlein : Na to si přišla jak?
@Amanda_Forbes : Prvním krokem je, aby mě poznali tvoji rodiče
@Sam_Hochlein : Bez toho se obejdeš
@Amanda_Forbes : Samuely znáš můj názor
„Proč je nemůžu poznat?" řeknu otráveně a založím si ruce na prsou. Sam se na mě naštvaně otočí a taky si založí ruce na prsou. Oba stojíme u nás v hale a opět se hádáme na to stejný téma jako vždy.
„Prostě ne!" křikne svým chraplákem. Dřív jsem se bála, když na mě zakřičel,ale teď mě to nevyvede s míry. Zasměji se a rozhodím rukami.
„Vím, že to ty nechceš. Taky vím, že neplánuješ společnou budoucnost, ale teď jsem tvoje přítelkyně a tvé rodiče si zasloužím znát! " křiknu a on se na mě nechápavě podívá.
„Jak víš, že s tebou neplánuji budoucnost?" řekne bezradně. Já si povzdechnu a prohrábnu si své vlasy.
„No ták, ty nejsi typ, který by se chtěl usadit , že bychom spolu bydleli a někdy v budoucnu mít svatbu a děti. To ty nejsi" řeknu a založím si ruce na prsou. Jeho oči jsou plné ublížení.
„A to jsi zjistila jak? Hm?! Protože jsem byl děvkař a chlastal jsem?! Nebo tím, že jsem tě podvedl? Tím jsi si uvědomila, že s tebou neplánuji budoucnost!" křikne na mě a já s povzdechnu. Chytnu ho za ramene , ale on se jenom rozejde ke dveřím.
„Potřebuji na vzduch"
Povzdechnu si a sklopím hlavu. Téměř vždy, když se se Samem hádáme, tak je to kvůli jeho rodině. Cítím, že se mi do očí hrnou slzy a tak velice rychle zamrkám , aby nepřetekly přes okraj.
„Jsem Olliver" řekne kluk vedle mě a já na něj překvapeně otočím hlavu. Usměji se a příjmu jeho ruku, kterou ke mě natáhl. Usměji se a kývnu, že beru na vědomí.
„ Já jsem Amanda, ráda tě poznávám "
♣ Co říkáte na nový díl? :O ♥ Jinak omlouvám se, že včera nebyl díl, ale jaksi v poslední době se mi moc nechtělo psát ,ale to bude zase v pořádku! :)
♣ písnička se k tomu sice vůbec nehodí,ale já ji poslouchala :D ♥
Love you Darlings ♥