I hate my brother!

//18//

Popravdě.....vůbec jsem nevěděla co dělat a jak se k němu chovat. Rozhodla jsem se, že s ním prostě mluvit nebudu. Dala jsem si do uší sluchátka a poslouchala písničky.
Když už bylo 19:00 rozhodla jsem se, že se půjdu osprchovat. Sedla jsem si doprostřed sprchy, chytla se za kolena a jenom cítila, jak mi ty horké kapky kapají na záda. Seděla a přemýšlela jsem tam tahle asi třičtvrtě hodiny. Pak jsem se rozhodla že už se zvednu a umyju si vlasy atd. Když jsem se doosprchovala, hodila jsem na sebe pyžamo a vyfénovala si vlasy.
Nemám ráda když spím s mokrýmy vlasy.
Dala jsem si ještě masku a nějaké krémíky. Pak jsem sešla dolů do kuchyně a začala si dělat omeletu. Chybělo by takovéto, jak vždy když jsem něco vařila, tak ke mě přišel Pay a obejmul mě, nebo mi dal pusu, nebo jsme dělali s tím jídlem blbosti. Strašně mi to chybělo. Nějak jsem tam vařila a u toho přemýšlela, ale pak jsem slyšela dupání na schodech. ,,Ehm, ahoj" Řekl kluk s krásnými hnědými vlasy, oříškovými oči a krásným tělem. ,,Ahoj" Odpověděla jsem a sklopila hlavu zas do pánvičky. ,,Hele ségra, mohla bys mi udělat taky?" Tak.....a teď jsem byla jako socha. Spadla mi vařečka kterou jsem měla v pravé ruce a míchala to tam. ,,C-cože?" Byla jsem nasraná, tak strašně moc. ,,Jak jsi mi to řekl?" ,,Ségra😏" ,, Naši rodiče se ani nevzali!!! Nemáme nic společného!" Říkala jsem hlasem tak, jak jednou Payton mě ve škole na chodbě. Payton na mě jenom koukal a nic neříkal. Já zvedla vařečku která mi spadla, položila ji na linku a vyndala dva talíře. On odešel, předpokládám že ke stolu. Po chvilce jsem přinesla jídlo a začali jsme jíst. A já začala
,,Takže jste Charli zase kamarádi?" ,,No jo"
,,Vypadalo to že jste něco víc..." ,,Adél přestaň!" ,,A co jste dělali v té koupelně?"
,,Adél!" ,,Já se na něco ptala!" ,,PŘESTAŇ!"
,,TAK CO JSTE TAM DĚLALI!!!?" Zakřičela jsem na celý barák, že se Payton až lekl.
,,M-my jsme...." ,,TAK CO?" ,,To dělali....."
,,"kamarádi" že....?" Řekla jsem a začala brečet. Odstrčila jsem za sebe židli a utekla do pokoje. Skočila jsem do postele a zas plakala. Pak jsem z toho breku usla.

Omlouvám se, je to krátký, ale dneska URČITĚ vyjde ještě delší. Nedokážu se teď na to soustředi😂