Ledové hradby

Ohnivý krystal

Když Azar a Irwin vešli do hradu očekávali přivítání. Čekali, že se o ně rodiče budou obávat a hlavně, že jim vynadají, že byli tak dlouho pryč. Azar využila toho, že na ně v hradu nikdo nečekal a beze slova chytila Irwina za ruku. Tiše ho vzala do královských zahrad, které byly za hradem. Většinou, tam nikdo nebyl. Výjimečně tam přišel zahradník a zastřihl keře, které byly až moc vysoké. Azar neváhala a posadila se na krásně zelenou trávu. Princ se jen rozhlížel a užíval si krásný pohled na zeleň kolem sebe.

Azar si opatrně rozpustila culík. Rukou si projela vlasy, aby se vrátily do původního stavu a řekla: ,,Nevěděla jsem, že jste zůstali přes noc."

,,Vlastně odjíždíme až zítra," odpověděl princ.

Azar neodpovídala. Lehla si do trávy a pozorovala nebe. Ačkoliv to nedala najevo byla zklamaná, že královská rodina odjíždí už zítra. Doufala, že i ona bude někdy mít možnost je navštívit. Jediné co jí stálo v cestě byl její otec. Nechápala, proč je tak nemá rád. Působí jako každá jiná rodina. 

,,Baví tě boj s mečem?" zeptal se Irwin.

Azar přikývla a dodala: ,,Jen škoda, že mi ho tu všichni zakazují."

,,Proč nezkusíš boj s ohněm?" uvažoval Irwin nahlas.

,,Protože tak dobrá nejsem," povzdychla Azar.

,,A ani zkusit to nechceš?" Na Irwinově tváři se zarazil vyzývavý pohled. 

Azar si stoupla a rychle si vlasy opět svázala. Irwin se Azar koukal přímo do očí a čekal co udělá. Azar si zkusila představit, jak se kolem Irwina vytvoří ohnivý kruh. Netrvalo dlouho a kruh vytvořil. Dále si představila jak plameny v kruhu vstoupají vzhůru a když už Irwinovi sahali po ramena, jejich výška se ustálila. Irwin ovšem celý kruh bez jediného mrknutí proměnil v led, který se následně rozsypal na zem, přesně tak jako včera večer. Azar si tedy zkusila představit něco silnějšího. Představila si ohnivou kouli, která letí přímo k Irwinovi. Reálná koule, ale byla o něco rychlejší než si Azar myslela a nestihla ji zastavit. Těsně před Irwinovou hlavou koule zmodrala, ale hned nato se vypařila. Azar nechápala, co se právě stalo a stejně zmatený vypadal i Irwin.

,,Princezno," řekl vyděšeným hlasem Leo, který stál u dveří do hradu, ,,král a královská návštěva z ledového království jsou v knihovně. Odmítají kohokoliv pustit dovnitř a já se o ně začínám obávat."

Azar na nic nečekala a vydala se do knihovny. Za ní šel poklusem Irwin a Leo. Všichni se zastavili před zavřenými dveřmi. Azar už chtěla zatáhnout za kliku, když v tom se zaposlouchala do jejich rozhovoru: ,,Takže nám chcete říct, že se do vašeho království dostal vládce vody?" Azar přesně věděla, že tento hlas patřil králi ledu. Na jeho otázku mu odpověděl král ohně: ,,Ano, jak jsem řekl. Myslím, že bude nejlepší, když odjedete dnes." Azar jeho slova děsila. Myslela, že bude mít ještě jednu noc, na to aby se lépe seznámila s princem Irwinem. Od jejich myšlenek ji, ale odtrhl hlas královny ledu: ,,Chcete říct, že si myslíte, že se jedná o nás?" královna působila naštvaně a podle všeho její slova slyšel i Irwin a Leo. 

,,Tohle je moje království! Jsem vládce ohně! Nevíte jaká je pro mě hrozba utkat se v boji s vládcem vody! A co Azar?! Nedovolím, aby se scházela s vaším synem! Je to podvodník, stejně jako celá vaše rodina!" Azarnin otec působil naštvaně. Jeho hlas byl zvučný a rozhodně hlasitější než předtím.

,,Králi Froste," nasadil vlídný tón král ledu, ,,chápu vaši obavu, ale věřte, že led má od vody daleko." 

Azar cítila zlost, stejně jako Irwin a Leo. Všichni tři se v jejich slovech ztráceli stejně. Obavy a zloba, které je pohltili jim nedovolili vtrhnout do místnosti. Je možné, že vládce vody je opravdu tak nebezpečný?